Z pozice místopředsedy zatajoval výsledky dopingových testů československých reprezentantů a sportovce s pozitivními nálezy nepouštěl na mezinárodní soutěže. Jako oficiální důvod se udávalo "zranění".
"Proč připouštět skandály? Nechtěl jsem, aby nám ti sportovci dělali v cizině ostudu," vysvětluje dnes svoje jednání. Na rozhovor ve své kanceláři se šestasedmdesátiletý Dušek písemně připravil a co chvíli zdůrazňoval, že jeho přístup je "seriózní".
Na případ hromadného dopování organizovaného státem v 70. a 80. letech upozornila MF DNES v sérii článků před dvěma týdny. Z dlouho utajovaných dokumentů mimo jiné vyplynulo, že pozitivní dopingový nález měl i legendární diskař Imrich Bugár.
Proč jste dělali tajné předodjezdové kontroly sportovců?
Chtěl jsem předejít zbytečným drbům a kecům. Proč připouštět skandály na mezinárodních soutěžích? Také jsem chtěl, aby se reprezentanti setkávali za stejných podmínek. Aby nesoutěžili handicapovaní sportovci s gladiátory.
Zřejmě tím myslíte souboj čistých sportovců s těmi nadopovanými...
No jasně, to je logické.
Ale někteří naši reprezentanti doping systematicky užívali.
Kdyby tehdejší reprezentanti nedopovali, obsazovalo by Československo dvacátá nebo čtyřicátá místa.
Takže jste doping našich sportovců vědomě podporoval?
Nepodporoval. O používání zakázaných prostředků jsem registroval signály různého charakteru, pravdivé, nepravdivé, polopravdy. Nevěděl jsem o tom, komu kdo co dává. V roce 1978 se v Praze vybudovala dopingová laboratoř. Ta neměla na starosti řízení dopingu, ale kontrolu sportovců.
V dokumentu z prosince 1986 se píše: "Vedení ÚV ČSTV rozhodlo, že sportovci, kteří se nepodrobí rozhodnutí zodpovědných pracovníků o specializované péči, budou vyřazeni z reprezentace." Specializovaná péče tehdy znamenala doping a vy jste v tom vedení ČSTV seděl.
To bylo heslo, s kterým chodil Himl. Nevím o takovém rozhodnutí. Porady s Himlem jsme měli v pondělí a to jsme se bavili spíš o tom, jak hrála o víkendu Sparta.
Skutečně si na tak zásadní rozhodnutí nevzpomínáte?
Nevím o něm. Vedení nerozhodovalo, to nebyl orgán. Měli jsme jen koordinační porady.
Šéf Himlova sekretariátu František Pešl o dopingu prohlásil: "Já o tom věděl jen okrajově. To byla věc Duška."
Nikoli. Já se staral o výstavbu socialistického sportu, a pokud jde o doping, tak jen o kontrolní testy sportovců. V případě, že byli pozitivní, zakázal jsem reprezentantům výjezd nebo je stáhl z ciziny.
Podle Pešla vám chodily zásilky dopingových prostředků pro československé reprezentanty.
To nešlo přese mě. Já s tím neměl nic společného, nevěděl jsem, kdo komu co dává.
Pane Dušku, z archivních dokumentů plyne, že pod vás spadalo oddělení vrcholového sportu, které sestavovalo seznamy reprezentantů pro specializovanou péči. Její součástí byl i doping...
Já jsem o tom nerozhodoval.
Vy jste tomu velel...
To probíhalo ve vzájemné spolupráci.
S kým?
S jinými odděleními. Podívejte, podpůrné prostředky byla jen malá část z celé specializované péče. Odhadem nějakých deset patnáct procent. Proč pořád vytahujete jen ten doping?
Protože o něm se tu celou dobu bavíme...
Opakuji, že to byla jen malá část speciální péče. A vůbec, já jsem vám věnoval dvě hodiny času, kdybych nechtěl, nemusel jsem vám říkat nic.
Možná byste měl opravit svá slova z úvodu rozhovoru, že jste doping československých reprezentantů za minulého režimu nepodporoval.
Neopravím. Na specializované péči pro sportovce se podílelo více oddělení. Ta spolupracovala mezi sebou.
Na stránkách MF DNES se někteří lidé, kteří se státního dopingu v 70. a 80. letech účastnili, ke svým tehdejším činům otevřeně přiznávají...
To nechci nijak komentovat. Dělám si z toho obrázek o jejich charakteru.
Nepřišel vám tehdejší systém, slovy lékaře Petra Krejčího, jako "svinstvo"?
To víte, že to svinstvo bylo. Jediným východiskem byla kontrola, trošku to srovnat. Aby to dopování nebylo živelné a nikým nekontrolované.
Co víte o dalších lidech z ČSTV, o kterých se v souvislosti s dopingem mluví – třeba o Zdeňku Poslušném nebo Vladimíru Kožíškovi?
Vůbec nevím, nestýkám se s nimi. Ani nevím, jestli ještě žijí.
Co dnes děláte?
Po revoluci měli někteří lidé problém podat mi ruku. Ve sportu už o mě nebyl zájem, tak jsem se nikomu nevnucoval. Našel jsem si jinou parketu, dnes jsem šéfem německé realitní kanceláře v Praze. Němčinu mám plynulou. Je mi šestasedmdesát, takže jsem dnes pracující důchodce.
Dušek nic, Dušek muzikant? To je směšnéSlova vysokého funkcionáře ČSTV Rudolfa Duška, že se nepodílel na dopingu, vyvolala mezi lidmi, kteří se v socialistickém sportu pohybovali, odmítavé reakce. "Z dokumentů, které máme k dispozici, jednoznačně plyne, že za státem organizovaný doping nese Dušek svůj díl odpovědnosti," říká šéf českého Antidopingového výboru Jaroslav Nekola. Pod Duška totiž spadalo důležité Oddělení vrcholového sportu. "Právě tam se sestavovaly seznamy reprezentantů, kteří dostávali speciální péči. Její součástí byl i doping," tvrdí Nekola. "Pokud Dušek tvrdí, že on nic, on muzikant, je to směšné. Himl (tehdejší předseda ČSTV – pozn. red.) byl sice hlavní, ale tu špinavou práci v terénu za něj dělali právě místopředsedové," říká vzpěrač Jiří Zubrický, juniorský mistr světa z roku 1984. Zubrický je přesvědčený, že Dušek, který byl čtrnáct let místopředsedou ČSTV, musel mít o systému státního dopingu přesné informace. "Museli jsme nastavit hubu a zadek, aby do nás dali všechno, co chtěli. Z ČSTV přišel pokyn, že kdo odmítne speciální péči, musí z reprezentace pryč," říká vzpěrač. Otíku, kdybys nevyhrál, pošlou mě do Rumunska Podobně mluví i další vzpěrač, zlatý olympionik z roku 1980 Ota Zaremba. "Dušek byl Himlova pravá ruka. Co řekl předseda, to Dušek zorganizoval. Teď se mu hodí svalovat všechno na Himla, protože ten je už dávno mrtvý," říká vzpěrač Ota Zaremba. Tehdejší vedení mělo podle Zaremby na dopingu zájem, protože bylo na výsledcích existenčně závislé. "Když jsem na olympiádě v Moskvě oslavoval zlato, skočil mi Himl kolem krku a říká: Otíku, tys mě zachránil. Kdybys nevyhrál, tak mně tu funkci seberou a já skončím jako velvyslanec v Rumunsku," tvrdí dnes Zaremba. Lékař Pavel Stejskal, který Duškovi posílal výsledky tajných dopingových testů československých reprezentantů, mlčí. "Už se k celé té záležitosti nechci vyjadřovat, je to pro mě uzavřená kapitola." Bývalý koulař Remigius Machura je o něco sdílnější. "To už tak bývá, že to každý hází na jiné. K členství v StB se také nikdo dobrovolně nepřihlásí," říká. O Duškově úloze v systému socialistického dopování prý ale nemá žádné informace. "Akorát mě vysekával z průšvihu, když jsem měl pozitivní test," vzpomíná Machura na svou aféru z Evropského poháru v roce 1985. Vzpěrač Zaremba: Mé důkazy jsou velké trumfy"Mám další důkazy, tři čtyři velké trumfy. Kdyby to lidi slyšeli, řekli by, že to snad ani není možné," tvrdí olympijský vítěz ve vzpíráníOta Zaremba, který se chystá žalovat svého bývalého trenéra Emila Brzosku. Viní ho za poškození zdraví zakázanými anabolickými steroidy. Ty prý za socialismu Brzoska reprezentačním vzpěračům nutil. "Nic bližšího ale neprozradím. Musím to nejprve probrat s právníkem," říká vzpěračský šampion. Advokát Petr Fohl nabídl zlatému olympionikovi své služby už před necelými čtrnácti dny. "Ještě jsem se s ním bohužel nesešel, starám se o nemocné rodiče a zatím nebyl čas," říká Zaremba s tím, že schůzka se uskuteční někdy v příštích týdnech. Aby si invalidní důchodce Zaremba mohl služby právníka dovolit, má od něj slíbenou slevu. Trenér Brzoska mezitím bývalému svěřenci dvakrát volal. "Říkal, že se žaloby nebojí a potom se ptal, jestli si o tom nechci popovídat u piva," tvrdí Zaremba. Schůzku prý Brzoskovi odmítl. A co říkají na vzpěračovu chystanou žalobu jeho dřívější sportovní kolegové? Neozval se prý nikdo, kdo by se chtěl připojit. "Jeden bývalý reprezentant, kterého jsem potkal na ulici, mi řekl, že jsem udělal děsnou pitomost. A že to teď budu mít u vzpěračů těžké," tvrdí Zaremba. "Odpověděl jsem mu, že vzpěrače k životu nepotřebuji," dodává. |
 VINEN? Dušek se podle důkazů Antidopingového výboru podílel na podávání dopingu sportovcům. |
