„Aby naše akademie měla nějaký smysl a nevychovávala jen talenty pro jiné kluby, tak jsme začali přemýšlet už dřív o vrácení extraligy žen do Liberce, která sem historicky patří. Takže to není jen nějaké unáhlené rozhodnutí, pracovali jsme na tom delší dobu. Chceme, aby ženský tým v extralize byl pro ty naše opravdu velké talenty takový maják, ke kterému se můžou pro svoji budoucnost upínat,“ tvrdí 53letý Josef Smolka.
Bývalý smečař a poté libero je libereckým odchovancem, dlouhá léta hrával v Dukle, spoustu volejbalových let strávil ve Francii v Sete a v Toulouse, kde poté tým devět let v nejvyšší francouzské soutěži trénoval. V reprezentaci má na kontě okolo 500 startů, za sebou má také úspěšná trenérská angažmá u českých reprezentačních týmů juniorek a žen.
Kdy přišel ten první nápad, že by se do Liberce mohl vrátit ženský volejbal pod hlavičkou Dukly?
Už když jsme zakládali před šesti sedmi lety tu dětskou akademii, tak jsme si říkali, že by bylo dobré někdy v budoucnu špičkový ženský volejbal v Liberci obnovit. Třeba už před třemi lety jsme mohli od Slavie Praha, která se rozpadala, extraligu koupit, ale neměli jsme zajištěnou dostatečnou finanční podporu, tak jsme se do toho raději ještě nepustili, protože by to bylo velké riziko.
Takže letos už ten správný čas nastal?
Dá se to tak říct. Vážně se o tom mluvilo už tak dva roky dozadu, nejvážněji před půl rokem. Ta myšlenka se ujala na ministerstvu obrany, které se rozhodlo podpořit několik sportů a mezi nimi byl i ženský volejbal ve spojení s Duklou, a s podporou se přidal i Liberecký kraj. To bylo klíčové. Koupili jsme licenci od Českých Budějovic, které vyhrály první ligu, ale postoupit nechtěly, a od svazu jsme dostali to jedno volné, desáté místo v extralize. Myslím, že pro liberecké fanoušky to bude velké zpestření.
Jak se buduje úplně nový tým, který skočí rovnou do extraligy?
Počítáme s tím, že první dva tři roky budeme hráčky kupovat, ale pak už budeme čerpat z naší akademie, kde je teď spousta šikovných hráček ve věku okolo čtrnácti patnácti let. Ale hlavně máme všichni obrovskou chuť a hráčky, které sem jezdí na testování, mají tu chuť také. Třeba na takovém tom prvním úterním seznamovacím tréninku byla radost se na to dívat. Hráčky mají velkou motivaci za Liberec hrát a já naštěstí nějaké zkušenosti s trénováním žen mám, což je také důležité, protože je to přece jen něco jiného, než trénovat chlapy.
Jaký bude kádr?
Na jeho složení pracujeme předběžně už od ledna. Kontaktovali jsme vytipované hráčky, různé manažery a hrubou kostru už v podstatě máme. Jistá je smečařka Romana Staňková, která hrála v Brně, Bratislavě, Rakousku i Německu. Ostatní hráčky jsou před podpisem, ale protože jim ještě běží smlouvy jinde, tak je raději zatím nechci jmenovat.
Prozraďte aspoň, odkud a jak kvalitní ty vaše volejbalistky budou?
Jedna důležitá hráčka je reprezentantka, tři jsou z Přerova, pak počítáme se zkušenou brazilskou nahrávačkou, jednou Slovenkou i s některými bývalými extraligovými hráčkami z Liberce. A pár mladých holek bude u nás hostovat z extraligového juniorského týmu Technické univerzity, se kterou plánujeme velmi úzkou spolupráci. Počítám, že v horizontu dvou týdnů bude kádr definitivně uzavřený.
Dosud devítičlenné extralize vládla Morava, z Čech byl jedině Olymp Praha, teď přibyl váš Liberec. Dají se vůbec nějak odhadnout ambice Dukly?
Problém je jen ten, že vlastně začínáme stavět od nuly úplně nový tým. Na druhou stranu si myslím, že podmínky na českou extraligu budeme mít nadprůměrné a toho chceme využít. Proto určitě nejdeme do extraligy s cílem se zachránit. Naopak, v plánu máme díky kvalitě hráček promluvit do boje o ty vyšší příčky, každopádně chceme hned v tom prvním stabilizačním roku být v horní polovině tabulky a vybojovat místo v evropském poháru. Když budeme třetí za nejsilnějšími kluby posledních let Prostějovem a Olomoucí, tak to pro nás bude jako první místo, čtvrté jako druhé a tak dál. A časem, až se rozkoukáme, bychom chtěli i vyhrát český titul, věřím, že se nám to jednou povede. A nejlépe jako double s muži.
Premiérový extraligový zápas vás čeká 14. října doma proti KP Brno, jaká bude příprava?
Začneme v úvodu srpna a budeme mít přesně deset týdnů na to, abychom tým ideálně vyladili. Už přišlo několik nabídek na přáteláky od extraligových klubů a chystáme i domácí turnaj v hale Dukly.
Vraťme se na začátek vaší liberecké „ženské“ cesty. Jak jste se dostal k založení dětské Volejbalové akademie Dukly?
Po deseti letech v kuse ve Francii už jsme se ženou cítili, že by to chtělo se už i kvůli dětem vrátit a trochu si odpočinout. A právě ve Francii jsme viděli, jak volejbal s dětmi dělá. Začíná se tam už v šesti letech a stejný model jsme zavedli s podporou Dukly i v Liberci. Je prostě třeba podchytit ty děti pro volejbal už takhle brzo, protože pak si je postupně rozeberou jiné sporty. Navíc volejbal je docela složitý sport a je potřeba, aby se v něm zaháčkovaly co nejdřív, aby se ho pořádně naučily.
Jak se akademie rozjížděla?
Před těmi asi šesti sedmi lety jsme na zkoušku začínali s pětadvaceti dětmi, pak jsme jich najednou měli o padesát víc a teď jsme na čísle okolo sto padesáti od nejmenších po starší žactvo. I díky projektu Barevný minivolejbal se to strašně chytlo a bez nějakých stresů se ty děti můžou volejbal v klidu učit víc a víc. A přicházejí i velké úspěchy, z čehož máme velkou radost. Třeba ty děti, se kterými jsme začínali, vyhrály Přebor České republiky mladších žáků i žákyň. A tenhle potenciál chceme do budoucna využít.
