„Nebyl tam nikdo, kdo by vodil,“ vysvětlil jezdec. „Nakonec za to vzal Honza Kratochvíl (na Silkovi). Chvíli jsme šli hlava - hlava, pak jsem se držel za ním. V půlce dostihu jsem si však říkal, že jsme pomalí. Nasadil jsem proto k trháku, abych pole natáhl, a naštěstí nás už nikdo nedostihl,“ pochvaloval si.
Tiranu s Pavlem Kašným jste však odrazili až s výrokem boj...
Doráželi na mě, ale dal jsem Dunagirimu dvě bičem a on zase zareagoval. Neměl jsem ani na chvíli pocit, že by měli jít před nás.
Zaznamenal jste, co se přihodilo na jednom ze skoků Jakubu Kocmanovi s Rainbow Raktim?
Jenom na půl oka. Odskočili první, pak šli k zemi. Bohužel se Kuba dostal pod koně. Ten ho trefil nohama; zřejmě má potlučená nebo zlomená žebra na zádech.
Vaše výhra se Savage ve třetím rovinovém závodě byla ještě suverénnější než s Dunagirim, že?
S tou klisnou máme skvělou bilanci. Jel jsem ji popáté a počtvrté vyhrál. Byla zase dobře připravená. I když tu distanc (2 200 metrů) ještě nikdy nešla, cválala pořád s chutí. Do cílové roviny jsem si polepšil, utrhl jsem to.
Proč jste v úvodním dostihu spadl už na startu z Mahonyho?
Měl běžet poprvé, byl vykulený. Jak startér pustil gumu, plesklo to o sloupek a Mahony se lekl. Otočil se na místě a já z něj vystoupil jak z autobusu. Mrzelo mě to, byl to kůň z naší stáje.