Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Španělska jen na dovolenou, říká posila olomouckých volejbalistek

VE STŘEHU. Olomoucké volejbalistky Martina Viestová (vlevo) a Julia Ferulík-Jesina | foto: Stanislav Heloňa

15 2010
I když se v průběhu léta občas obloha zatáhla a k zemi mířily provazy deště, volejbalové nahrávačce Martině Viestové bylo pořádně horko. Slovenská reprezentantka se v srpnu po krachu klubu v Senici ocitla bez angažmá, navíc v době, kdy většina soupisek byla zaplněná.

Oddechla si až po necelém měsíci, kdy podepsala smlouvu v Olomouci a v průběhu víkendu nastoupila poprvé v novém dresu na turnaji O pohár rektora.

"Docela se mi ulevilo. Už kvůli tomu, že kluby tradičně post nahrávačky obsazují jako první a volných míst už příliš nebylo," řekla šestadvacetiletá volejbalistka.

Vzhledem k pokročilému termínu jste už asi moc nabídek neměla. Nebo byla ještě jiná možnost než podepsat smlouvu v Olomouci?
Ještě se něco rýsovalo ve Španělsku. Situace v tamních klubech ale není růžová, takže bych šla do rizika, že třeba po dvou měsících budu zase bez smlouvy. A do jedné řeky jsem dvakrát za sebou opravdu vkročit nechtěla.

Jinak je ale Španělsko dobrá destinace.
(rozesměje se) To máte pravdu. Na dovolenou skvělá. Opravdu se mi ale nechtělo jít do nejistoty. Volat za pár týdnů domů o peníze na letenku – to není nic pro mě. Navíc, pokud by to ve Španělsku nedopadlo, tak bych někdy na podzim sháněla angažmá hodně obtížně.

Do Olomouce jste se dostala přes Prostějov, který vám po krachu Senice nabídl tréninkový azyl. To není obvyklá praxe. Jak se vám to povedlo?
Hned ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že můj bývalý klub končí, tak se začalo řešit, kde budu trénovat.
Prostějovský trenér Miroslav Čada souhlasil, že se můžu připravovat na novou sezonu s prostějovským týmem. Byla jsem strašně vděčná za to, že mi to umožnil. Hodně mi to zvedlo náladu v době, kdy jsem nevěděla, kde budu hrát.

Pomohlo i to, že trenéra Čadu znáte ze slovenského národního týmu?
Určitě. Je to skvělý odborník a člověk. Věděla jsem, že příprava bude na špičkové úrovni, a to se potvrdilo. Pomoc z Prostějova přišla v pravý okamžik. Sama bych akorát mohla běhat a v srpnu se už každá volejbalistka potřebuje připravovat na novou sezonu s míčem.

Konec vrcholového volejbalu v Senici byl hodně rychlý. Necítily jste dopředu, že klub má finanční potíže?
Vůbec nic tomu nenasvědčovalo. Pro všechny hráčky to bylo velké překvapení. Prakticky ze dne na den se tým dozvěděl, že je konec. Byla to hodně nepříjemná zkušenost.

Která už je za vámi. Jak se cítíte v novém prostředí?
V pohodě. Holky mě okamžitě vzaly mezi sebe, s klubem jsem se domluvila na všem, co bylo zapotřebí. Jsem ráda, že už nejistota, co bude dál, skončila.

Máte konkrétní představu o české extralize?
Je vyrovnanější a kvalitnější než slovenská soutěž. Hraje zde docela hodně kvalitních týmů a šikovných hráček. Vím, co mě čeká. Už kvůli tomu, že jsem před šesti lety strávila rok ve Frýdku-Místku.

Olomouc tradičně patří mezi lepší týmy. To je pro vás asi příjemnější než hrát v klubu, který bojuje o záchranu.
Souhlasím. Univerzita dlouhodobě patří mezi první čtyřku. Loni se to sice nepovedlo, ale stačilo málo a tým mohl být klidně třetí. Uvidíme, jak se nám bude dařit v novém ročníku. Věřím, že to bude dobré a že k tomu přispěji i svými výkony.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze