Kouč i jeho kolegové, kteří měli nominaci v rukou, pociťovali v posledních dnech zvýšený tlak ze strany osobních trenérů, manažerů, názory samotných atletů se dozvídali v médiích. "A s jejich argumenty musíte souhlasit. Všichni jsme závodili a trénovali, víme, jak to mají těžké," podotkl Fišer a dodal, že dlouhé rozpravy přinesly četné diskuse a tahanice.
Otazník visel nad čtrnácti aktéry nominačního dramatu. Skupina velmi četná a vyrovnaná. "Snažili jsme najít nějaká kritéria, jak ji alespoň rozdělit na další podskupiny, ale marně," vysvětloval Fišer. Vždyť atletika podle něj není jediným sportem, ale třeba hned dvaceti odvětvími. "Každá disciplína má svá specifika: vícebojaři mohou zvládnout tři starty, výškaři třicet, mílař se zase nedostane do rychlého závodu..." nadhodil.
"Zní to hloupě, ale do Mnichova pojede spousta lidí s horším výkonem, než mám já. Mnozí z nich skončí v rozbězích," připomněla Šárka Beránková, jedna z party 'smolařů', na skupinu atletů do 23 let, kterým stačil měkčí limit EAA. S paradoxem se však smířila: "Chápu, proč tam svaz mladé posílá." ČAS v klíčové chvíli zaujal stanovsko, že nominační kritéria byla jednou dána, tak proč je najednou měnit.
"Držitelé 'divokých karet' stejně z devadesáti procent končí v kvalifikaci," nabídl Václav Fišer dlouholetou zkušenost. "Nechci předjímat, ale s největší pravděpodobností by stejně do finále nepostoupili," mínil. Těžká věc, na druhou stranu například na loňském světovém šampionátu v Edmontonu se dodatečně vybraný desetibojař Jiří Ryba blýskl výtečnou šestou příčkou, která znamenala čtvrtý nejlepší český výsledek. A tehdy v hodnocení zaznělo, že se 'divoké karty' reprezentaci vyplatily.
KDO BYL VLASTNĚ VE HŘE?
Kandidáti na divokou kartu, o nichž se vedly diskuse
Štafeta mužů na 4x100 metrů: K Zachovalovi a Vojtíkovi by přibyla tři jména: zřejmě Rada, Zubek a Řechka. Česká štafeta zaběhla čas 39,37 a za limitem zaostala o sedm setin. Pětkrát se dostala pod hranici 40 sekund, což se za poslední dekádu nedařilo. Osmé místo v letošních evropských tabulkách.
Štafeta žen na 4x400 metrů: K Formanové a Fuchsové by přibyla Žížalová, možná náhradnice Klapáčová a určitě tradiční členka Benešová, která se dostala do dobré formy. Na MČR v Ostravě zůstala na 100 m od limitu šestnáct setin, na 200 m patnáct. České kvarteto je časem 3:31,71 z EP deváté v evropských tabulkách, k požadovanému průměru čtyř nejlepších mu chybí 46 setin.
Michal Šneberger, 1500 m: Pátý muž březnového HME ve Vídni se za celou sezonu dostal do jediného rychlého závodu. Na Odložilově memoriálu zaostal časem 3:39,31 za limitem o půl vteřiny. 23. místo v redukovaných evropských tabulkách.
Jan Poděbradský, desetiboj: Vyhrál Evropský pohár a dovedl český tým k postupu do Superligy EP. Výkonem 7976 zaostal za limitem o 74 bodů, v evropských tabulkách 17. místo.
Pavel Sedláček, kladivo: Nejdelší hod sezony 76,40 - za limnitem zaostal o více než metr a půl. Nefiguruje v první třicítce evropských tabulek.
Renata Hoppová, 1500 m: Nejrychlejším časem sezony 4:10,42 zaostala za limitem o 42 setin. Měla vyrovnanou výkonnost, čtyřikrát běžela pod 4:12. Ve středu ji ještě čeká mítink GP v Soluni, otázkou je, zda by svaz dodatečný výkon schválil.
Lucie Komrsková, dálka: Jeden z transparentních příkladů. Její nejlepší výkon má hodnotu 654 cm, za limitem zaostala o jediný centimetr. V evropských tabulkách je 21.
Martina Darmovzalová, trojskok: Na mistrovství republiky skočila 13,98 cm, podle Václava Fišera se odrážela daleko před deskou, takže pokus na úrovni 14,20. Za limitem zaostala dva centimetry, 16. místo v evropských tabulkách.
Šárka Beránková, sedmiboj: Táhla český tým v mezi elitou Evropského poháru vícebojařek, mezi jednotlivkyněmi skončila pátá. Výkonem 5995 zaostala za limitem o pět bodů, 15. místo v evropských tabulkách.
Zuzana Hlavoňová, výška: Letos má na svém kontě 190 cm, za limitem zaostala o dva centimetry. O kýženou výšku se pokoušela mnohokrát, ale bezúspěšně. V evropských tabulkách se stejným počinem dělí o místo těsně za druhou dvacítkou. 190 centimetrů má skočeno i Inga Janků.
