Ivane, tady ti to Matthews řekl sám: "I was super strong and everybody around me was super tired but I was still hoping someone would tow me to the finish line because that's how I roll".

Takže veškeré pochyby o taktizování jsou zbytečné.

Ivan dělá, že nevidí

Vítězství Gasparotta není překvapení. Ostatní to protaktizovali. A ani bych se moc nedivil, kdyby Gasparotto dostal v cíli pumpičkou přes záda (nadsázka, ale něco podobného jsem v cíli závodu s obdobným průběhem už viděl).

Na Kreuzigera zbylo ne moc výhodné místo k útočení. Neměl moc na výběr. Možná mohl zaútočit o chvilku později a zkusit to ve dvou s Wellensem. Křišťálovou kouli ale Kreuziger nemá. Kromě toho se mi zdálo, že se během závodu na něj trochu vykašlal tým. Když se balík začal trošku dělit asi 30 km před cílem, dojížděl si to sám. Nebyl to z jeho strany nijak zpackaný závod, ale úspěch pochopitelně také ne.

Vakoč neměl šanci. Větší konkurence, těžší závod, příliš velká skupina na konci, ve které EQS neměl převahu. Hodnocení podobné jako u Kreuzigera.

Černý v úniku, pak zabalil. Tam snad ani o nic jiného než o propagaci nešlo.

Ještě se vrátím k současnému vs. předchozímu profilu Amstelu: problém je, že mezi Caubergem a předchozím kopcem je v současném profilu moc daleko, což útoky stoprocentně odrazuje, protože je větší pravděpodobnost, že budou sjety. Prakticky se dnes o útok pokusil jen Wellens a pak duo Jungels a Battaglin. Takže: doufám, že se vrátí k předchozímu profilu (a možná by mohli nechat dojezd na placce za Caubergem )

Když jsem srovnával současný a dřívější trať Amstelu, tak jsem měl na mysli jen o ono posunutí cíle 1,5 km za konec Caubergu. Původně mě ta změna vadila, ale pak jsem díky Valonskému šípu získal pocit, že takto to přináší další dimenzi.

Přiznám se, že dřívější neokruhový Amstel si nepamatuji. Určitě by ale bylo lepší, kdyby před cílem bylo více kopců. Na Valonském šípu také v nedávné minulosti trochu měnili závěr, což ale bohužel aktivnímu pojetí závodění nepomohlo. Na Valonském šípu favorité čekají na poslední kopec, kde si to rozhodnou mezi sebou lehcí vrchaři. Na té rovince na Amstelu se mi líbí, že tam by vrchař, co na rovině neumí šlápnout, dnes neuspěl. Vrchaři mají Tour a podobné. Mě je líto, že méně znalí diváci oceňují jen vrchaře a nechápou, že tito by se sami bez pomoci týmu/pelotonu na rovině ztratili. Proto vítám jakékoli závody, kde je nutné být dobrý jak v kopcích, tak i umět šlápnout na rovině. Gilbertovo představení na MS bylo super.

Jinak ideální zakončení jednorázového závodu vidím tak, že ke konci jsou řekněme tři kopce s malými pasážemi rovinek. A ty tři kopce jsou takové, že ten první je nejtěžší a nejlehčí je ten poslední. Toto uspořádání tratě pak dává přiměřeně srovnatelné šance na úspěch útoku na jakémkoli z těch kopců. Protože logicky utrhnout ostatní na nejtěžším kopci je nejlehčí, ale pak je to zase nejdále do cíle. Naopak útočit na posledním lehčím kopci kousek od cíle na odpárání druhých nemusí stačit. A samotný cíl by mohl být do mírného kopečku, aby to opravdu nebyl klasický sprint.

Z ardenských klasik má určitě nejlepší profil a právě ten závěr Lutych.

Roman tím nástupem odpáral Orice Albasiniho, kterej je hodně silnej. Ale i tak...

Možná měl Roman za úkol jen otestovat peloton, ale lídr byl Valgren a pak s ním měl Roman zůstat.

Wellens byl dnes možná extrémně silný a možná může litovat, že útočil. I přes ten útok dojel desátý. Vybral si na útok lepší místo, než Roman, ale hlavně vypadal, že je silnější. Roman už pak jel po útoku na Valgrena. Nějaké síly tam nechal, ale na Caubergu by na to dnes stejně asi neměl, nevyjel ho moc dobře.

Letošní ročník se jel tvrdě, zajímavý závod, hodně se peloton očesal, odpadla překvapivá jména. Rozhodně se nejelo žádné piánko. Dejte do toho pár úseků po kostkách, kde se zramuje dostatečný počet lidí a bude to vypadat stejně dramaticky, jako Paris-Roubaix (ano, chci naznačit, že drama kostkových klasik je poněkud umělé ).

Kostky přináší více pádů, ok, to je nepříjemné. Ale jízda na kostkách je opravdu trochu fyzicky náročnější než na haldkém asfaltu. Mě se víc než Roubaix líbí Flandry. Kostkové kopce jsou zajímavé tím, že se nejlépe jezdí v sedě. Jsou mnohem víc o síle, která chybí klasickým vrchařům. Možná, že to už není klasická silniční cyklistika, ale silniční cyklistika má ten problém, že síla pelotonu/skupiny je moc silná a nedává vzniknout hrdinským útokům. Můžeme udělat trať, kde se střídají jen kopce a sjezdy. Ano to je super a pak mezi sebou soutěží nejlepší vrchaři. Pokud chceme ale od vrchařů ukázat, že dokážou šlápnout i sami po rovině a netěží jen ze své malé váhy, tak musíme přidat i nějaké roviny. Na hladkém asfaltu ale tohle vede k tomu, že je výhodnější zůstat skrytý před větrem ve skupině a celé závodění se nám smrskne na poslední kopec.

Tyhle úvahy bych zakončil tím, že je dobře, když existuje spousta různých profilů a povrchů tratí, protože každá prověřuje trochu jiné schopnosti cyklistů a je zajímavé sledovat, jak se s tím jednotlivý cyklisté dokáží vypořádat.

Vítězství Gaspy není žádná senzace, patřil k okruhu favoritů. A kdo by to Wanty nepřál... Valgrena je mi trochu líto, odtáhl to do cíle, možná mohl zkusit trochu zataktizovat.

Tipl jsem, že, Roman to zkusí z dálky a Cauberg pak jel Tinkoff na Valgrena. Zajímalo by mě, jestli Roman dal do útoku všechno, protože jestli ano, tak to bylo slabé...což naznačovaly už útoky ba Baskicku, kde Roman vypadal "těžce". Nakonec zajel svůj vysoký standard, ale co si bude povídat, to 12. místo moc neznamená. Forma by měla vrcholit na LBL, ještě je týden čas.

Jinak pohled na taktizující velkou skupinu na vrcholu Caubergu, kde všichni včetně čekali co kdo udělá až se učekali a už Gaspu a Valgrena nedojeli, byl fakt smutnej. To totálně protatizovali, včetně Petra Vakoče Zvlášť Orica se dvěma největšími favority, která jako vždy kontrolovala, kontrolovala, kontrolovala, závodila negativně a nakonec Matthews a Gerrans čekali, čekali a čekali, až je někdo dotáhne dopředu... Normálně to Gaspovi a Valgrenovi nechali, jako by byli takhle domluvení

Já myslím , že Vakoc mel celkem dost a už neměl silu do toho poradne ještě šlápnout. .

Ja si nemyslím že víťazstvo Gasparotta je až taká senzácia, Amstel mu vyhovuje

http://www.procyclingstats.com/rider.php?id=140377&season=&c=5&year=&nation=&race=1033&sort=date&ApplyFilter=Filter

no, Straka na českým ES vykřikoval slova jako "bomba", "obrovské překvapení" (3x), "nikdo s ním nepočítal" a pak i se spolukomentátorem dost zrozpačitěli, když se - abych tak řekl - podívali do análů. Výborná připravenost :D

Každý den není posvícení. Třeba příště. Budu držet palce i nadále

Myslím, že pro cyklistiku je jen dobře, když se závody nerozhodují v hromadném dojezdu. Takže fajn. Škoda, že naši neměli víc sil. Ale Romanovi moc nevěřím a na Petra to dnes asi také ještě bylo v konkurenci druhých moc těžké.

Myslím, že ten současný formát Amstelu je dobrý. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby se rozhodující úniky děly už trochu dřív, ale pro to se v krajině Holandska dost špatně vyrábí trať. Když vše končilo Caubergem, tak to bylo jen o klasickém čekání na sprint do posledního akce jako máme na Valonském šípu. Dneska vysprintovat Cauberg ještě není vše. Je to tedy více pro univerzální cyklisty než jen vrchařské rychlíky. A tím posunutím cíle se myslím i podpořila ochota útočit už dřív než v posledním kopci. Ale jak jsem už napsal, tohle stejně není snadné zajistit. Pokud má jezdec dobrý tým, je ideální taktika co nejdéle zůstat chráněn v pelotonu. Proto se mi mnohem víc líbí kostkové klasiky, kde síla pelotonu je zřetelněji menší.

S posledni vetou 100 % souhlas, Flandry nebo Roubaix jsou mnohem zajimavejsi, sice ani na Amstelu nedojede do cile peleton, ale porad velka skupina. Na tech kostkach se mi libi jak se to postupne droli na mensi a skupiny, ze peleton ani neexistuje. Jinak co se Amstelu tyka, si myslim, ze by bylo lepsi, kdyby pred cilem bylo vice kopcu za sebou, neco jako ta trojka cca 40 km pred cilem. Do cile by pak treba dojely mensi skupinky a ne grupa 30-40 lidi.