Napsala mi kamarádka taxikářka:

 Kdo na dnešek naplánoval maratón VW skrz centrum Prahy, nábřeží atd., ten by zasloužil titul dement století, snad ani ne roku!

Pak natřít dehtem, posypat peřím, umístit do drátěné klece a na 24 hodin vystavit na pranýři na veřejném místě!

Prodlouženývíkend a v neděli se všichni vracejí do Prahy. K tomu MS v hokeji,takže jedou dřív, aby stihli zápasy. Prahou se nedalo projet.

K tomuje plná cizinců, kteří různě dojeli autobusy či doletěli, courajíPrahou než půjdou na zápas, do toho spousta Čechů, kteří směřují k O2Aréně + cizinců, kteří jedou na MS autem - Němci, Poláci, Maďaři,Rakušané.......... Vytřeštěně zírají na navigaci a najednou hotovo!Policejní zátaras a poraď si! Lid mimopražský i ti cizinci brzdilizoufale dopravu, bylo mi jich líto, protože objížďky nebyly značené,policie s nimi komunikovala jen česky, když vůbec, za nimi naštvanířidiči troubili, což zvyšovalo nervozitu na obou stranách (já jsem sevcítila do jejich situace, takže spíš jsem se snažila pomoci, kdyžněkdo doběhl a prosil o pomoc, kudy má jet dál), ale líto nelíto, jakjá nadávala, to by bylo na slovník sprostých výrazů.

pokračování:

Pro"svoje" stařečky jsem jela z Libně přes Libeňský most, pak mě tonepustilo na nábřeží, takže Kostelní nahoru k Technickému muzeu, přesLetenskou pláň až na Vypich a přes Homolku k nim. A od nich na Karlůvmost jsme jeli přes Bráník, tam opět zavřené nábřeží, tak Jeremenkovou,Na strži, magistrála, Ječná a konečně K.náměstí. Jak u blbejch.

Ještěbych chápala, kdyby se takové akce pořádaly někde po okrajích Prahy vpřírodě. Ale běhat takových kilometrů centrem města po asfaltu ašutrech ve smradu z aut a města vůbec mi připadá nenormální. Když jsemviděla ty nadšence ráno, jak si to šupajdili po nábřeží, plni optimismua pak ty trosky, co se ploužily městem později odpoledne, tak mi tonepřišlo ani moc legrační a už vůbec ne jako sportovní výkon.

Takjen houšť a doufám, že zase někdo brzy vymyslí nějakou jinou kravinu,kvůli které zavřeou celou Prahu, to by bylo vůbec nejlepší! Ještě teďjsem naprdnutá a to už mám v sobě dvojku dobrého červeného na uklidnění.

Před Víťou hluboce smekám. V době mojí maratonské kariéry (pravda, je to už nějaký ten rok zpátky) panovalo tvrzení, že připravit se v amatérských podmínkách na výkon pod 2:30, je prakticky nemožné. On tyto teorie staví na hlavu. K výkonu i titulu blahopřeji.

Je to borec