placal do toho docela dobre, ale tou jeho krivou povahou to vsechno zazdil. konecne od nej bude pokoj

Konce (i ty pomalé) velkých hráčů bývají smutné - ještě jsou tu záblesky velkého umění, ale na triumf na velkém turnaji to asi stačit nebude..Byl jsem a jsem jeho obdivovatelem..

Ono jde také o to, jak ten hráč přijímá, že odchází ze slávy. Když to bere jako logiku života a i třeba na tiskové konferenci řekne, že první už nikdy nebude, ale jako hráč druhé stovky ještě nemusí uvažovat o tom, že by přestal jezdit na turnaje, tak je to v pohodě. Tenis s výjimkou olympiády nemá omezení co do počtu účastníků z jedné země a navíc turnajů ve světě probíhá vždy několik současně, že takového tenistu ani nelze vinit z toho, že by někomu mladšímu a perspektivnějšímu zabíral místo.

Já jsm častokrát uvažoval, jak bych se v takové situaci cítil. A možná bych i veřejně prohlašoval, že o slávu a peníze se už starat nemusím, protože obojího mám dost z minulosti, a teprve nyní se mohu zaměřit na radost ze hry. Byla by to pro mne ideální varianta: O nic velkého už nejde, takže oproti světovým špičkám se už nemusím nervovat, ale z minulosti toho mám dost, takže oproti ostatním hráčům druhé světové stovky se nemusím už obávat o budoucnost. Mohu hrát jak bez stressu hvězd,. tak i bez obav nehvězd.

Roger se už silnější nevrátí. Je stále světová extratřída, ale už nikdy nebude to, co býval. Stárnutí se nevyhne nikomu, tedy ani jemu.