Pohostinná země se jí zamlouvá čím dál víc."Také katarské ženy dostávají větší práva. V roce 2002 ani nesměly na stadion. Teď už tam seděly, i když zahalené," líčí.
Náladu nezkazil Cechlové ani výkon 63,06, byť stačil pouze na čtvrté místo."Závodila jsem z velkého tréninkového objemu. Ještě mi chybí timing," hodnotila. Na prahu letní atletické sezony drží druhou příčku ve světovém žebříčku, výš je z Čechů jen olympijský vítěz Šebrle.
"Ale mezi úspěchem a neúspěchem je krůček," připomíná. Vztahuje ruce po medailích, zatím však šestadvacetileté blondýně unikaly: skončila pátá na mistrovství světa, čtvrtá na olympiádě."Dělám sport, abych vyhrávala. Lhala bych, kdybych tvrdila cokoliv jiného," nezastírá.
Její tréninková kolegyně z kondiční přípravy, lyžařka Šárka Záhrobská, letos světový bronz dobyla. "Je výbornou kamarádkou. Moc jsem Šárce přála," říká Cechlová a myslí na vlastní šampionát v Helsinkách.
"K němu vše směřuje." Josef Šilhavý, experimentátor mezi atletickými trenéry, přitáhl speciální tyče na nácvik techniky, pro diskařku vyrobil i obří zrcadlo na stojanu. "To je nejlepší videokamera. Hned vidím, co dělám špatně," pochvaluje si.
Jedině ze zimního soustředění v Africe sešlo, tehdy jí zemřela babička. "Trvalo mi, než jsem se z toho sebrala." Manžel, zápasník Jakub, se pere v německé lize, oba budou stále na cestách.
Cechlová nakupuje hromadu časopisů o přírodě, módě a bydlení, u nich relaxuje. Ráda se prochází, surfuje na počítači. Myšlenky na vysokoškolské studium zahnala.
"Nerada dělám věci napůl. Už gympl jsem kvůli atletice šidila." Dnes ji manžel veze na vrhačský mítink do Halle."Organizátoři vždy zvou osm nejlepších diskařek světa. Všem mohu být rovnocennou soupeřkou," ujišťuje.
