Devatenáctiletý atletický univerzál z Hořic se mezi elitními vícebojaři teprve rozkoukává, ale i na světovém šampionátu juniorů v Číně dokázal, že už brzy mu může patřit budoucnost.
O pět bodů si vylepšil osobní rekord, který má nyní hodnotu 7153 bodů a obsadil slušné 15. místo.
"Právě s umístěním jsem spokojenější. Rezervy mám spíš ještě v bodovém zisku. Ale to asi každý," uvědomuje si Vácha, který si hned v úvodním sprintu o skvělé tři desetiny vylepšil své maximum. Za stovku by si dal Vácha jedničku, na dvojku byly ještě překážky a oštěp, ale našly se i disciplíny, které proklel.
"Na čtvrtce jsem vytuhl, v kouli umím o metr dál, diskem v tréninku házím taky podstatně dál a závěrečnou patnáctistovku jsem odklusal, protože jsem si moc dobře pamatoval, jak mi bylo po čtvrtce blbě," vypočítává nezdary závodník AC Pardubice.
Vácha je mezi desetibojaři výjimkou a tak trochu samorostem. Všichni totiž úplně přesně vědí - a rádi se i pochlubí - kolik jim dává bodů součet všech "osobáků". Jen hořický talent netuší. "Na to se musím podívat. Ale i kdybych si všude vyrovnal maxima, asi by to na medaili nebylo."
Snovou hranici 8000 bodů v Číně překročil jen vítězný Rus Vasilev.
"Jo, Rusové vědí jak na to. Ale s Arkadyjem je normální řeč. Třeba když jsem po čtvrtce málem zvracel, ptal se, jestli něco nepotřebuju," říká Vácha, kterého o víkendu čeká mistrovství republiky do 22 let. "Půjdu jen překážky a dálku. Kupodivu ani nejsem tolik unavený," směje se.
Také mladý desetibojař poznal, že Čína je zemí paradoxů. Okázalé bohatství versus prach, hlad a bída, nádherné památky na dohled bezútěšných chudinských slumů. "Ale jsem si jistý, že olympiáda v Pekingu bude úžasná a jedinečně zorganizovaná. Jen s těmi žebráky by něco měli udělat," ochvěje se při vzpomínce.
"Myslel jsem si, že v Praze je to hrůza. Ale třeba v Zakázaném městě vám před obličej strkají své nahé a na kost vyhublé děti. Když jsem si dal kuřecí nugety, hned bylo kolem mě pět žebráků, kteří mi do jídla strkali ruce. Raději jsem jim to nechal," dodává.
