Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Má zlato, přesto říká: Kvůli stresu si ho neumím užít. Musím být v pohodě

Vícebojař Jiří Sýkora (vpravo) při běhu na 60 metrů překážek na HME v Bělehradě. | foto: AP

19 2017
Pořádně rozlámaný, ale také velmi spokojený se vracel desetibojař Jiří Sýkora z letošního evropského šampionátu atletů do 23 let. V polské Bydhošti bral za výkon 8 084 bodů zlatou medaili. „Před závodem jsem si říkal: Hlavně ať nějakou placku mám. A že je to nakonec zlato, to je příjemný bonus. Něco navíc,“ usmíval se dvaadvacetiletý rodák z Třebíče.

Z evropského titulu je samozřejmě nadšený, po delší pauze je to jeho největší úspěch. Přesto, nebo možná právě proto si prý tohle první místo zas až tolik neužil. „Byl to můj cíl, který jsem splnil. Jenže všechen ten stres... Prostě si to asi kvůli němu neumím užít tak, jak bych měl. Spíš se musím soustředit na další věci, abych byl víc v pohodě,“ svěřil se Sýkora.

Navíc ho viditelně nenadchla ani podoba zlaté medaile. „Viděl jsem ji, mám ji někde v batohu. Ale jak bych to řekl: Je to taková polská kvalita,“ smál se. „Ta z juniorského mistrovství světa tři roky nazpátek byla hezčí,“ přesvědčoval.

Přednosti? Vrhařské disciplíny Na americký Eugen pak při hodnocení právě skončeného evropského šampionátu do 23 let narazil ještě jednou. „Stejně jako tehdy jsem byl i tady v Polsku po prvním dni pátý,“ připomněl svoji jízdu za zlatem z roku 2014.

Znamená to tedy, že až bude na příštích závodech po úvodních pěti disciplínách pátý, mohou se čeští atletičtí fanoušci těšit v jeho podání zase na zlato? „Kéž by to tak platilo,“ rozesmál se Sýkora. „Spíš to ale znamená, že druhý den je technický a ve vrzích mám přednosti. Což se osvědčilo i teď v Bydhošti. Vrhy mě prostě vždycky můžou zachránit,“ měl jasno.

Konkrétně v Polsku byl nejlepší ve všech třech, tedy jak v kouli, tak i v oštěpu avdisku. V posledních dvou jmenovaných disciplínách si dokonce vytvořil nový osobní rekord. „V oštěpu jsem ho chtěl určitě už před závodem, protože i předtím jsem pořád obstřeloval nějakých šedesát metrů. No a pak to vyšlo i v disku,“ radoval se Sýkora.

Vzápětí však přiznal, že mu k 63,36 metru, respektive 50,37 metru výrazně pomohl i příznivý vítr. „Ono se to nezdá, ale hlavně v disku je znát. I soupeři si naházeli dobré výkony. Já jsem ho ale nakonec dokázal využít nejlépe,“ oddechl si.

Golf zatím musel odložit A jak se sympatický rodák z Vysočiny aktuálně cítí jako čerstvý evropský šampion do 23 let? „Spíš jsem dost unavený. Jsem rád, že mám závod za sebou a užívám si každou minutu, kterou můžu prožít bez stresu,“ přiznal.

V úplném klidu však další dny prožívat nebude. „Těšil jsem se, že si konečně zase po delší době zajdu na golf, jenže při oštěpu jsem si dost rozhodil loket, takže teď budu hlavně objíždět kliniky. A to nejen

s loktem, ale i s kyčlemi a zády. Potřebuju vědět, jak na tom jsem. Podle toho pak budeme dělat další kroky,“ svěřil se.

Každopádně i přes chystané obchůzky odborných lékařských pracovišť nehodlá v následujících dnech od atletiky úplně vypnout. I na lehčí trénink dojde. „Člověk se musí trochu hýbat,“ vysvětloval. Ve volném čase pak plánuje návštěvu rodičů doma na Vysočině. A dost možná aspoň na chvíli zasedne také k oblíbenému PlayStationu.

Ostatně i v Bydhošti si na něm krátil čas při fotbalových zápasech. „Hrálo nás víc najednou a to je někdy opravdu na krev,“ usmíval se Sýkora. „Musel jsem dávat velký pozor, abych na PlayStationu nevypotřeboval všechen svůj testosteron,“ dodal se smíchem.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze