Na dotazy o definitivním zakotvení odpovídala Rosolová už loni, kdy v pařížské hale vyhrála zlato na hladké čtvrtce. "Má teprve druhá čtvrtka a hned první velká medaile. A zlatá. Takže to byl správný krok, ne?" říkala tehdy.
Ačkoliv jí od té doby do závodu na jeden okruh přibylo deset překážek, musí teď uvažovat naprosto stejně.
Svým časem 54,38 sekundy z Vyškova se dostala na olympijské hry, na třetí místo světových tabulek a v nich o pět setin i před Zuzanu Hejnovou, svoji tréninkovou parťačku ze skupiny Rychlý holky.
"Mám ještě trošku rychlostní rezervy," přiznala přesto pětadvacetiletá atletka po teprve třetím letošním startu na této trati. Od rekordu Hejnové ji dál dělí víc než sekunda. "Osobák jsem si ale vylepšila o více než dvě sekundy," připomněla. "A sezonu jsem začínala s časem přes minutu."
Přitom když se Rosolová stavěla na start republikového šampionátu, tak vysoké ambice neměla. V hlavě totiž pořád nosila nezdar z Memoriálu Josefa Odložila, kde jí nevyšel náběh na překážky a v přímém souboji s Hejnovou prohrála o dvě sekundy.
"Po Odložilovi mi věřilo jen málo lidí, že to ještě dokážu," povídala. "A teď jim spadly brady."
Hlavní metou, kterou chtěla Rosolová ve Vyškově pokořit, byl čas 56,33 sekundy - rekord šampionátu. Když proťala cílovou pásku, vylítl jí z úst nepublikovatelný komentář. Svým výkonem se totiž dostala jak na evropský šampionát do Helsinek, tak do Londýna. "Že jsem svůj čas stáhla o vteřinu, to jsem ráda."
"Jo, čas je super," chválila Hejnová svoji kolegyni a novou soupeřku. "Otázka je, jak jí to bude dál vycházet. Nemá to naběhané, jednou poběží tak, jednou tak. Taky ideální podmínky se sejdou jednou za čas, já bych to spočítala na prstech jedné ruky."
"Já doufám, že když takto běháme obě, že to pomůže jak Zuzaně, tak mně," říkala Rosolová. "Kdyby Zuza dneska běžela, tak by šla pod 54 sekund, nenechala by se porazit. Teď mě čeká Evropa, kde určitě poběžím překážky, a pak se uvidí."
