Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lokty ven, hala bolí. Bohužel je kontaktní, říká smolařka Rosolová

Denisa Rosolová v péči zdravotníků po ošklivém pádu v rozběhu na 400 metrů na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě. | foto: AP

4 2017
Bělehrad (Od našeho zpravodaje) - Že se při atletice kromě selhání vlastního těla nemůže nic stát? Ale kdepak. A zvlášť pod střechou to neplatí. „Bohužel, v hale je to kontaktní sport. Ale nic se neděje. Venku budu mít svoji dráhu – věřím, že mi tam nikdo nespadne a překážet budou jen ty překážky,“ napsala na Facebook Denisa Rosolová.

Byla to již známka nálady tak dobré, jak jen to mizerné podmínky umožňovaly. Když se v rozběhu dostala do klubka těl, šlo o hodně rychlou záležitost: zprava nárazy, zezadu „kosa“ pod nohu. Rosolová nekontrolovatelně letěla k zemi.

„Jsem v pořádku! Jen mě bolí hlava, krk, žebra, na čele mám bouli, pravou půlku těla mám sedřenou,“ vypočítala všechny trable. „Důležité je, že není nic zlomené a můžu, dá se říct, normálně fungovat (chodit),“ napsala a doplnila to smajlíkem – aspoň drobným ukazatelem toho, že ten největší splín je pryč.

Denisu bolí celý člověk

Takhle to zkrátka pod střechou chodívá. Někomu je to nemilé, jiní se v takových situacích vyžívají. Rosolová na čtyřstovce v roce 2011 vyhrála halový evropský šampionát. A hádejte, jak: po „šermovačce“ loktů ve finální rovince.

„Jsem taková drzejší,“ vyprávěla Rosolová o dva roky později. „Mám ráda kontaktní sporty, proto i ráda běhám štafety. Když jsem s někým v kontaktu, tak se přece jen běží jinak. Já to prostě sama neumím. Ostré lokty jsem měla vždycky a snad budu mít i dál.“

Zpětným pohledem a v rámci pověrčivosti bohužel tak trochu zakřikla to, co se začalo dít následně.

Jsem v pořádku

vzkázala atletka

Na halovém mistrovství světa v polských Sopotech v roce 2014 Rosolovou v semifinále asi padesát metrů před cílem zezadu podrazila Nizozemka Lisanne DeWitteová.

Resumé: krvavé šrámy a také, jak následně ukázala vyšetření, prasklá čéška. „Trochu jsem si pobrečela,“ líčila tehdy Rosolová.

V pátek v Bělehradě se ocitla v kotoulech po stejném finálním zavinění, tentokrát jí o nohu zavadila irská soupeřka Phil Healyová.

Štěstí v neštěstí? Nejspíš ano. Rosolová letěla do krabice, která je součástí měřicího zařízení, a také na hranu, jež odlišuje dráhy od zbytku plochy. „Bolí ji celý člověk, ale já jsem se nejvíc bál možnosti vnitřních zranění,“ líčil doktor atletů Jiří Neumann, který s ní nejprve zamířil do bělehradské nemocnice a pak zpět na týmový hotel.

Co říkal doktor

Riziko v tomto případě patří k halovému povolání. S nadsázkou tu je jednoduchý recept – všem utéci, což umí třeba český machr na závody pod střechou Pavel Maslák. Ale to není jen tak, a tak první potenciální trable mohou nastat při seběhu, jako včera u Rosolové. Koná-li se drama až do konce, je třeba ostatní přetlačit i v závěrečném sprintu. Tak jak to aktuálně dotlučená Češka sama zvládla před šesti lety.

Nebo její reprezentační kolega, který v Bělehradě chybí kvůli zraněním: před dvěma lety se v O2 areně Jakub Holuša stal evropským šampionem na osmistovce.

„Byl jsem přísnej, ale někdo byl i na mě. Je to hala, lokty se musí používat,“ říkal se zlatem na krku.

Strkat se mi přišlo zbytečné

V sobotu se za nejcennější medaili z letošní kolekce vydá na čtyřstovce Maslák, jemuž pro boje na oválu sedí jeho drobnější, hbitější postava. Ve finále disciplíny, jež poslala Rosolovou na rentgenová vyšetření, se ukáže i Zuzana Hejnová.

Denisa Rosolová padá v rozběhu na 400 metrů na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě.

Ta fanynkou „loktované“ rozhodně není. „Nemám to ráda. Vadí mi, že nemám svoji dráhu, nemůžu si držet svoje tempo,“ říká překážkářská specialistka. I proto v semifinále při seběhu radši zůstala druhá: „Kdybych chtěla, tak soupeřku zavřu, ale přišlo mi zbytečné, abychom se tam nějak strkaly. To by podle mě uškodilo nám oběma.“

Někdy na výběr není. A občas na to někdo – jako Rosolová – doplatí.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze