Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lokty ven, hala bolí. Bohužel je kontaktní, říká smolařka Rosolová

Denisa Rosolová v péči zdravotníků po ošklivém pádu v rozběhu na 400 metrů na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě. | foto: AP

4 2017
Bělehrad (Od našeho zpravodaje) - Že se při atletice kromě selhání vlastního těla nemůže nic stát? Ale kdepak. A zvlášť pod střechou to neplatí. „Bohužel, v hale je to kontaktní sport. Ale nic se neděje. Venku budu mít svoji dráhu – věřím, že mi tam nikdo nespadne a překážet budou jen ty překážky,“ napsala na Facebook Denisa Rosolová.

Byla to již známka nálady tak dobré, jak jen to mizerné podmínky umožňovaly. Když se v rozběhu dostala do klubka těl, šlo o hodně rychlou záležitost: zprava nárazy, zezadu „kosa“ pod nohu. Rosolová nekontrolovatelně letěla k zemi.

„Jsem v pořádku! Jen mě bolí hlava, krk, žebra, na čele mám bouli, pravou půlku těla mám sedřenou,“ vypočítala všechny trable. „Důležité je, že není nic zlomené a můžu, dá se říct, normálně fungovat (chodit),“ napsala a doplnila to smajlíkem – aspoň drobným ukazatelem toho, že ten největší splín je pryč.

Denisu bolí celý člověk

Takhle to zkrátka pod střechou chodívá. Někomu je to nemilé, jiní se v takových situacích vyžívají. Rosolová na čtyřstovce v roce 2011 vyhrála halový evropský šampionát. A hádejte, jak: po „šermovačce“ loktů ve finální rovince.

„Jsem taková drzejší,“ vyprávěla Rosolová o dva roky později. „Mám ráda kontaktní sporty, proto i ráda běhám štafety. Když jsem s někým v kontaktu, tak se přece jen běží jinak. Já to prostě sama neumím. Ostré lokty jsem měla vždycky a snad budu mít i dál.“

Zpětným pohledem a v rámci pověrčivosti bohužel tak trochu zakřikla to, co se začalo dít následně.

Jsem v pořádku

vzkázala atletka

Na halovém mistrovství světa v polských Sopotech v roce 2014 Rosolovou v semifinále asi padesát metrů před cílem zezadu podrazila Nizozemka Lisanne DeWitteová.

Resumé: krvavé šrámy a také, jak následně ukázala vyšetření, prasklá čéška. „Trochu jsem si pobrečela,“ líčila tehdy Rosolová.

V pátek v Bělehradě se ocitla v kotoulech po stejném finálním zavinění, tentokrát jí o nohu zavadila irská soupeřka Phil Healyová.

Štěstí v neštěstí? Nejspíš ano. Rosolová letěla do krabice, která je součástí měřicího zařízení, a také na hranu, jež odlišuje dráhy od zbytku plochy. „Bolí ji celý člověk, ale já jsem se nejvíc bál možnosti vnitřních zranění,“ líčil doktor atletů Jiří Neumann, který s ní nejprve zamířil do bělehradské nemocnice a pak zpět na týmový hotel.

Co říkal doktor

Riziko v tomto případě patří k halovému povolání. S nadsázkou tu je jednoduchý recept – všem utéci, což umí třeba český machr na závody pod střechou Pavel Maslák. Ale to není jen tak, a tak první potenciální trable mohou nastat při seběhu, jako včera u Rosolové. Koná-li se drama až do konce, je třeba ostatní přetlačit i v závěrečném sprintu. Tak jak to aktuálně dotlučená Češka sama zvládla před šesti lety.

Nebo její reprezentační kolega, který v Bělehradě chybí kvůli zraněním: před dvěma lety se v O2 areně Jakub Holuša stal evropským šampionem na osmistovce.

„Byl jsem přísnej, ale někdo byl i na mě. Je to hala, lokty se musí používat,“ říkal se zlatem na krku.

Strkat se mi přišlo zbytečné

V sobotu se za nejcennější medaili z letošní kolekce vydá na čtyřstovce Maslák, jemuž pro boje na oválu sedí jeho drobnější, hbitější postava. Ve finále disciplíny, jež poslala Rosolovou na rentgenová vyšetření, se ukáže i Zuzana Hejnová.

Denisa Rosolová padá v rozběhu na 400 metrů na halovém mistrovství Evropy v...

Ta fanynkou „loktované“ rozhodně není. „Nemám to ráda. Vadí mi, že nemám svoji dráhu, nemůžu si držet svoje tempo,“ říká překážkářská specialistka. I proto v semifinále při seběhu radši zůstala druhá: „Kdybych chtěla, tak soupeřku zavřu, ale přišlo mi zbytečné, abychom se tam nějak strkaly. To by podle mě uškodilo nám oběma.“

Někdy na výběr není. A občas na to někdo – jako Rosolová – doplatí.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze