„Pořád si myslím, že na to ještě mám. Sice mě často něco bolí, ale pořád se s tím dá hrát. Hrozně mě to baví a nedovedu si představit, že bych už tady nebyl s kluky. Takže určitě zabojuju o novou smlouvu,“ říká děčínský kapitán.
Sám jste si dělal legraci, že mezi vámi a aktuálně nejmladším hráčem Děčína je rozdíl 18 let. Jaká bude letos vaše role v týmu?
Pořád doufám, že to bude v pohodě a týmu nějak pomůžu. Nechtěl bych, aby to bylo tak, že si mě tady nechají za zásluhy, pořád si myslím, že týmu můžu něco dát. Ač vím, že jsem už pomalejší nebo že už nevyskočím tak vysoko. Nějakou zkušenost ale mám a tu můžu předat těm mladším. To je ten hlavní úkol nás starších, předat to těm mladým, aby ti pak mohli hrát stejně jako my v nejlepších letech. Pořád chci hrát a být dobrý.
Je už teď pro vás těžší vybojovat si čas na palubovce?
Ono je hlavně těžší trénovat a regenerovat. Je těžší odehrát 25 minut. Dřív bych řekl, že to je v pohodě. Teď, když se třeba někdo zraní a hraju kolem 30 minut, tak už je to cítit. Trošku déle regeneruju, od doby, co jsem měl mononukleózu, mi to trvá o něco déle. Ale pořád si myslím, že na to mám. A jestli hraju 15 či 17 minut, to už neřeším.
Jak vypadá letošní tým Děčína?
Odešel Tomáš Vyoral, to pro nás bude velká změna. On mohl některý zápasy odehrát sám (smích). Jsme rádi, že zůstal Ondra Šiška, který byl také na odchodu. Asi by bylo těžké zvykat si na úplně novou rozehrávačskou dvojici. On to prostředí zná, ví co může a co ne. Nováčka Lukáše Feštra známe všichni, určitě zapadne. To samé Filip Halada. A kostra týmu zůstala.
Jak moc bude chybět Tomáš Vyoral? A prosadí se v Nymburku?
Myslím, že by se prosadit měl. Kolik je tady lepších rozehrávačů? Být třikrát stříbrný s Děčínem, to je jeho vizitka, on ten tým táhnul. Nezasloužil by si, aby v Nymburku jen seděl a koukal, jak tam hrají Američané. Za ty roky, co z Nymburka odešel, se mnohonásobně zlepšil, a to hlavně i mentálně. Pracoval tady dobře, měl obrovskou roli v týmu. Určitě se tady vyhrál a získal důvěru v sebe sama, kterou třeba předtím ztratil. A dovednosti na Nymburk určitě má.
Děčín získal třikrát v řadě stříbro, o co budete hrát letos?
Finále se určitě neokouká, motivace je pořád obrovská. Loňský rok byl jiný, papírově jsme o zlato hrát neměli, ale my finále přesto hráli. O to to bylo hezčí. Takže uvidíme, jak se ta sezona bude vyvíjet letos. Může to být zase zajímavější, že se to od nás nebude čekat, ale my to zase budeme chtít.
Takže počtvrté finále na zimním stadionu?
Uvidíme, jak by to bylo s tím zimákem. Byla tu sorta lidí, co to kritizovala, ale pro mě to bylo super. Atmosféra byla vždy skvělá, takže já proti zimáku neřeknu ani slovo. Když řeknou, že to tam půjdeme hrát, vždy budu pro. Ale když se vedení domluví jinak, tak budu hrát u nás v hale a taky to bude hezké. Ve finále vlastně neexistuje žádná varianta, aby to hezké nebylo.
A finále tedy je vaše meta?
Nemáme důvod jít níž. Máme kvalitní tým, zase dobře udělaný. Je tu 12 vyrovnaných hráčů, tak proč říkat alibisticky, že chceme do play-off, být do šestého místa. Ne! Chceme do semifinále, to je základní věc, a v něm už pak budou čtyři vyrovnané týmy a postoupit může kdokoliv. A jestli bude Nymburk zase neporazitelný? Mají nové cizince, tak těžko říct, co budou předvádět. Porazit by se snad dali, ale asi pořád budou mít nejkvalitnější kádr.
