„Příjemná výhra v prestižním zápase pravdy, navíc máme i lepší vzájemnou bilanci, nicméně ještě to nic neřeší,“ je opatrný děčínský trenér Pavel Budínský. „Náš výkon musí ke konci sezony gradovat. Chceme to pevně držet ve svých rukou a byli bychom hloupí, kdybychom dělali chyby v přístupu a v mentální koncentraci. Hrajeme o druhého fleka a to je neuvěřitelná možnost.“
Armex zabral po sérii tří porážek, nyní má bilanci 26 výher, 8 proher. „Pominu-li specifický zápas s Nymburkem, mohli jsme předtím Kolín i Brno porazit. Jenže my nejsme tým, který má recept na vítězství,“ chápe Budínský. „Ale řekli jsme si, že není potřeba panikařit, protože nejsme ani malý Nymburk, ani nejmenší Nymburk, ale Děčín z normálních kluků z masa a kostí.“
Jako živá voda na Válečníky zapůsobil návrat uzdraveného rozehrávače Tomáše Vyorala.
„Získali jsme jistotu, on je důležitý hráč na obranné polovině, kde je schopen bránit nejlepší z nejlepších, v útoku je taky vyzrálý. S ním můžeme hrát o stupeň dva rychleji a agresivněji, protože můžeme točit Vyorala a Šišku, takže můžou šlápnout na plyn. Když jsou oba, jdeme víc do risku.“
Šňůra tří nezdarů podle Budínského prospěla. „Pročistili jsme si hlavy. Bylo cítit, že nejsme zlomení. Tři porážky, to se stává, to není krize,“ hecoval svůj tým.
Vyplatilo se, Válečníci dostali 910 diváků i sebe do extáze: „S Vyoralem jsme oproti minulým zápasům působili herně líp, dobře jsme pohybovali míčem, už jsme nebyli rychlí a zbrklí. Hrát rychle je jedna věc, ale zběsile se nesmí. Trpělivost se vyplatila.“