Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rebel Bosák krotne: Kdybych nebyl idiot, mohl jsem to dotáhnout dál

Pavel Bosák | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

20 2015
Moc se nerozčiluje, nediskutuje s rozhodčími, disciplinovaně plní, co se po něm chce. Zdá se, že Pavel Bosák, basketbalový bohém s pověstí potížisty a rebela, v Kristových letech zkrotnul.

K tomu předvádí skvělé výkony, pomohl Děčínu k historickému postupu do finále NBL. Není divu, že s ním Válečníci prodloužili kontrakt o další rok.

„Rebel jsem pořád, musela by se asi stát nějaká hrozná věc, aby se to změnilo. Ale taky stárnu a uvědomil jsem si, že na nějaké moje vyskakování tady nikdo není zvědavý. Navíc jsem tady spokojený, takže si to nechci nějakými hloupostmi zbytečně komplikovat. Že občas vystříknu na spoluhráče, protihráče a rozhodčí, to ke mně asi patří a jiné to nebude,“ říká v otevřené zpovědi Bosák.

Minulé dvě sezony v Děčíně trochu změnily náhled na vás. Nevadí vám, že ztrácíte image „zlého muže“?
To určitě ne. Když jsem byl v té nejhorší ráži, tak mi to k ničemu nepomohlo, naopak mi to ubližovalo. Kdybych nebyl takový idiot na hřišti, tak si myslím, že to dotáhnu v basketu dál. Kvůli té pověsti jsem si pořádně nečuchnul třeba k nároďáku. To mě teď ve 33 docela mrzí, když vidím, jací kluci tam jsou. V 25 jsem byl, nevím, jestli lepší, ale určitě v klidu srovnatelný. Bavilo mě to, skákal jsem, běhal, neměl jsem problém hrát jakoukoliv ligu v Evropě.

Ale ať si každý v Čechách myslí, co chce. Když občas čtu ty diskuze u mých článků, tak se tomu směju. Píšou tam chytráci, kteří sedí doma u počítače. Chtěl bych je pozdravit a vzkázat jim, ať si jdou zkusit sami kamkoliv hrát. S mojí hlavou, se třemi dětmi, a tak dále. Já jim držím palce a jsem zvědavý, jak budou dokonalí. A já pak budu sedět u počítače a psát tam nesmysly.

Rozčiluje vás to?
Rozčiluje. Na jednu stranu si tady hrajeme na to, jak jsme všichni strašně inteligentní, všechno víme, všechno známe. A pak se tam píšou takové hlouposti.

DIVOKÉ ZVÍŘE. Děčínský křídelník Pavel Bosák má v českém basketbalu tak špatnou pověst, že jednoho dne skončil v kleci. Ale jen při natáčení veselého videoklipu.
Pavel Bosák
Pavel Bosák

Proč to tedy nezabalíte? Co vás žene dál?
Baví mě to. A díky sportu jste pořád mladý. Když se podívám na mé vrstevníky, jsou to staří fotři. Z práce do práce, šedivé vlasy, názory, z nichž je mi zle. Já se díky sportu pořád cítím jako 25letý. Taky si chci udržovat štíhlou figuru a basket je na to dobrá makačka. A samozřejmě to hraju i pro peníze. Na české poměry mám slušné peníze, jsem spokojený, teď jsme si plácli na další sezonu. Těch faktorů je víc. Třeba moje holka taky chce, abych ještě nepřestal hrát. To víte, že mi občas v sezoně problikne, že už toho mám plný brejle. Ale to stejně nikoho nezajímá.

Je to pro vás čím dál větší dřina?
Určitě je to dřina. Zvlášť, když vidíte ty mladé kluky, jak jsou fyzicky někde jinde. To je už dáno generačně. Vyoral, Ježek, Šiška, to jsou šlachovití, siloví, rychlí kluci. Radost je vidět, ale zároveň je to k naštvání. Ale já to zase hřišti vynahradím něčím jiným, protože mám před nimi asi 15 tisíc sezon náskok. Tohle je moje čtrnáctá profesionální sezona, užil jsem si to, každá byla zajímavá zkušenost, radost. Poznal jsem plno nových lidí, plno pitomců samozřejmě taky, ale tak to je. Čas nezastavím a najednou jsem tady s Lubošem Striou nejstarší borec. To jsem si nikdy ani nepředstavoval.

A pomyslel jste na to, že Děčínu pomůžete do finále NBL, což je jeho historický úspěch?
Jak stárnu, tak si takových úspěchů vážím. Kariérně bylo určitě nejvíc to finále s nabušeným Nymburkem před 5 000 lidmi na zimáku. Kdo tohle nezažije, tak neví. V Brně nad tím asi mávnou rukou, ale podle mě to je velký úspěch.

Zarylo se vám to do paměti?
Hodně. Pamatuju si na rozhovor hned po zápase, že jsem se rozbrečel. To se mi ještě nestalo.

Očima trenéra: Bosák je děčínský klenot

„Pavlova rebelie byla vykřičníkem, ale on prokázal, že to byla sázka na správného koně. Dospěl, je mu 33 let, je táta od tří dětí. Porozuměl kultuře našeho klubu, pochopil, že extravagantní manýry mu tu nikdo trpět nebude,“ říká děčínský kouč Pavel Budínský.

„Měli jsme spolu pohovory, cítil, že je jednou nohou z klubu, dostal ode mě žlutou kartu. Ale byly to výjimečné situace. Teď je to děčínský klenot. Ale je to svéráz, jemuž se musíte dostat pod kůži.“

I z osobního hlediska to pro vás byla nejlepší sezona?
To ne, já jsem zvyklý na lepší čísla. Takže statisticky play-off asi vyšlo, ale jsem soutěživý typ a chci ze všeho vytěžit maximum.

Ale v Děčíně je to rozložené na víc hráčů.
Jasně, nestěžuju si. Ale stejně. Začíná nová sezona a já bych chtěl mít čísla jako v pětadvaceti. Ať se děje, co se děje. Každý tady chce být nejlepší a asi proto je tu taková zdravá konkurence, atmosféra.

Čí je to zásluha, že sekáte latinu? Kouče Pavla Budínského? Spoluhráčů?
Jsou věci, které neumím popsat. Nedokážu to říct přesně. Děje se to ze sekundy na sekundu, buď se něco stane, a nebo se udržím a přejde to. Možná je to tou kvalitou zázemí, kvalitou basketbalu, kvalitou fanoušků, to všechno hraje roli. Jsme tady všichni na nějaké úrovni, jak basketbalové, tak inteligenční. A aby tady nějaký čertík skákal a něco si dokazoval...je pravda, že s těmi fauly kolikrát nebudu souhlasit a to prostě jiné nebude. Ale jinak jsem rád, že jsem se tady už druhou sezonu udržel, že se nestal nějaký obr průšvih, že Bosák pokračuje a že sezona byla perfektní.

Kouč Budínský říkal, že zkraje minulé sezony jste od něj dostal žlutou kartu.
To už si ani nepamatuju, ono je toho víc. Jsme lidi, děláme boty, přešlapy, dostáváme žluté karty. Ale já žlutou beru, dokud není červená, tak si myslím, že se nic neděje. Žluté karty k tomu patří.

Letos jste si v Děčíně nasadili laťku hodně vysoko. Jde vůbec sezona odehrát ještě lépe?
Vždycky to může být lepší. Podle mě Prostějov a spol. budou horší. Nechci je urážet, shazovat, ale žijeme v realitě, takže vím, že ti nejlepší hráči jim odešli. A to nenahradí stejnou kvalitou. A i kdyby, tak se budou poznávat, sehrávat. Takže když to řeknu na rovinu, tak momentálně naším velkým soupeřem budou hlavně Pardubice, jinak je to všechno hratelné. Tím pádem si myslím, že bychom mohli zase letos udělat velký úspěch. Zahrát si semifinále s Pardubicemi na pět zápasů, to je teď pro mě asi nejvyšší cíl. Chci si to s nimi rozdat o finále.

Děčínský  Pavel Bosák (vlevo) stíhá Romana Marka z Prostějova.
James Rahon z Ústí (vlevo) a Pavel Bosák z Děčína bojují o míč.
Pavel Bosák z Děčína brání, proti němu se snaží prosadit Murphy Willam Burnatowski z Ústí nad Labem.

Ale Děčín bude hrát zřejmě po dlouhé době zcela bez Američanů, nebude to problém?
Určitě ne. Tucker byl kvalitní hráč, ale Šiška je lepší varianta.

Až tak 21letému hráči věříte?
Mně se ten kluk strašně líbí. Šiška je strašně silný, mladý hráč, který se taky nikoho nebojí. Asi nebude dávat Tuckerovy trojky, ale zase to vynahradí něčím jiným. Se sílou, jakou má, nebude mít problém ubránit jakéhokoliv rozehrávače v české lize. A to si zase řekněme na rovinu, že to bylo to, co nám loni nešlo.

Prodloužil jste o rok smlouvu v Děčíně, bude to poslední sezona?
Já jsem rád za každou sezonu, mohl jsem končit už v 28 či v 29. Jedu sezonu od sezony, měsíc od měsíce. Když nebudu zraněný, budu rád za každý trénink, kdy si tady dáme pořádně do těla. Přeju si, abychom zase udělali nějaký pořádný výsledek, aby z toho byli všichni paf. Aby mi zase Ondra Dygrýn z Brna říkal: jak vy dřeváci tady můžete hrát finále? Myslím, že kdybychom to dokázali, tak by to bylo zase super. Ale co bude pak v květnu, to momentálně neřeším.

Možná, kdybyste se před dvěma lety nedostal zrovna do Děčína ke kouči Budínskému, že už byste teď ani basket nehrál.
To nedokážu říct, ale možná už ne. Kdybych tehdy zavolal do nějakých horších týmů v NBL, asi bych se tam domluvil. Ale nevím, jestli bych tam ještě dokázal hrát. Zaprvé by tam nebyla taková kvalita tréninku, a asi by mě nedokázali ani tak finančně zabezpečit jako Děčín.

Fotbalový rebel Tomáš Řepka, k němuž jste občas přirovnáván, říkal, že konec kariéry bere jako polosmrt. Co vy?
Basket pro mě znamená moc, ale vím, že až s ním skončím, že bych chtěl zkusit něco jiného. Kamarádi se v Praze zbláznili do triatlonu, já bych chtěl možná zkusit nějaký lehký fitness, možná i lehkou kulturistiku, fandím i zdravé výživě. Líbí se mi to a vím, že vás to udržuje. Protože až já přestanu s basketem, tak se asi rozpadnu. Nevím, jestli mi bude basket chybět, ale jestli jo, tak mám plno kontaktů. Možná by mě chtěli i v nějakých nižších soutěžích, ale tam moc nechci i kvůli rozhodčím. Je to divočina, cirkus. Takže to hrát nemůžu, protože tam by ty blikance nejspíš byly stoprocentní. A aby si na mně nějaký mladý kluk něco dokazoval...



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze