Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děčínský Stria se dostal z nuly na sto: Jsem dědek, nerozklepu se

Tomáš Pomikálek z Děčína smečuje do prostějovského koše. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

6 2016
Děčínský basketbalista Luboš Stria ukázal, jak se dostat z nuly na sto. A jak se z nešťastníka stát hrdinou. Ze hry by netrefil snad ani stodolu, byl nulový, v koncovce však stoprocentními trestnými hody zajistil středeční noční výhru 72:69 nad Prostějovem a vedení 2:1 na zápasy v semifinále ligy.

„Hrozně jsem se celé utkání trápil. Jsem dřevák, nedat tolik otevřených střel je strašné. Naštěstí to dopadlo dobře,“ odfoukl si Stria.

Pokusil se o čtyři dvojky, minul. Pětkrát vyslal tříbodovou střelu, ani jednou míč nepropadl síťkou. Střelba z pole 0/9! Jenže finiš si podmanil. S chladnokrevnou jistotou proměnil v poslední půlminutě všechny čtyři trestné hody a rozhodl.

„Už jsem něco odehrál, jsem dědek, takže jsem doufal, že se nerozklepu,“ líčil 35letý křídelník. „A nepodělal jsem se. Byl jsem v pohodě, soustředil jsem se jako na tréninku. Aspoň tím jsem týmu musel pomoct, když jsem jinak hrál nanic.“

Fotogalerie

Děčínští Válečníci si věci říkají na rovinu, i sami k sobě jsou kritičtí. „I když byl Luboš celý zápas nevýrazný, při těch šestkách fakt udržel nervy,“ smekl spoluhráč Ondřej Šiška. I trenér Pavel Budínský: „Rozhodla Striova pevná ruka.“

Nebyla náhoda, že zrovna jeho Prostějov musel faulovat. Míč na Striu totiž domácí rozehrávali cíleně. „Já nebo Tomáš Vyoral jsme určení na šestky v koncovce. Procentuálně jsme nejlepší střelci, takže se to takhle snažíme hrát.“

Střelba haprovala vícero Válečníkům. „Hráli jsme tři čtvrtiny daleko líp než soupeř, ale nedokázali jsme se trefit. A když v basketu nedáš koš, je to frustrující. Spousta otevřených střel nám nepadla, naštěstí my to urvali bojovností, ničím jiným,“ utřel si Stria zpocené čelo.

Loňský vicemistr bojuje i za maroda Jakuba Houšku, svého kapitána. „Celý rok nás táhl, teď nám strašně chybí. Hrajeme za něj, to tady bylo vždycky, že parta spolu strašně držela. To je naše největší výhra,“ míní Stria, prahnoucí po finálovém repete.

„Chybí ještě jedno vítězství, ale nebude to snadné. V neděli v Prostějově musíme proměňovat otevřené střely, což nám teď a minule nešlo. A hlavně dobře bránit, dát do toho energii; věřím, že tam uspějeme.“

Basketbalový Děčín se sápe po finále

Basketbaloví Válečníci z Děčína budou v neděli v Prostějově rozrážet finálovou bránu. V ligovém semifinále si totiž vysloužili mečbol po domácím vítězném thrilleru, který zvládli 72:69.

„Zatím nejkrásnější a nejzajímavější utkání série,“ kochal se děčínský trenér Pavel Budínský a s ním i vyprodané Armex Sportcentrum; 1 200 diváků nadšeně burácelo. „Třeba já se nechal trochu strhnout atmosférou, nahecovala mě, nakopla,“ děkoval čtrnáctibodový rozehrávač Ondřej Šiška.

Děčín vedl až o deset bodů, ale v závěru šel soupeř přes něj. Přesto se vzchopil a vydřel semifinálové vedení 2:1 na zápasy.

„Šlo o velice fyzické utkání, já místy ani nemohl moc dýchat. Odrazilo se to i ve skóre, některé střely se nepodařilo proměnit,“ vysvětloval horší úspěšnost pivot Robert Landa. „Těší mě, že všechna kdyby zůstala na straně Prostějova: kdyby doskočili víc míčů, kdyby lépe proměňovali... U nich byl fantastický Palyza, nás bylo fantastických víc.“

Palyza nasázel 26 bodů, ale hostům to nestačilo. Přitom Děčín měl namále. „V 1. poločase jsme byli moc zrychlení, což je škoda, protože opticky jsme vypadali lépe. Nezakončovali jsme ale dobře. Musím týmu složit poklonu za bojovnost, i s 18 ztrátami jsme Prostějov přetlačili,“ vypíchl Budínský.

Jeho tým má postupový mečbol. „Musíme hrát každý zápas, jako by byl náš poslední,“ burcuje Šiška. „Loni jsem hrál baráž, teď chci finále, je to z extrému do extrému. Strašně si to užívám.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze