Proč jste sáhli po staré lodi?
Filip Dvořák: Že by záchvat nostalgie? Ale ne, loď má trochu jiný tvar, je to jiný typ a přijde nám, že víc sedí našemu charakteru záběru. Jedeme pomalejší frekvenci, tahle loď má o něco větší setrvačnost, můžeme ji nechat trochu víc jet a víc si odpočinout nad vodou.
Jaroslav Radoň: Už loni jsme malinko cítili, že na nové lodi to není úplně ono, ale nechtěli jsme to měnit, v sezoně to není úplně příjemné. Letos jsme na dlouhém soustředění v Americe měli starou loď, která je hodně podobná téhle. Po příletu jsme v Račicích oba cítili, že ta loď je pro nás lepší. Je pravda, že takový rozdíl to není. Ale pocit je lepší a to by tady mohlo být důležité.
Takže návrat ke starší lodi může být maličkostí, která rozhoduje?
Radoň: Ani na nominačních závodech se nám nejelo úplně dobře. Tak jsme si říkali, že tady by to chtělo, aby to opravdu sedlo - to je základ úspěchu. Co si budeme nalhávat, musíme ve čtvrtek jet úplně nejlíp, co jsme skoro za poslední tři roky jeli, aby se to povedlo.
Dvořák: Druhé hledisko je, že ta loď to tady v Duisburgu dobře zná, má toho hodně za sebou. Dvakrát jsme na ní vyhráli Světový pohár, máme odsud dvě medaile z mistrovství světa, jeli jsme na ní na olympiádě. Ta loď je zvyklá jezdit rychle a ve čtvrtek pojede zase rychle.
Takže v tom je přece jen i jistá pověrčivost nebo nostalgie?
Dvořák: Jasně, všichni sportovci jsou pověrčiví.
Radoň: Někdy to tak je. Loni si Rumuni, kteří vyhráli mistrovství světa 2014 a pak se celý rok trápili, taky vzali na světový šampionát loď, na které předtím byli první. Nakonec jim to nevyšlo, ale loď, na které se daří, má nějakou auru. Nám se na té naší taky dařilo a jezdilo dobře.
Olympijská dokvalifikace se nakonec vyvinula tak, že o všem rozhodne rovnou finálový závod. Máte takové situace rádi?
Dvořák: Buď to tam padne, nebo ne. Není co řešit, o čem přemýšlet. Může to vyjet i loď, která formu vůbec nemá. Uvidí se, kdo to líp zvládne. Docela se na to těším.
Radoň: Stejně by to tak bylo, nemyslím si, že by nám dělalo problém dostat se do finále. A z pohledu rozjíždění se na závod nám to nevadí. Cítíme se líp než loni, a to nám postup na olympiádu unikl na šampionátu v Miláně relativně těsně. Když nám to sedne, můžeme o to doopravdy zabojovat. Nejsme nervózní, je to hop, nebo trop.
Vedle sebe budete mít z jedné strany Italy, z druhé Němce, Rumuny a Moldavce. Kdo bude největší soupeř v boji o dvě postupová místa?
Radoň: Rumuni, Němci, to je jasně nastavené podle mistrovství světa. Ale může překvapit kdokoli, zjara je to relativně nepříjemné. My se musíme soustředit na sebe, na svůj záběr. Musíme jet svoje a děj se vůle boží.
Dvořák: Složení většiny posádek jsme čekali. Akorát u Rumunů je změna, pojedou mladší kluci, proti kterým jsme ještě nikdy nejeli. A dobří jsou Moldavci. Ale jinak je vlastně úplně jedno, kdo proti nám pojede, důležitá jsou první dvě místa. Jsme připravení na to, že třeba Rumuni budou rozjíždět závod zřejmě hodně rychle, ale víc to neřešíme.
Co jste zvládli v posledních týdnech před dokvalifikací a co před tak důležitým závodem?
Dvořák: S dvoudenními přestávkami jsme od návratu ze soustředění v Americe víceméně trénovali nonstop v Račicích. Zvládli jsme tam spoustu kvalitních tréninků. Bylo prima, že jsme toho dost odjeli i s kajakáři. Připraveni jsme určitě dobře.“
Radoň: Ve středu jsme měli ještě dva tréninky. Deblový byl ostřejší, aby se tělo zapracovalo, protože se nejedou rozjížďky, ve čtvrtek před závodem budeme v klidu.
