Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pětibojař Svoboda se chystá na zlatou obhajobu: Už jsem zpátky ve formě

Moderní pětibojař David Svoboda. | foto: Filip Komorous

15 2016
Bude ještě někdy závodit? Tahle otázka, jež vytanula necelý rok po londýnském triumfu kvůli vleklému zranění, už moderního pětibojaře Davida Svobodu netrápí. Definitivně ji rozptýlil loni, kdy na mistrovství světa skončil osmý a na evropském šampionátu si čtvrtým místem vybojoval účast na hrách v Rio de Janeiru. „Trénování mě pořád baví víc než cokoli jiného,“ říká jedenatřicetiletý šampion.

Do vaší zlaté obhajoby zbývá půl roku. Počítáte to?
Ne, nepočítám, jen vím, že pětiboj je až na závěr her. Zatím si Rio do souvislosti s obhajobou nedávám, spíš jsem rád, že tam vůbec budu moci jet. Bude to moje třetí olympiáda, což je prima, ale žádný stres z toho nemám. Ještě je brzy i na odhadování, na co budu v Riu stačit. Zeptejte se v červenci.

Může vás uspokojit něco jiného než medaile?
Bude záležet, jak na tom budu zdravotně, jak budu připravený. Když třeba už v červnu budu cítit, že mám životní formu, byl bych z nemedailové pozice zklamaný. Ale když zjistím, že na tom sice nejsem špatně, ale je tam spousta mladších a lepších vlčáků, tak si podle toho nastavím cíle. To není alibi, fakt to ještě neumím odhadnout.

Naplno trénujete rok a půl, ale předtím, během zranění, jste se hodně věnoval reklamě a mnozí říkali - ten už nikdy nic nevyhraje. Zaznamenal jste to?
Samozřejmě se to ke mně doneslo. Lidí, kteří se různě vyjadřovali, bylo tolik... Aby se v tom prase vyznalo, co byl převažující názor, ale že bych byl považovaný za někoho, kdo se živí jen reklamou, to snad ne. Je ale pravda, že kvůli zraněné noze jsem měl víc času.

Kdo je David Svoboda?

Na olympiádu v roce 2008 odjížděl David Svoboda jako aktuální vicemistr světa, v Pekingu sahal po medaili, ale shodil jej špatně ovladatelný čínský kůň. Ambice naplnil v Londýně 2012, kde získal první české olympijské zlato v moderním pětiboji. Kromě toho má ještě jedno světové stříbro (2009), je mistrem Evropy (2010) a v roce 2011 byl jedničkou světového žebříčku, k tomu vlastní řadu medailí ze soutěží družstev. „Sportovní cíle jsem si téměř splnil, ale další olympijská výzva je silným motorem,“ vysvětluje Svoboda motivaci před Riem.

Také vás kdosi přirovnal k Aleši Valentovi a jeho aktivitám po olympijském zlatu v Salt Lake City...
Jo, někteří novináři, to bylo v negativním smyslu. Docela mě to překvapilo, protože Aleš byl pro mě sportovní vzor. Takže jakékoli srovnání s ním pro mě bylo vlastně odměnou. Ale nebral jsem to tak, že si někdo myslí, že kvůli aktivitám v marketingu už nikdy nic nevyhraju. Mojí hlavní starostí bylo, abych se dal zdravotně do pořádku.

Sledujete, co se o vás píše?
Mám na to lidi. Maminka je v důchodu, na chalupě má internet a sleduje úplně všechno. Občas mě na něco upozorní, ale takových těch bulvárních článků, které vznikají o vás bez vás, už moc není.

Reklama je tedy minulostí?
Skoro, omezil jsem ji na minimum. Jakmile jsem mohl začít naplno trénovat, přestal jsem mít čas. A jelikož jsem zcela záměrně nepodepsal žádnou spolupráci s nějakou marketingovou agenturou a nemám ani manažera, jsem svým pánem a dělám si, co chci.

Na prvním místě máte trénink?
Přesně tak, času na něco jiného moc nezbývá. Ještě mi totiž přibylo studium na FTVS - z dřívějška mám bakalářský titul, pak jsem na to dva roky neměl čas, ale od října pokračuju v magisterském studiu.

Zmínil jste marketingové agentury - byl z jejich strany zájem?
Byl, na stole jsem měl v posledních třech letech zajímavé smlouvy. Ale nakonec jsem dospěl ke zjištění, že trénink mě baví víc než cokoli jiného.

Jiní sportovci také trénují, a jsou začleněni v agenturách...
Jenže většina sportů je, při vší úctě, časově a logisticky míň náročná než pětiboj. My máme tréninky od rána do večera, k tomu skoro každý jinde - za koňmi jezdíme do Poděbrad, střídáme šermířské kluby. Kdybych to s nějakou agenturou podepsal, zavázal bych se ke spolupráci; fotil bych kalendáře, chodil po akcích a podobně, z toho se těžko utíká. Samozřejmě teď nemám příjem jako první nebo druhý rok po olympiádě, ale zase jsem zpátky ve formě a můžu se těšit na Rio.

Takže už nyní, v únoru, cítíte formu?
Celkem ano, jde to.

Reklama vás ale bavila, že?
To víte, že ano, byla u toho legrace. Já tehdy potřeboval změnu, deset let jsem jenom trénoval. Ale odpočinul jsem si paradoxně i kvůli zranění.

Jak dlouho se může pětibojař udržet ve světové špičce?
Pětatřicátníci nikdy nebyli výjimkou, ale v poslední době došlo ke generační obměně a na loňském mistrovství světa jsem byl ve finále jeden ze tří třicátníků. Ale do těch pětatřiceti můžete nahoře vydržet.

Fotogalerie

Bude to i váš případ?
Určitě ne, i kdybych to v Riu pokazil, anebo je tam všechny rozsekal, na další hry už nemyslím. V Dukle mám smlouvu do konce roku 2017, to by byla taková rozlučková sezona, kterou si budu chtít užít. A kdyby přišla nabídka, zvážil bych ještě rok 2018. Pak už nic, už nemám takový drajv, tělo není takové bezúdržbové jako ve dvaceti. Když budu mít na Dukle dveře otevřené, rád bych dělal trenéra.

V minulosti jste dostal nabídku od jedné televize, abyste působil, podobně jako Roman Šebrle, v roli hlasatele...
Tehdy jsem se tomu zasmál, protože jsem chtěl ještě sportovat. Teď nevím, jestli jsem si ty dveře zavřel úplně - nová nabídka by byla milá, ale stejně se chci věnovat trenéřině. Romanovi ovšem blahopřeju, novou roli zvládá skvěle.

Děláte všechno pro úspěch v Riu, úplně jistou účast však ještě nemáte...
To je pravda. Dvě kvalifikace na jména máme s Honzou Kufem, který na Evropě skončil devátý, ale podle našich kritérií by jednoho z nás mohl vystřídat Ondra Polívka, když získá medaili na květnovém mistrovství světa nebo vyhraje Světový pohár. Tudíž se musím snažit a být lepší. Jsme kamarádi, ale tak to ve sportu chodí a považujeme to za normální.





UNEX a.s.
Kontrolor jakosti (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze