Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České šachisty vede na olympiádě upřímný neurotik, jenž nezná relax

Šachista David Navara | foto: Michal Klíma, MAFRA

4 2014
Přišel do místnosti, kde se konala tisková konference, a nejistě utrousil: „Doufám, že jsem tady správně.“ Pak zdvořile pozdravil všechny přítomné novináře, každému se představil. Když v průběhu konference zaznělo poprvé jeho jméno, David Navara vstal a ­uklonil se.

Poté se znovu hrbil na židli, nesměle koukal do země. Přítomnost televizní kamery mu zjevně nedělala moc dobře. Pozornost novinářů nemiluje. Jenže občas ji snést musí. Ve svém oboru je totiž špička.

Česko nemá v současnosti lepšího šachistu než 29letého Navaru, šestinásobného mistra republiky. Právě on vede mužský tým na šachové olympiádě družstev, která se koná 400 kilometrů za polárním kruhem v norském Tromsö. Během úvodního víkendu Češi zdolali 4:0 Libyi a 3,5:0,5 Maroko.

Navara nepřipomíná většinu sportovních hvězd. Nenápadný introvert odpovídá zásadně spisovně, občas používá složitá souvětí. Přitom nad odpověďmi dlouze nepřemýšlí, reaguje pohotově.

Šachista David Navara

Šachista David Navara

Ovládá šest jazyků, i když skromně zdůrazní, že plynně hovoří jen anglicky a rusky. Většinu času tráví doma. Studuje šachové partie jiných velmistrů, čte sociologické a ­filozofické knihy. Tréninkem šachu tráví pět až šest hodin denně. „Relaxovat neumím,“ přiznává upřímně 33. hráč šachového žebříčku. „Taky se v poslední době cítím celkem často unavený.“

Vystudoval logiku, ale živí ho šachy. „Za minulý rok jsem si vydělal asi milion korun,“ řekl. Díky dlouhodobě kvalitním výsledkům má odměny zajištěny jen za samotnou účast na turnajích. „Ale po čtyřicátém padesátém roku života jde úroveň šachistů dolů a s ní i odměny. Proto pak řada z nich přechází na trénování.“

Mohl by trénovat i on sám? Další odpověď bez vytáček: „Mohl bych trénovat jen hodně talentované svěřence. Já talent mám, vykládám o šachu hodně rychle a ne každému to vyhovuje.“

Přiznává, že je nepraktický neurotik. Chodí rychle, koneckonců i­ mezi novináře přišel politý potem. Takřka každému, s kým někam jde, prý proto nezáměrně utíká.

Ale vadí mu, když si lidé představují šachisty jako geniální blázny. Připouští, že i takoví existují, stejně tak jako v jiných oborech. „Většina šachistů jsou normální lidé, kteří chodí do hospody, mají rodinu, děti, čtou sportovní noviny.“

A on sám? Tvrdí, že je polointelektuál. „Do hospody někdy zajdu, ale nejsem člověk, pro kterého by to bylo domácí prostředí.“

Doma je nad šachovnicí, kde dokáže divy. V­ Tromsö to znovu ukazuje.



Témata: šachy




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze