Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejsem zrádkyně, hájí Klišinová svůj start pod neutrální vlajkou

Ruská dálkařka Darja Klišinová | foto: Reuters

1 2017
Zase bude sama, sama atletka v poli. Dálkařská kráska Darja Klišinová je jedinou zástupkyní Ruska, která se představí na blížícím se halovém mistrovství Evropy v Bělehradě. Nikoli však v barvách své vlasti. Mnozí její krajané s takovým postupem nesouhlasí - i ti z řad sportovců.

Při vzpomínkách na to, co zažila na olympiádě a co ji teoreticky zase může čekat tento týden na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě, přešla tato postavou křehká blondýna do slovní protiofenzivy.

„Měla jsem hrozný splín a nemohla jsem pochopit, proč mě chtějí ukřižovat,“ líčila ruská dálkařka Darja Klišinová pro list Sovětskij Sport. „Snažila jsem se nečíst noviny a nedívat se na televizi, ale i tak se to ke mně dostávalo a já trpěla. Vždyť nejsem žádná zrádkyně!“

Fotogalerie

Na první pohled to vypadá jako přehánění. Ale nikoli v atmosféře současného Ruska a dopingových skandálů tamních sportovců.

Když jedna z nejpohlednějších atletek planety loni skončila v Riu na 9.místě, vyprávěla: „Připadám si tu opuštěná. Bez velkého atletického týmu kolem sebe jsem nervózní. Ale tím větší odpovědnost cítím.“

Ze své obří vlasti byla jedinou. Jelikož žije dlouhodobě na Floridě, byla vyňata z plošného trestu pro ruské sportovce, startovat však musela pod neutrální vlajkou.

Totéž ji čeká teď v Srbsku.

Zase jako jedinou.

Vždyť bráním čest vlasti

A už má vyzkoušeno, že se tohle u některých rovná cejchu zrady.

„Přitom přece platí, že i když nastoupíte pod neutrální vlajkou, každý ve světě bude pořád vědět, že reprezentujete svoji zemi. Že jste z Ruska. Máme právo nechat promluvit naše výkony. Já naopak bráním ruskou čest,“ dodala Klišinová.

Ruská dálkařka Darja Klišinová při olympijské kvalifikaci v Riu (17. března 2016)

Ruská dálkařka Darja Klišinová při olympijské kvalifikaci v Riu (17. března 2016)

Kéž by to bylo tak jednoduché, milá Darjo... Ruští atleti si teď podali přes 50 žádostí o svolení ke startu: šest jich bylo zamítnuto, většina se nestihla vyřídit. Uspěli jen kladivář Alexej Sokirskij (jehož se halový šampionát vzhledem k disciplíně netýká) a s ním tyčkařka Anželika Sidorovová a sprinterka Kristina Sivkovová. První ukončila halovou sezonu, druhá je nemocná.

Ruská „udavačka“ bude chybět. Nesplnila limit

Na halovém ME atletů v Bělehradě se mohla kromě Darji Klišinové představit ještě jedna Ruska. Ve vlasti mnohem nenáviděnější: Julia Stěpanovová spolu s manželem výrazně pomohla k odstartování celé dopingové kauzy, jenže jí to příliš štěstí nepřineslo. Prezident Vladimir Putin ji označil za jidáše azrádkyni národa a z běžkyně se stal vyvrhel. S manželem žijí na utajeném místě v USA a navíc nemohla ani do Ria. Mezinárodní olympijský výbor totiž zamítl všechny Rusy, kteří v minulosti měli pozitivní dopingový test – tedy i Stěpanovovou. Pro Bělehrad to bylo mnohem prozaičtější: ani na jedné z tratí (400, 800 m) nesplnila limit.

Jako protichůdné vlny do sebe narážejí argumenty Klišinové a hrdost až vlastenectví jiných sportovců.

„I pokud bych dostala výjimku, do Bělehradu neodcestuji. Nechci startovat pod neutrální vlajkou. Jsem Ruska, chci závodit za vlast,“ pronesla běžkyně Jelena Korobkinová.

„Je to bolestivé, neférové, smutné. Jsme čistí, přesto nemůžeme soutěžit. Ale my se nevzdáme,“ dodala výškařka Maria Kučinová.

Po McLarenově zprávě popisující rozsah organizovaného dopingu v Rusku se právě atleti stali nejvýraznější skupinou postiženou dle principu kolektivní viny. Pro jedny drakonické a nespravedlivé (i pro mnohé sportovce z konkurenčních zemí). Pro jiné logické. Pro Rusy zákeřná rána do slabin.

„Přišla jsem o sen. Na olympiádu jsem se ani nedívala v televizi. Tuhle kapitolu jsem uzavřela a už ji nikdy nechci otevřít,“ vyprávěla Kučinová.

Neutrální vlajka? Nechápu

Hlavní atletickou událostí roku 2017 bude až letní šampionát v Londýně. Podle „bělehradského vzoru“ je situace nečitelná. I pokud přijdou výjimky, budou na ně Rusové vůbec ochotni kývnout, budou-li dál podmíněny startem bez národní příslušnosti? Či přijde obměkčující verdikt? Jiný zásadní zlom?

I funkcionáři chápou, oč jde. „Pokud naši přední sportovci nemohou závodit na vrcholných mezinárodních akcích, je to problém. Ztrácíme v rankingu,“ řekl pro TASS šéf ruských olympioniků Alexander Žukov. Mocný ministr sportu Vitalij Mutko dokonce uvedl: „Pokud je někdy jedinou šancí start pod neutrální vlajkou, budeme to brát.“

Ruská dálkařka Darja Klišinová
Ruská dálkařka Darja Klišinová
Ruská dálkařka Darja Klišinová
Ruská dálkařka Darja Klišinová na halovém ME v Göteborgu

To koresponduje s postojem Klišinové, ale jak vidno z výše i níže napsaného, realita je daleko komplikovanější. Trojnásobný olympijský vítěz v zápasu Alexander Karelin takové starty bere jako „důkaz pro Západ, že může mít dál nedůvěru v náš stát a tréninkové metody“.

Bývalá gymnastická hvězda Světlana Chorkinová má ještě jasněji: „Nerozumím výrazu ‚neutrální atlet‘. Vždyť Rusko nepřestalo existovat.“

Klišinová povede osobní boj dál tam, kde to umí nejlépe – v dálkařském sektoru. Sama proti všem.

I proti části svých krajanů.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze