"Dokázal bych tu klidně žít i delší dobu," říká 28letý Daniel. "Já taky, moc se mi tady líbí," přitakala o čtyři roky mladší Josephine, oba v osobních rekordech vítězové O2 Grand Prix Praha na 10 km.
Chebii už zaujal loni při premiéře 1/2Maratonu České Budějovice, kde zvítězil v nečekaně výborném čase 59:49, který zůstal dvacátým nejrychlejším v roce 2012, a zapsal tak jeho i dějiště běhu do světových tabulek a map.
Dvě velké výhry, dva rekordní časy - jen shoda okolností, nebo skutečně dokonale pasující podmínky? "Ale ano, české tratě mi sedí. Počasí, profily, jsou úžasně rychlé."
Oba považují za svoji hlavní trať půlmaraton. O maratonské perspektivě mluví překvapivě Chepkoechová: "Za rok, za dva bych se ráda o maraton pokusila. Ale vím, že musím hodně trénovat, opravdu tvrdě."
Chebii přechod k maratoncům odmítá: "Ne, ne, s maratonem na mě nechoďte. Aspoň prozatím. Zůstanu u svého," usmívá se.
A co jiná změna? Co třeba kdyby přišla nabídka změnit občanství a získat lepší pozice třeba v dresu Kataru? "Nešlo by o peníze, spíš o šanci dostat se třeba na olympiádu. Pak bych o tom vážně uvažoval," připustí Chebii, jenž hodlá na profesionální úrovni vydržet ještě hodně dlouho. Ani případné rodinné povinnosti ho nezastaví. "U nás v Keni doma rozhoduje muž," usměje se chlapík, který má tři sestry a pět bratrů.
