Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dana Bérová: Lidé by se neměli bát přijít na golfové hřiště

Dana Bérová | foto: Ondřej KošíkMF DNES

14 2010
"Já si u toho odpočinu," říká o golfu Dana Bérová, bývalá ministryně a podnikatelka, což jsou profese vyžadující vytrvalost a soustředění, tolik cenné golfové vlastnosti.

"U golfu nemůžete myslet na něco jiného, když ho chcete dělat dobře. Když jdete běhat, nebo se projet na kole, dál myslíte na to, co vás trápí. Na golfu se dá postupně naučit, že myslíte jenom na něj."

Dana Bérová pomáhala na svět projektu Hraj golf, změň život, který si klade za cíl do čtyř let zdvojnásobit počet aktivních golfistů v České republice až na 100 tisíc. U tohoto tématu začíná druhá část rozhovoru pro golf.idnes.cz.

(Dokončení.)

Můžete říci, v čem spočívala vaše práce?
Já jsem se k tomu projektu dostala přes své osobní vztahy, asi jako všichni. Ono to všechno vzniklo jako nadšenecká aktivita, protože Česká golfová federace na to neměla rozpočet. Byť by vypadalo, že by federace mohla být bohatou organizací, tak jí není. Začalo se scházet pár lidí a říkali jsme si, co by kdo mohl zařídit. Já jsem se věnovala mediální komunikaci a oslovování možných tváří toho projektu, protože jsem některé osobně znala.

Projekt má svoje sponzory, ale konference do něj z peněz federace schválila uvolnit milion korun. Vrátí se tahle investice? Může golfová federace vydělat?
Když bude mít federace víc členů, bude mít větší množství příjmů. A hlavním cílem toho projektu je, aby se o golfu vědělo. Tahle akce už se třeba pozitivně projevuje v tom, že někteří sponzoři jsou ochotni podporovat dětský oddíl. My jsme s tím na Slapech neměli nejmenší problém, těm sponzorům to přišlo docela fajn.

Projekt sto tisíc golfistů vyvolal ale i odpor uvnitř federace, uvnitř českého golfu. Čekali jste to?
Do jisté míry to je logické, protože golf je plný individualit. Je tam hodně zájmových skupin. Jiné zájmy mají majitelé hřišť, jiné kluby. Často má třeba klub pronajaté hřiště a majitel není příliš aktivní. Všechno se trochu motalo dohromady a všichni měli pocit, že když federace něco takového dělá, měla to konzultovat především s nimi. Ale nikdy nemůžete oslovit sto procent z nich, aby vám pomohli, takže ze začátku měli někteří pocit, že jsou málo zapojeni.
Projekt měl samozřejmě ty mouchy, jak jsem řekla, že byl na začátku nadšeneckou aktivitou. Nebyla to akce, jakou by organizovala nějaká firma za hodně peněz.

Ty diskuse byly pro projekt prospěšné, nakonec je nastaven trochu jinak. V diskusích s majiteli hřišť a profesionálními trenéry se posunul do podoby, která je velmi životaschopná, a v příštím roce už nebude mít ty dětské nemoci.

Projekt si klade za cíl zdvojnásobit počet aktivních hráčů golfu. Není to vlastně druh sociálního inženýrství?
Není, tam nikoho do ničeho nenutíte. Sociální inženýrství je, když firmy nutí zaměstnance, aby bydleli v bytech, které pro ně postaví. My jsme si na začátku říkali - kdo by vlastně měl ten golf hrát? Které jsou cílové skupiny? Zjistili jsme třeba, že v golfu chybí spousta žen. Přestože jsou i v Česku velice aktivní v organizaci volného času a rodiny, hodně cestují, na greeny se nějak styděly. To byla první skupina, kterou chceme oslovit.

Je tu dotovaný startovní balíček, ten je samozřejmě fajn, ale hlavní věc je, že ti lidé mohou někam přijít a nemusí se dobývat na zavřené dveře. Moje sekretářka chtěl golf hodně hrát, ale vybrala si takový hodně nafoukaný golfový klub. Když přišla na recepci a nevěděla, na co se má vlastně ptát, velmi záhy v ní vznikl pocit, že tam nemá co dělat. Jeden z cílů projektu byl, aby se lidi přestali bát na golf jít. Další snaha byla přesvědčit je, aby ho zkusili.

Do projektu jste zapojili i vaše nově otevřené hřiště na Slapech. Funguje to?
Máme zkušenost, že většina těch, co přijdou golf zkusit, si zaplatí těch pět lekcí, aby se naučili víc. A nepřipadá jim to jako něco nepřirozeného.

Areál Svatý Jan teprve budujete, otevřeli jste první devítku jamek. Jaký byl zájem?
Měli jsme za tři týdny provozu golfového hřiště víc než 1050 hráčů.

Říkáte, že golfové hřiště by vám mohlo přilepšit k důchodu. Věnujete mu teď, kdy je do penze daleko, hodně času?
Celé to vzniklo nadšenecky. Kamarád Tomáš Charvát na Slapech bydlí a napadlo ho, že by bylo hezké mít tam hřiště. Nechtěl investora, se kterým by ve firmě válčil, takže oslovil mě. Chtělo to docela hodně peněz, takže jsem našla ještě jednoho kamaráda, shodou okolností bydlel taky na Slapech. Jsme čtyři společníci, z toho dva jsme investoři. Na začátku se tomu věnoval spíš Tomáš Charvát. Teď, když se blíží výběrové řízení na klubovnu, to stojí víc
času mě, ale není to nic hrozného.

Dá se tedy říci, že to je menší projekt?
Spousta projektů má na začátku víc peněz, takže jsou třeba velkorysejší. My jsme se víc trápili s panem architektem Veldenem a jeho kolegou nad návrhem
hřiště, protože jsme si nemohli dovolit žádné dramatické přesuny. Na Slapech neexistuje územní plán a míra ochrany přírody je poměrně velká. Absolvovali to, čemu se říká velká EIA, různých papírů máme asi metr a půl do výšky. Na druhou stranu se nám povedlo dokázat, že golfové hřiště nezpůsobí žádné velké škody.

Dana Bérová

A myslím si, že je to možná spíš výhoda, protože jsme se snažili zachovat každý strom, keřík, zelenou hmotu. Spousta hřišť vzniká jako návrh drahého zahraničního architekta, který si ho vysní, to je samozřejmě mnohem nákladnější.

Vznikne v České republice někdy hřiště, které ponese značku světoznámého jména, třeba Jack Nicklaus, Greg Norman?
Myslím, že takové snahy měli asi v Čeladné autoři snu postavit golfový ráj na Moravě. Značka podle mne není absolutním přínosem. Hráči budou chodit na hřiště, která jsou hezká, v dobrém stavu. Z hlediska byznysu je cena, kterou zaplatíte za takový návrh, dost vysoká.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze