Je snadné mít slabost pro Daniela Martina. Bojovník ze staré školy, vyznávající útočné pojetí cyklistiky, si získal srdce desetitisíců fanoušků.
Synovec Stephena Roche, vítěze Tour 1987, je mužem s až neuvěřitelně vysokým prahem bolesti. Mužem, jenž odmítá vzdávat se.
Právě na Vueltě to před čtyřmi lety názorně převedl.
V etapě na Lagos de Covadonga mu tehdy při sjezdu z průsmyku Torno kdosi ze soupeřů zahákl kolo. Martin vrazil do betonové zídky a přes ni přepadl do strže. „Letěl jsem pět metrů po hlavě dolů, skončil v trní a zůstal chvíli v šoku. Chtěl jsem se vydrápat nahoru, ale nešlo to,“ líčil později.
Vzhůru po prudkém srázu mu pomohli až diváci a týmový kolega Nathan Haas. Hlavní pole bylo mezitím předaleko. Martin, tehdy ještě v dresu stáje Garmin, nicméně odmítl takhle „zazdít“ dosud skvěle rozjetou Vueltu.
V bláznivé stíhačce po mokré silnici se zavěsil za kolo týmového kolegy Rydera Hesjedala. Před závěrečným stoupáním se dotáhl zpět k nejlepším. Etapu dokončil těsně za Chrisem Froomem a v cíli vydechl: „Šílený den.“
V dalších etapách měl prsty na rukou plné strupů a nohy zafačované. „A v holeni mám navrch šest stehů. Nešlape se s tím komfortně,“ připouštěl.
Ale jel a bojoval.
Na konci Vuelty byl sedmý, poprvé v kariéře v Top 10 na Grand Tour.
Nebo si vezměte loňskou Tour. V drastické a mokré 9. etapě v pohoří Jura ujížděl ve vedoucí skupině, když jej na závěrečném sjezdu z Mont du Chat doslova sestřelil padající Richie Porte.
Martin neměl nejmenší šanci udržet se na kole. Nevinil z pádu Porta, spíše se opřel do organizátorů a jejich volby přespříliš náročné trati: „Šlo o rychlý technický sjezd a na silnici byla spousta nečistot. Když si ani nejlepší jezdci závodu nejsou při takovém sjezdu jistí sami sebou, něco to znamená.“
On každopádně bojoval dál. Každý den úpěl za cílem u týmového autobusu silnou bolestí zad, nemohl pořádně ani chodit, přesto se rval - a v Paříži mohl oslavovat konečné 6. místo. Načež podrobné vyšetření ukázalo, že od pádu v 9. etapě závodil se dvěma zlomenými obratli.
V prvním týdnu letošní Tour oslavil triumf na Mur de Bretagne a vzápětí se stal v 8. etapě, opět nezaviněně, jednou z obětí hromadného pádu. Vyvázl s rozsáhlými pohmožděninami a obrovskou tržnou ránou na spodní části zad. Po etapě nebyl schopný vyjít ani schody do týmového autobusu.
„Připadám si, že mám tělo rozlámané na kousky. Ale naštěstí nic není zlomeného. Mohl jsem dopadnout hůř,“ řekl po vyšetření na rentgenu.
Minulý týden na Vueltě ukazoval:„Stále je ta rána vidět. A ta záda pořád bolí.“
Ovšem ani v červenci na Tour nehodil ručník do ringu, mnohokrát útočil ze skupiny favoritů a po 23 dnech byl nejen osmý celkově, navrch i majitelem ceny pro nejbojovnějšího jezdce celého závodu.
Když mu před poslední etapou oznámili, že tuto prestižní cenu na Champs-Elysées obdrží, vtipkoval: „To abych na její počest v etapě do Paříže atakoval už na nultém kilometru, co?“
The most beautiful podium in cycling. Always a special day in the season made even better by the privilege of most combative rider of the Tour de France. Thankyou https://t.co/ttGDwQgRh8
Když po třítýdenní francouzské misi doma v Andoře zregeneroval, vypravil se na Vueltu se dvěma cíli: pomoci Fabiovi Aruovi, lídrovi týmu Emirates, a sám zabojovat o vítězství v některé z etap.
V průběhu úvodního týdne bohužel zjistil: „Nohy mi nefungují, jak jsem doufal. Jsou těžké. Po Tour může jít vaše forma dvěma směry. V roce 2015 jsem po Tour na Vueltě létal. Tentokrát jsem se úplně dohromady nedal. Ale pokusím se být co nejvíce užitečný kolegům z týmu.“
Tým mu přidělil roli kapitána na silnici, organizoval velmi mladou sestavu stáje a činil to s plnou zodpovědností. Proto v závěru 7. etapy, při sjezdu do Pozo Alcon, zůstal za pelotonem a snažil se pomoci do cíle zaostávajícímu sprinterovi týmu Simone Consonnimu.
Původně Martin měl a chtěl Vueltu obkroužit až do cíle v Madridu. Dvojčata, dvě děvčátka, na která se s manželkou tolik těšili, se měla narodit až v prvním říjnovém týdnu.
Hard to put into words how happy and excited we are right now. #Twins @JessMartin_7 https://t.co/uiUErBKngo
Jenže o víkendu se dozvěděl zprávu, že porod bude předčasný.
Následně oznámil: „Po konzultacích s týmem a s lékařem mé manželky jsme se rozhodli, že nejlepší pro mě bude odcestovat domů do Andorry, abych podpořil moji ženu při porodu našich děvčátek.“
Na Twitter později napsal: „Z Vuelty mířím domů za největší výzvou a dobrodružstvím mého života.“
Tři jezdci mimo hruZatímco loni vzdalo v úvodních deseti etapách Vuelty 19 jezdců, letos pouze tři. Tím prvním byl před 8. etapou Maurits Lammertink z Kaťuše kvůli silným bolestem břicha. O den dříve, v průběhu 7. etapy, oslavil Lammertink se spolujezdci 28. narozeniny, k nimž dostal na trati i symbolický slavnostní koláč. Vedení Kaťuše pro každý případ po jeho odstoupení uvedlo: „Bolesti nemají nic společného s tím koláčem.“ Včera pak musel z Vuelty odstoupit Simone Petilli z týmu Emirates. Po pádu 41 kilometrů před cílem byl chvíli i v bezvědomí, vyšetření v nemocnici v Zamoře však vyloučilo neurologické problémy. Petilli má hlubokou tržnou ránu na levém obočí, která si vyžádala stehy, a zlomil si několik zubů. Vzhledem k odstoupení Dana Martina tak tým Emirates pokračuje pouze v šesti cyklistech. Pro porovnání: na letošním Giru bylo po deseti etapách mimo hru celkem sedm jezdců, na Tour devět. |
Jessica Ann Martinová, za svobodná Andrewsová, je bývalou britskou reprezentantkou v atletice. Na olympijských hrách v Riu 2016 doběhla šestnáctá v závodě na 10 000 metrů.
Martin se s ní seznámil před pěti lety během soustředění v Sieře Nevadě. V roce 2014 se za ním přestěhovala do Andorry, kde už tehdy žil, a střídavě trénovala v Andoře a Gironě, pod koučem Josepem Carballudem.
Irský cyklista s ní byl osobně na loňském mistrovství světa atletů v Londýně, kde však šest kol před cílem vzdala finále na 10 000 metrů. Hned poté překvapivě oznámila ukončení závodní kariéry.
V pouhých 24 letech.
„Strávila jsem s atletikou příliš mnoho času mimo domov. Neustálá snaha zotavit se z nejrůznějších zranění zanechala stopy na mém fyzickém i psychickém zdraví,“ uvedla Jessica Martinová. „Teď chci být tou nejlepší manželkou i podporou mému Danovi. Jsem nadšená z tolika věcí, které společně plánujeme.“
Letos na jaře se dozvěděli, že čekají dvojčata.
A Martin chce být u toho, až přijdou na svět.
„Vuelta pro mě skončila dříve, než jsem očekával,“ říká. „Ale musím odjet a podpořit manželku v tomto vzrušujícím období našeho života. Věřím, že mě všichni pochopí.“
