Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dakar se vyhrává až v Dakaru, letos tedy v Buenos Aires, píše Karel Loprais

17 2010
I když je to velmi nepravděpodobné, i poslední den se může leccos stát, sám jsem to zažil na vlastní kůži. Stálo mě to vítězství v závodě, který byl z mé strany poctivou bitvou. Nikomu to nepřeju, na druhou stranu bojuje se až do konce. O vítězech se však rozhoduje jinde. Poslední etapa rozhoduje jen o poražených, tedy o těch, které potká smůla.
Očima Karla Lopraise

Ale i tak je příjemné, že Al Attíja bojoval o vítězství až do posledních metrů a ještě dokázal stahovat nějaké vteřiny na Sainze.

Nikomu nepřeju, co se mi stalo v Dakaru roku 1991. Tehdy jsme měli nový vůz, který se znamenitě držel. Konkurenční Perlini dnes již nežijícího Jackyho Houssata nebylo tak spolehlivé jako jindy a podařilo se mi dostat v přeposlední etapě do vedení o dvacet minut.

Před námi byla jen závěrečná krátká speciálka u Růžového jezera. Auto fungovalo celý Dakar od Libye po Senegal na jedničku s hvězdičkou.

očima Karla Lopraise

Šestinásobný vítěz slavného závodu doprovázel jako řidič asistenčního vozu závodní kamion synovce Aleše.

A poslední den se všechno zvrhlo. Propálil se nám píst, kus nás táhli kluci ze šestikolky a ještě jsme v písku kousek před rampou museli měnit píchlou podhuštěnou gumu. Taková smůla. Nestihli jsme krátký limit, dostali čtyřhodinovou penalizaci, před nás proklouzl jak Houssat, tak o pár minutek i dva kamazy.

Pro ně to byl tehdy první velký úspěch, pro nás druhá velká smůla, hned po naší první účasti v roce 1986. Co naděláte? Nikdy není jisté, zda někdo z favoritů v Buenos Aires nenastartuje a nedojede až k rampě. Nikomu bych to nepřál. Kdo dojel až sem, zaslouží si na rampu vyjet.

Občas se rozhodovalo od zeleného stolu

Někdy se úřaduje u zeleného stolu až v Dakaru. Vzpomínám, jak v roce 2005, kdy se nikomu z Čechů závod nepovedl, jel famózně Holanďan Hans Bekx s Dafem. Porážel v klidu i de Rooye a dojel nakonec druhý. Přestál všechny nástrahy, do nichž se většina favoritů chytla. Jenže v Dakaru na něj čekali techničtí komisaři i s homologačními papíry a Hans musel dát auto ke kontrole. Ta odhalila některé nedostatky v plnění předpisů a Hans byl pár metrů před cílovou rampou diskvalifikován.

Měl tehdy dobré auto, o rok později postavil lepší, ale papíry neměl v pořádku už na startu a putoval z Lisabonu domů. Pak jezdil dál, ale už nestačil, špička byla jinde. To jeho auto stále jezdí v rukou jiných jezdců, ale už je mimo hru i o první desítku. Špička kamionů ohromně zrychlila. Není lehké s tím udržet krok.

Marc Coma ze ŠpanělskaJosef Macháček

V roce 2009 slavili triumf na rampě i Marc Coma (motocykly) a Josef Macháček (čtyřkolky).

Když Dakar vyhrála žena

Když jsem vyhrál pošesté, to bylo v roce 2001, vyhrála poprvé a naposledy mezi auty žena, Jutta Kleinschmidtová. Také vyhrála až poslední den, trochu kuriózně. Celý Dakar se o prvenství bili Schlesser a Masuoka. Předposlední den měl Schlesserův týmový kolega kolizi s Masuokou a vyřadil ho ze hry. Zasáhl opět zelený stůl a Jutta přišla levně k prvenství. Bylo to ale spravedlivé, nesportovní chování o dakarském vavřínu rozhodovat nemá.

A taky si vzpomínám, že v roce 2000 v poslední kratičké speciálce u pyramid v Egyptě porazil Kabirov o 14 vteřin Tomáše Tomečka a vzal mu třetí místo o pouhých 5 sekund. Já byl tehdy druhý a Čagin vyhrál poprvé.

A taky mám dobře na paměti, že můj synovec Aleš skončil třetí v posledním africkém Dakaru, v roce 2007. Startoval úplně poprvé a na bednu se dostal až v poslední řádné etapě. Dal do ní všechno, jel za hranou, riskoval, jel totální vabank, moh všechno ztratit. A vyšlo mu to, jako po celou rallye. Letos tomu tak bohužel nebylo, takový už bývá sport. Ale věřím, že zase přijdou dobré časy.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze