„Kdyby to teď vyšlo do třetice, byl bych přešťastný. Ale musím být realista, byl bych strašně rád za postup do finále,“ pravil před odletem na MS v Pekingu, kam ve středu zamířila první část výpravy českých atletů.
Jeho dvě letošní vrcholné akce nabraly podobu stříbrných medailí. Cenný kov z halového mistrovství Evropy za výkon 810 centimetrů ohromil pražskou 02 arenu, v červenci pak podobně potěšil na evropském šampionátu do 23 let v Tallinnu, kdy poprvé skočil osm metrů i na tvrdém podkladu venkovního stadionu.
„Kdybych v Pekingu zopakoval svůj květnový osobní rekord z exhibičního mítinku v Innsbrucku 815 centimetrů, mělo by to stačit na finále, možná postačí i 805. Bude tam ale spousta dálkařů, kteří umí osm a půl metru a víc, čeká mě boj,“ přemítal dvaadvacetiletý svěřenec trenéra Josefa Karase, který jej připravuje v pražském Olympu.
Půjde o Juškovo premiérové mistrovství světa, a s tím se pojí několik „nej“.
Bude závodit na největším stadionu, než kdykoli dosud, tribuny Ptačího hnízda nyní pojmou 80 000 diváků.
Čeká jej nejsilnější konkurence.
A odletěl nejdál, ještě nikdy tak daleko necestoval.
Kolena se mu však nerozklepala.
„Dlouhé cesty se nebojím, i když jsem dosud byl nejdál na mítinku v Maroku. A diváky mám rád, zvykl jsem si na ně při březnovém šampionátu v Praze. Věřím, že i kdyby se tribuny zaplnily úplně, nakoplo by mě to ke kvalitnímu výkonu. Třeba i k osobnímu rekordu, což by bylo prima,“ vykládal.
Nemá strach ani ze soupeřů zvučných jmen. „Už nějaký čas vím, že stát se může cokoli. Bude to krásné, takovou soutěž jsem ještě nezažil, těším se.“
Myslel i na to, čím si bude krátit případné dlouhé chvíle. „Vzal jsem si nějaké filmy, písničky. A knížku o Andrem Agassim, jde o jeho životní příběh. Už dvakrát jsem ji začal číst, ale pokaždé jsem ji odložil, naposledy před rokem. Myslím, že by mě mohla motivovat,“ usmál se.
