Dakar se postupně stěhuje na sever. Při prvním jihoamerickém ročníku rallye nevhodně zavítala až na jih do Puerto Madryn a do prachových koridorů v Patagonii, letos pořadatelé posunuli trasu severněji a hlavně svedli hned šest speciálek do chilské pouště Atacama, jíž si účastníci v roce 2009 moc neužili.
To nejlepší zůstane i v roce 2011, i tentokrát se hned šest speciálek odbude v Atacamě, přibyly však i nové úseky. Na Nový rok se soutěžící spojovačkou přesunou do Victorie, odkud následující den odstartuje první speciálka do Cordoby.
Z Cordoby odstartuje speciálka v horách Sierra Cordoba, ale rallye se neposune k Fiambale, ale do nové oblasti měst San Miguel de Tucumán a San Salvador de Jujuy. Určující povrch v této oblasti není znám, ale Jižní Amerika vždy přinášela velkou variabilitu. Přes Calamu a horský průsmyk Paso de Jama se soutěžící dostanou do chilské pouště Atacama, kde začne ta pravá bitva.
Možná již legendární pouštní sjezd do Iquique vše odstartuje a bude na rozdíl od letoška pokračovat až na sever Chile k hranicím Peru do Ariky, kde bude den volna. Po něm bude atacamské peklo pokračovat etapou do Antofagasty, která má ambice nabídnout nejdelší speciálku v celém ročníku, a poté do Copiapó. Tam bude i okružní následující etapa, aby se všichni o den později přesunuli další pouštní speciálkou a horským přejezdem přes Paso San Francisco do argentinské Fiambaly, kde na ně čekají zrádné bílé duny s pískem jemným jako popel.
Ještě v následující etapě do San Juanu bude jistě písku dost a dá se čekat přejezd šedivých dunovišť u san Rafaelu. Soutěžící pak skončí znovu v Cordobě a nejspíše je čeká další díl horské ságy. Poslední speciálkou po argentinských pampách se soutěžící přesunou do Buenos Aires a čeká je zároveň i drakonicky únavný celodenní přesun.
"Předně jsem rád, že Dakar žije dál a přestál i tuto kritickou situaci, jaká nastala po přírodní katastrofě v Chile. Těší mě, že tato země dokázala nejen najít zdroje pro vlastní obnovu, ale i pro pořádání Dakaru. Přestože se zrodil v Africe, která jej zformovala, v Jižní Americe našel svůj klid a nové útočiště. Cílem pro nás je uspět v jistě nelehké konkurenci, jaká se tam sejde. Nejen mé zkušenosti, ale i zkušenosti soupeřů hovoří o obrovské náročnosti jihoamerických ročníků," poznamenává Aleš Loprais, který ani jeden z jihoamerických ročníků nedokončil, přestože byl považován za jediného soupeře jinak bezkonkurenčních ruských kamazů.