Devatenáctiletý závodník Remerx Cycling Teamu Kolín odjíždí se svými kolegy už o víkendu na soustředění do Chorvatska, aby se nachystal na svou první sezonu mezi dospělými.
"Mým cílem je olympiáda. A na ni se dostanu jenom přes horská kola," upozornil Paprstka, jehož nejbližší přání se ovšem ke sportu nevztahuje. V květnu chce zdárně udělat maturitu na vsetínské průmyslovce.
Co tedy preferujete. Cyklokros, nebo horská kola?
Výsledky jsem spíš cyklokrosař, ale mám radši biky.
Proč?
Je to zábavnější, je tam víc adrenalinu, jde o pěkné svezení. Dá se to víc využít než cyklokros, i když ten je díky tradici v Česku sledovanější a populárnější.
Ale na horských kolech taky hrozí těžší zranění, ne?
Hrozí, ale člověk na to nesmí myslet. Pokud bych se bál, že si něco udělám, nemohl bych jezdit.
Dají se vůbec obě disciplíny skloubit, nebo si časem budete muset jednu z nich vybrat?
Zatím to kloubím dohromady, ale uvidíme, jak to půjde dál.
Jezdíte během cyklokrosové sezony i na horském kole?
Vůbec se na něj nedostanu. Po posledním závodě ho odevzdám a pak v březnu dostanu nové.
Tomáš Paprstka
To je zrovna teď. Je pro vás těžké přesednout z cyklokrosového kola na horské?
Trvá to jen chvilku, než si zvyknu. Dejme tomu dva tři tréninky. Rozdíl je jen v brzdách. Na horském kole jsou hydraulické, na cyklokrosovém mechanické, řadí se jako na silničce. Na posed si zvyknu hned.
A co silniční kolo?
To mě moc neláká, ani mi to na něm moc nejde. Mám ho jenom na trénink, odjedu s ním dva tři závody.
Takže příklad cyklokrosového mistra světa Zdeňka Štybara, který míří na silnici, vás neláká?
Ne.
Jak vůbec vypadá vaše příprava?
Po ukončení cyklokrosové sezony jsem měl měsíc volno, od konce února jsem v najížděcím období, kdy na kole sedím nejvíc v roce. Denně zvládnu mezi 80 a 160 km. Během sezony se většinou vejdu do stovky.
Tomáš PaprstkaJuniorský mistr světa v cyklokrosu z roku 2010 se narodil 1. března 1992 a pochází z Jablůnky. Studuje strojní průmyslovku ve Vsetíně, v květnu jej čeká maturita. Už pět let je členem stáje trenéra Jana Slavíčka, která letos vystupuje pod názvem Remerx Cycling Team Kolín. Slavíčka zaujal svými výkony v kadetské kategorii. Kombinuje cyklokros, v němž je úspěšnější, s horskými koly, které má raději. V letošní sezoně poprvé závodí mezi dospělými. Na cyklokrosovém mistrovství světa v německém St. Wendelu skončil v kategorii do 23 let devatenáctý, doplatil na pád. Ve stejné kategorii bude jezdit také na horských kolech. Jeho snem je účast na olympiádě, spíše než na Londýn 2012 myslí na Rio 2016. |
Váš tým nachystal předsezonní prezentaci do sídla vašeho hlavního sponzora ve Slavičíně, který leží od vašeho bydliště zhruba 40 km. Přijel jste v rámci tréninku na kole?
Ne, trénovali jsme přímo na místě. Ráno se mi nechtělo vstávat. Ale domů na kole možná pojedu.
Máte nějakou oblíbenou tréninkovou trasu?
U nás kolem Jablůnky jsou pěkné kopečky. Mám tam jeden okruh na hodinu a půl s krásnými výjezdy a luxusním sjezdem na Bystřičku. Kdybychom se tam sešli nějaká parta a projeli to spolu, byl by to zážitek.
Ve vašem týmu jsou samí mladí cyklisté. Není to vaše nevýhoda?
Zkušenosti by se hodily, ale v cyklokrosové reprezentaci mi to vynahradí. Trenéři Petr Klouček i Standa Bambula mně dali moc. V horských kolech to nevadí. Vychytávky na trati si každý musí najít sám.
Na horských kolech začínáte závodit s dospělými, zatímco v cyklokrosu jste to zkusil. Jaká byla vaše cyklokrosová sezona?
Začátek se mi moc nevydařil. Na prvním svěťáku jsem se zranil ještě před startem, skřípl jsem si prst do dveří. Ale objel jsem aspoň dvě kola. Další závody nebyly špatné, na mistrovství republiky jsem se dlouho držel mezi nejlepšími třemi a skončil sedmý. Mezi jezdci do 23 let jsem vyhrál.
A co mistrovství světa? Už jste neobhajoval juniorský titul, ale závodil v kategorii do 23 let. Uspokojilo vás 19. místo?
Chtěl jsem trochu víc, ale zbrzdil mě pád, kvůli němuž jsem ztratil kontakt s hlavní skupinou. Nedalo se nic dělat.
Byl závod o hodně těžší než mezi juniory?
Jasně. Startovalo tam mnohem víc závodníků. Juniorská kategorie obsahuje dva ročníky, zatímco kategorie do 23 let čtyři.
Tomáš Paprstka
Juniorský titul jste získal před rokem. Pořád se na něj kamarádi ptají, nebo už to odnesl čas?
Nejvíc toho bylo po mistrovství. Teď jsou to spíš připomínky ve škole. Třeba že když jsem mistr světa, mají mi učitelé dát lepší známku.
S jakými představami vstupujete do bikové sezony?
Klíčovým závodem bude mistrovství republiky. Na něm bych se chtěl nominovat na mistrovství světa do Švýcarska a mistrovství Evropy, které bude na Slovensku.
Pro vyznavače horských kol na východní Moravě je kultovním závodem Bikemaraton Drásal. Láká vás taky?
Taťka ho jel několikrát, ale mě moc neláká. Měří 130 km, to je moc. Já jsem spíš na klasické cross country než na maratony.
Tomáš už je vzorem pro mladé, říká trenérNetypickou návštěvu měli zaměstnanci společnosti Remerx, která sídlí v areálu bývalých Vlárských strojíren ve Slavičíně a která vyrábí ráfky na jízdní kola. Členové týmu, jež firma podporuje, se po oficiální prezentaci přišli podívat, jak vznikají ráfky, na kterých jezdí. "Ředitel společnosti Antonín Remeš pro tým žije, přemýšlí o něm a věnuje mu spousta energie," libuje si manažer Remerx Cycling Teamu Kolín Jan Slavíček. Stáj má sídlo v Kolíně, zatímco generální sponzor sídlí na Valašsku. Jak je to možné? Vysvětlení je prosté. Jmenuje se Tomáš Paprstka. Juniorský mistr světa v cyklokrosu, který pochází z Jablůnky, s podporou slavičínské společnosti závodil už v předchozích sezonách, navíc jí testoval kola. "Podpora přešla na celý tým," poznamenal Paprstka. Šampion z roku 2010 je bezesporu největší osobností kolínské stáje. A manažer Slavíček to moc dobře ví. "Tomáš je sice mladý, ale už teď je pro spoustu cyklistů v našem týmu vzorem," upozornil. Zní to překvapivě. Ale na vysvětlení stačí zmínit filozofii stáje. Jejími členy nejsou pouze dospělí cyklisté, ale všechny věkové kategorie. Ti nejmladší jsou teprve v přípravce. "Závodníky si vychováváme sami," vysvětlil Slavíček. "Chceme, aby mladí měli ve stejném týmu vzory, k nimž by se mohli přibližovat, které by mohli potkávat na tréninku i závodech." Kolínský tým získal cyklisty z celé republiky. Ovšem z východní Moravy angažoval jenom Paprsku. Proč? "Problémem jsou vzdálenosti. Bydlet na Valašsku a dojíždět na závody do Čech nebo do Evropy je složité," objasnil Slavíček. "Zatímco cyklista z Plzně je z Belgie za šest hodin doma a o půlnoci leží ve vlastní posteli, Tomáš je ve stejnou chvíli teprve v Praze a až pak ho čeká cesta domů. Druhý den je pak celý rozmlácený." Kdo ví, ale třeba právě Paprstka přispěje k tomu, že cyklisté z východní Moravy nebudou na prestižních akcích výjimkou. |
