Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Cyklokrosový Jágr chce v Táboře titul. Má výhodu, zná trať

29 2010
Hop, 1 600 schodů sprintem nahoru. A hop, znovu sprintem 1 600 schodů dolů. Jen pár hodin před finálovým závodem Světového poháru si cyklokrosař Zdeněk Štybar naložil pekelný běžecký trénink. "Bylo to trošku nedorozumění. Neměl jsem to běžet tolikrát, ale popletl jsem to. A se svojí hlavou jsem to dal maximálně naplno," vyprávěl Štybar.

"Při závodě jsem pak za každou zatáčkou myslel, že umřu. Tak mě bolely nohy." Přesto skončil druhý a uhájil celkové prvenství v prestižní sérii. Jako první Čech v historii.

Podle téhle historky snadno pochopíte, proč bude Štybar v neděli na domácí trati v Táboře favoritem světového šampionátu. Na tréninku dře na maximum, v závodech ho pohání nezlomná vůle, je stoprocentním profesionálem. "Ale letos už mám splněno. Můžu si dát nohy na stůl a sledovat mistrovství v televizi," říkal Štybar s vážnou tváří novinářům.

Kouzlo cyklokrosu


Vrátí Štybar titul do Česka?

Cyklokros je podzimní a zimní cyklistická disciplína. Byť nepatří mezi olympijské sporty, je v Česku populární. Absolutní špička pochází z Evropy (hlavně z Belgie, Česka a Nizozemska). Jezdí se v terénu, na ledu, sněhu či v hlubokém blátě. Kola se podobají silničním, ale mají i prvky horských speciálů. V žebříčku je aktuální jedničkou Zdeněk Štybar, čerstvý vítěz Světového poháru. V neděli bude v Táboře favoritem MS, na němž Česko nezískalo zlato od Šimůnkova triumfu v roce 1991.

Až po chvilce se rozesmál. "Ba ne, samozřejmě budu chtít vyhrát. Jsem připraven nechat na trase život."

Ve čtvrtek dopoledne vyrazil na trať trénovat, v ledu a sněhu najížděl optimální stopu. Právě mrazivé počasí má být pro Čechy klíčovou výhodou. "Belgičani jsou výborní, ale tohle nemají rádi. Našim klukům zima rozhodně nahrává," tvrdí Radomír Šimůnek starší, poslední český světový šampion.

Při jeho triumfu v roce 1991 bylo Štybarovi pět. Dnes žije v belgickém Essenu s kadeřnicí Ine. A je tam celebritou z titulních stran časopisů. Něco jako když se v Česku řekne Jaromír Jágr.

"V posledních dnech už jsem musel nasadit sluchátka s muzikou, nevidět, neslyšet," říká. "Už nešlo každému podat ruku, musel jsem se soustředit. I když si velké podpory moc vážím a po mistrovství světa se s každým rád pozdravím."

Pro příklad: jeden den v každém týdnu musí Štybar v Belgii věnovat rozhovorům a reklamním aktivitám: "Novinářům bývám k dispozici tak pět hodin." Z Belgie také dorazí do Tábora dva autobusy plné příznivců z jeho fanklubů. I když největšími soupeři mu budou právě Belgičané.

Niels Albert, Sven Nijs a armáda jejich kolegů. "Ve Světovém poháru každý bojujeme za klub, který nás platí. Mistrovství světa je ale něco jiného. Tady si jako Češi pomůžeme. Pokud třeba bude Zdeněk odjetý, určitě se budu snažit stíhací skupinu brzdit," slibuje Radomír Šimůnek mladší, současná domácí dvojka.

V Česku se mistrovství světa koná po devíti letech, také v roce 2001 bylo v Táboře. Tentokrát dorazí závodníci z 25 zemí, což by byla nejvyšší účast v historii šampionátů.

I tenhle stoupající zájem třeba cyklokrosu pomůže do programu zimních olympiád, o což se nový projekt mezinárodní federace snaží. "Já bych rád startoval na letní olympiádě v Londýně. Proto se v létě budu ještě více zapojovat do závodů horských kol, které v programu her jsou," řekl Štybar.

"Má na to, aby se už v létě nominoval na mistrovství světa i Evropy," vzkázal reprezentační kouč bikerů Jan Slavíček. Tak už chybí snad jen silniční Tour de France... Jenže ani to nemusí být pro ambiciózního mladíka zapovězená meta. Vždyť na Mallorce trénuje s Romanem Kreuzigrem a sní o ní: "Pro každého cyklistu jsou silniční profistáje vrcholem."

Nedělní zlato může dvířka do některé z nich pootevřít.

Štybar: Mám výhodu, znám trať

Přijel z dopoledního tréninku a pravil: "Ta trať je vážně extrémně těžká." Zdeněk Štybar se na ní bude muset v neděli vydat na maximum. Jedině tak se může v Táboře stát cyklokrosovým mistrem světa. "Rozhodne jediný závod, takže bude velkou roli hrát i štěstí. Rád bych měl zlato, jenže naplánovat to nejde," říká.


Zdeněk Štybar

Říkáte, že je trať náročná. Přitom na začátku měsíce jste při mistrovství republiky tvrdil něco jiného.
Změnil jsem názor. Trať se boří, místy něco mezi bahnem a pískem, hodně fouká. Vyhraje ten nejlepší.


Má to být souboj Štybar versus Belgie. Vaší výhodou má být podle předpovědí led a sníh. Platí to?
Podívejte, třeba Nijs má oproti mněmnohem víc zkušeností, na sněhu toho odjezdil plno. Za výhodu spíš můžu považovat znalost trati. Je nová, ale já na ní už závodil a znám kritická místa.


Belgičané ve vaší disciplíně tak trochu budí hrůzu. Komukoliv z nich to sedne, tak může vyhrát.
Samozřejmě si je musím hlídat. Ale věřím i našim klukům. Šimůnek a Dlask mohou být vpředu.


Pociťujete zájem českých fanoušků? Povzbuzovali vás při tréninku?
Trénink byl v klidu, byli tam jen kluci, co stavějí trať. Přijde mi, že Češi jsou v tomhle směru i trochu stydlivější. Netroufají si promluvit, jen občas někdo přijde pro podpis.


Roste před startem vaše nervozita?
Tak to ne. V tomhle směru spolupracuju s psychologem. Spíš než bych byl nervózní, tak se těším.


Při tréninku vás pozoroval i otec. Je to pro vás důležitá podpora?
V nejhorších chvilkách se obracím na rodiče. Táta bydlí v hotelu na protějším pokoji a je mi k ruce.


Je pravda, že okamžitě po nedělním závodě letíte zpět do Belgie?
Je. Rád bych poseděl a zůstal chvilku doma. Jenže soukromým letadlem přiletí lidé z mého belgického týmu a sponzoři, nějakých 170 lidí. Musím s nimi zpět do Bruselu. Sponzoři mě živí, musím být k dispozici.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze