Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když požární tatrovka "hasí" cyklokrosové inferno a bláto není blátem

NA START! Momentka ze startu závodu MČR v cyklokrosu | foto:  Michal Sváček, MAFRA

11 2015
Týmový dres, co na startu září čistotou a bílou barvou, se po hodině a třech minutách brodění mění k nepoznání. On sám dorazí do cíle a ze zabláceného obličeje svítí jen jeho zuby, jak se culí radostí nad ziskem českého titulu. Adam Ťoupalík projel cyklokrosovým infernem, hlubokým blátem a studeným větrem až ke zlatu.

Stačí pár metrů po plochodrážní dráze ve Slaném a barevný had trikotů se mění v uniformní šeď. Špína cáká do stran a belgický mechanik Marc, co na šampionát přijel pečovat o Martina Bínu s Radomírem Šimůnkem, postává v depu v kóji číslo 9 připraven na šichtu s wapkou.

„O každého závodníka od nás v týmu se starají dva mechanici,“ říká a pracovní mundúr už má umazaný českou hlínou. „Bláto? Tohle?“ usměje se a kroutí hlavou. „Zítra bude bahno,“ připomíná belgický šamionát v Erpe-Mere, který se má z cyklistického závodu změnit na běžecký.

Červená tatrovka s nápisem Hasiči Zlonice stojí opodál a „hasí“ cyklokrosové speciály v ceně slušného ojetého vozu. Nádrž na 6000 litrů pomalu vysychá.

Oba závodníci stáje Corendon-KwadrO mají v záloze tři bicykly a tři sety kol s různým dezénem, kdyby se výrazně zhoršily podmínky na okruhu. Zdvojené depo umožní v každém okruhu měnit umazané a třeba i nefunkční kolo dvakrát. „Nebude to potřeba, možná dvakrát za závod,“ odhaduje Marc.

Po půlhodině už však Bína navštívil depo dvakrát a mechanik sviští k hadici s vodou. Ostříká to nejhorší, kartáčkem na nádobí pak ladí poslední detaily a omotávku řídítek, na které by mohly klouzat ruce. Pak ještě hadříkem do sucha utře rám a zase je ve střehu.

Cyklokrosař Adam Ťoupalík
Cyklokrosař Adam Ťoupalík míří na bahnitém okruhu ve Slaném za českým titulem.
Cyklokrosař Adam Ťoupalík míří na bahnitém okruhu ve Slaném za českým titulem.

Šimůnek nemá svůj den a vzdá. „Člověk se snaží, dává tomu sto procent a vůbec to nejde,“ zoufá si. Bína se brodí závodem o něco déle, ale pak Marcův kolega ukazuje prstem k cílové rovince: Končí. „Mám zdravotní problémy, bylo by lepší sezonu skončit,“ líčí pak sesazený obhájce. „Ale jedu dál, protože je mistrovství světa v Táboře. Nicméně aktuálně uvažuji, zda jestli má vůbec smysl.“

Cyklokrosová bitva pokračuje bez dvou velkých favoritů a Michael Boroš, nakonec třetí muž mistrovství, už zase zvedá prst směrem k depu. Musím měnit, naznačuje. Seskočí, jeden mechanik chytá blátem obalený bicykl, druhý podává nové kolo. „A jeeeď!“ hecují.

Tým ČEZ Tábor má v závodě šest mužů a každý si přivezl dvě rezervní kola. Teprve tohle je pravé rojení. Mechanik ve speciálním „skafandru“ je umazaný až po kolena. „Do galusek foukáme podle potřeby závodníků,“ prozradí a už zase pospíchá do práce. Kolo Jakuba Skály, který ve Slaném usiluje o celkové prvenství v Českém poháru, ztěžklo pod nánosy aspoň o dvě kila.

„Nejhorší byla ta kombinace bláta a větru na cílové rovince, tam to bolelo,“ vydechne šampion Ťoupalík a z uší si vytírá poslední kapky bahna. „Rozhodla síla a vytrvalost, ale úplně extrémní bláto tady nebylo, spíš jenom uklouzané a trošku měkčí.“

Autor:


Témata: Cyklokros, Zuby




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze