Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cyklistické peklo ve Slovinsku. Naposledy, zařekla se železná Češka

Cyklistická ultramaratonkyně Hana Ebertová na trati extrémního závodu kolem Slovinska. | foto: hankaebertova.cz

15 2014
Byly dvě hodiny v noci a Hana Ebertová, železná žena v sedle silničního kola, se škrábala na Prelaz Sleme, vrchol s výškou 1 080 metrů. Její organismus byl zrovna v celkovém útlumu, nedokázala jíst a na vrcholu, kde bylo 11 stupňů, ji nezahřály ani tři bundy. Tehdy česká ultramaratonkyně ztratila naději na vítězství v Dos Ras Extreme, nonstop závodě kolem Slovinska.

Čtyřikrát v něm závodila, třikrát jela v roli doprovodu. Tohle cyklistické peklo měří 1 205 kilometrů, převýšení činí 14,5 kilometru a Ebertová s ním zápolila přes 69 hodin, o víc jak den déle než první muž. "Ale jela jsem dobře, stejně jako v roce 2010," připomněla svou poslední a vítěznou výpravu do Slovinska. "Jenže letos přibyly na trati dva kopce."

Tehdy, před čtyřmi roky, se navzdory triumfu Češka zařekla: "Už nikdy! Mám toho trápení na kole dost." Tělo bylo unavené, hlava možná ještě víc, do toho se ozvaly zdravotní problémy a ona místo tréninků začala řešit, jak se dát dohromady.

"A tak jsem si koupila horské kolo," říkala Ebertová. Jenže na něm přišlo nejtěžší zranění její cyklistické kariéry - utrhla si chrupavku v koleni. Léčba byla složitá a dlouhá, utekly dva roky a koleno bylo pořád špatné. "Nemohla jsem nic."

Fotogalerie

Protože trénovat a sportovat jí nešlo, začala řešit své problémy se zrakem. Šla na laserovou operaci očí, kde ji primář vyhecoval: Zkuste ještě ultramaraton.

A ona začala o té výzvě přemýšlet. "Tři roky jsem netrénovala, ale chybělo mi to. Jenže zdraví nedovolilo."

Koleno pořád bolelo, přesto ji ortopedi uklidňovali: Všechno je zahojené, nezhorší se to. A kdybyste začala znovu trénovat, vytvoříte si svaly, které by koleno držely, radili jí.

I když se tělo předchozích patnáct let soustavného tréninku pamatovalo, po pauze začínala z nuly. První tréninky šla přes bolest, ale už po dvou měsících se přihlásila na Krušnoton, nejtěžší cyklomaraton v Česku - měří 250 kilometrů a převýšení je skoro 5 000 metrů. "Dojela jsem v křečích, šlo to ztuha, nicméně koleno přežilo," oddechla si.

A loni v září měla jasno - zase pojede do svého milovaného Slovinska. Začala s přípravou i sháněním sponzorů, vrátili se všichni, kteří ji podporovali už v minulosti. "Za to jim děkuju, stálo mě to 200 tisíc."

Pak už bylo jen na ní, jestli se do kondice dostane. Zpomalily ji sice dvě nehody, jednou srážka s autem, podruhé s nervózním psem. "Ale výsledky na testech byly nejlepší v životě. I v tom věku," podivovala se 44letá cyklistka. Jenže i tak byly faktory, na které se jednoduše natrénovat nedá.

Třeba když během druhé noci extrémního slovinského závodu narazila na jeden z nejnáročnějších kopců. "Tam jsem měla ohromnou krizi." A místo jedné "spánkové" zastávky měla tři. Tehdy, na svazích Prelaz Selme, jí bylo nejhůř. A znovu se tam zařekla: Za každou cenu jedu takové peklo naposledy...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze