Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S překážkovou dráhou jsem měla trochu problémy, líčila Machačová

S ÚSMĚVEM. Cyklistka Jarmila Machačová v dresu Dukly. | foto: Ivana Roháčková

29 2014
Dráhová cyklistka Jarmila Machačová po loňském zisku titulu mistryně světa v bodovacím závodě prošla vojenským přijímačem. „Bavily mě střelby,“ říká nadrotmistryně, která armádní kariéru neplánuje. „Ještě zůstanu u kola,“ směje se.

Jarmila Machačová si v přípravě na nadcházející sezonu - kterou v těchto dnech doplnila startem na Mistrovství České republiky a Slovenska v silniční cyklistice - našla čas, aby si přijela popovídat s dětmi z chotěbořské Základní a Praktické školy.

Mistryně světa v dráhové cyklistice, která má za sebou i tříměsíční vojenský výcvik, jim prozradila, že se v mládí věnovala i jiným sportům: atletice, klasickému lyžování či řecko-římskému zápasu. „Závodit na kole jsem na vážno začala až v šestnácti. Předtím jsem to dělala jen tak pro zábavu,“ prozradila Machačová.

Jarmila Machačová

  • Česká reprezentantka v dráhové a silniční cyklistice, narozená 9. ledna 1986 v Havlíčkově Brodě.
  • Žije v Přísece u Světlé nad Sázavou. Trénuje ji otec Zdeněk.
  • Specializuje se na bodovací závod, scratch a omnium.
  • Je mistryní světa v bodovacím závodě z běloruského Minsku 2013, ze světového šampionátu v nizozemském Apeldoornu 2011 má ze stejné disciplíny stříbro.

Pořád vás trénuje otec? Je na vás hodně přísný?
Ano, pořád. No, někdy je přísný. Hodně řešíme tréninky přes telefon, protože doma moc nejsem. Potřebuju kvůli olympiádě trénovat omnium, které se skládá z šesti disciplín, a to potřebuju trénovat víc na dráze.

Je to výhoda mít tátu za trenéra?
V něčem jo, v něčem ne. Trochu nevýhoda je, že mě trénuje a není to jeho zaměstnání. Takže jezdím většinou sama a vše záleží jen na mně. Vidí mě jen v televizi. Ale už jsem na to zvyklá.

Jaký byl váš první úspěch?
V osmnácti druhé místo ve Světovém poháru. Když pak byla kvalifikace na olympiádu, tak jsem byla stabilně na bedně ve Světovém poháru.

Před rokem a půl jste získala titul mistryně světa, změnilo se něco za tu dobu?
Hned po světovém šampionátu jsem byla tři měsíce na vojenském přijímači. Jinak nic. Byla jsem na mistrovství Evropy a skončila jsem šestá a na jednom Světovém poháru třetí.

Když jste byla na přijímači, měla jste nějaké úlevy?
Neměla. Prošla jsem klasickým přijímačem pro profesionální vojáky.

Je něco, na co byste z přijímače nejraději zapomněla?
Určitě na překážkovou dráhu, protože jak jsem malá, tak jsem s ní měla trochu problémy (směje se). Když mi to šlo, tak mě bavily střelby a někdy i pochody, když nebyly dlouhé. Vše jsem ukončila vojenskou přísahou jako nadrotmistryně.

Dovedete si představit, že byste šla bojovat?
Kdyby člověk musel jít někam bojovat, musí mít ještě nějakou průpravu. Samozřejmě, když by bylo nějaké ohrožení nebo mobilizace, tak bych asi musela.

VE VOJENSKÉM. Světová šampionka v dráhové cyklistice Jarmila Machačová při

VE VOJENSKÉM. Světová šampionka v dráhové cyklistice Jarmila Machačová při přísaze.

Plánujete vojenskou kariéru?
Tohle jsem zatím ještě neřešila. Zatím jezdím na kole a ještě u toho zůstanu. (směje se)

Vy jste se dokonce probojovala na olympijské hry v Pekingu, splnila jste potřebný počet bodů, ale neodjela jste na ně, proč?
Body jsem sice splnila, ale bylo pouze jedno místo, a svaz se rozhodl nominovat jiného závodníka.

V mnoha sportech je velmi důležitá hlava, jak je to v cyklistice?
Mnohdy je důležitější hlava než ty nohy. Ale nejlepší je dát to dohromady. V dráhové cyklistice totiž nejsou takové výkonnostní rozdíly, je to hodně o přemýšlení. V minulé sezoně se mi stalo, že jsem byla jeden den poslední ve scratchi a druhý den jsem ho vyhrála.

Kdo vám pomohl s psychikou?
V týmu máme masérku paní Jiřičkovou a ta mi promluvila do duše a pomohlo to. Má zvláštní schopnosti. Vidí do člověka. Nevidí jen sportovní stránku, ale dokáže podpořit po psychické stránce.

Co se týče vybavení, jak moc je důležitá kvalita kola?
Já mám asi jedno z nejlepších kol, co můžu mít. Ovšem musím říct, že někdy to o tom kole není. Teď mám kolo, které stojí okolo dvou set tisíc. Ovšem měla jsem i kolo za dvacet a vyhrála jsem s ním Světový pohár. (směje se)

V ČELE. Česká cyklistka Jarmila Machačová vévodí pelotonu na šampionátu v

V ČELE. Česká cyklistka Jarmila Machačová vévodí pelotonu na šampionátu v Minsku.

Jak často ho měníte?
Jak kdy. Většinou po roce, ale i po dvou. Kolo je půjčené a po sezoně se vrací. Záleží na tom, jakého seženu sponzora.

Pendlujete mezi Prahou a Brnem. Doma jste pořád na Vysočině?
Ano, doma se cítím pořád tady. Bydlíme v Přísece u Světlé nad Sázavou.

Kde nejčastěji trénujete?
Někdy jezdíme na tréninky do Vídně, kde je nejbližší pořádná hala. Když to jde, tak trénuju na brněnském velodromu, nebo jezdím do Prahy do Motola.

Kolik najedete ročně kilometrů?
Za rok najedu kolem dvaceti tisíc kilometrů. V tréninku většinou najedeme tak okolo 160 kilometrů denně, když je pak před závodama, tak jsou tréninky kratší, ale intenzivnější.

Co vás v nejbližších dnech čeká?
Po mistrovství republiky na silnici odjíždím do Itálie a do Polska na dráhové závody. Bude záležet, kolik získáme bodů, jestli v srpnu budeme moct odjet na závody do Německa, Běloruska nebo Litvy.

ČESKÁ SNAHA. Jarmila Machačová si jede pro zlatou medaili na mistrovství světa
SLZY ŠTĚSTÍ. Na šampionátu v Minsku získala zlatou medaili v bodovacím závodě
VÍTĚZNÁ TROJICE. Uprostřed jásá mistryně světa v dráhové cyklistice, Češka

Takže v létě se rozhodně nudit nebudete?
Teď o letních měsících určitě ne. Kvalifikačních závodů na světové poháry je dost.

Vy hodně cestujete, kde se vám nejvíce líbilo?
Každá země má něco pěkného. Když jezdíme na soustředění do Španělska, tak to je nádherná země. Stačí jet i vedle do Rakouska.

Jak trávíte dovolenou?
V zimě jsem jezdila k babičce nebo k příbuzným. Ale v létě, když je chvilka, jezdím na aktivní dovolenou.

Jaké máte plány a cíle do budoucna?
Získat potřebné body na Světové poháry v nadcházejících závodech a potom udělat dobrý výsledek a kvalifikovat se na mistrovství světa. Ale to je ještě daleko (usmívá se).







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze