Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ano, je to riziko. Ale Contador si nemůže pomoci. Musí jet Vueltu

Španělský cyklista Alberto Contador před startem 3. etapy Vuelty. | foto: AP

26 2014
Pro španělské sportovní fanoušky to bylo nechutně trpké léto. Potupné vyřazení fotbalistů v Brazílii. Nadalův pád v osmifinále Wimbledonu. Contadorova zlomená noha v 10. etapě Tour.

Dost bylo špatných zpráv.

Chtělo to morální vzpruhu.

Tady je. Alberto Contador se vrací. Jede Vueltu.

„Zázračné uzdravení,“ tvrdí El Confidental. „Návrat po 40denní časovce,“ píše list Marca. A server cyclingnews líčí: „Před týmovou časovkou se jezdci 21 z 22 stájí připravují relativně v klidu, zato u autobusu Tinkoff-Saxo bouří fanoušci Al-ber-to, Al-ber-to.“

Contador hrdě ukazuje své startovní číslo 201. Stejné, jako když Vueltu v září 2012 ovládl. Snad šťastné. Snad... Ale vydrží noha? „Lékaři mi řekli: Start je rizikem, měl bys vypustit zbytek sezony a myslet na tu příští. Ale to nemohu.“ Jednou bojovník, vždycky bojovník.

Při záhadném pádu mimo dosah kamer si před 40 dny přivodil na Tour interartikulární zlomeninu holenní kosti. „Zbytečná neopatrnost,“ zkritizoval sám sebe, že si krátce předtím sahal do kapsy trikotu. Více než 10 kilometrů se tehdy ještě snažil šlapat, než slezl a řekl: „Omlouvám se. Nemohu dál.“ Už v týmovém autě, které jej odváželo k sanitce, však začal myslet na Vueltu. Chci tam být!

Aby mohl na Vueltu, lékaři na klinice Cemtro v Madridu vyloučili operaci a zvolili konzervativní léčbu. Po pěti dnech se přemístil do Lugana, kde má od letoška druhý domov. Tady se svěřil do péče fyzioterapeuta Nakana, kterého do týmu Tinkoff-Saxo přivedl Roman Kreuziger.

Japonec se snažil uspíšil léčbu za pomoci laseru. Contador začal jezdit na trenažeru, při každém šlápnutí však cítil bolest. Něco bylo špatně. Lékařský tým z Madridu letěl za ním. „Odstranili stehy, ránu znovu otevřeli a zjistili, že v den pádu nebyla dostatečně vyčištěna. Uvnitř nalezli infekci i malý kamínek,“ popisoval.

Na 10 dní musel zase slézt z trenažéru. Podstupoval elektrostimulaci, aby ztratil co nejméně svalové hmoty, ale ztrácel víru. Nestihnu to...

Pak se vrátil, na trenažér i na silnici. „Bez kola jsem trpěl.“ Zase změnil názor: Pojedu Vueltu.

Jenže jak ji pojede? V úvodní týmové časovce několikrát tahal tempo. „Měl jsem tep snad 200,“ povídal. Na startu 2. etapy mírně pokulhával. „Jakmile jsem se však trochu rozjel, bolest v koleni naštěstí zmizela.“ Opět šlapal s týmem v popředí, jak je zvyklý.

A včera se na krátkém cílovém stoupání udržel mezi 16 nejlepšími, celkově je s 23vteřinovým odstupem dvanáctý. „Koleno mě v tom vedru vůbec nebolelo,“ radoval se.

Chrise Frooma označil za největšího favorita. On sám je nevyzpytatelným faktorem X. „Dokáže vyhrát Vueltu na jedné noze?“ ptají se s nadsázkou španělská média.

„Teprve když po 10. etapě nebudu mít větší ztrátu, začnu přemýšlet o celkovém pořadí,“ reaguje.

Když lékaři žádali, aby se těsně před startem podrobil ještě jednomu vyšetření, odmítl: „Nemám už čas. A názor nezměním.“ Vuelta jej pohltila.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze