Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak končila Vuelta: Contador dostal hůl a Tiňkov objednával vodku

Alberto Contador dostal k červenému dresu šampiona Vuelty i starodávný plášť, klobouk a hůl, trofeje pro nejlepšího z cyklistických poutníků. | foto: Profimedia.cz

15 2014
Santiago de Compostela (Od našeho zpravodaje) - Vuelta 2014 je minulostí. Alberto Contador odolal všem útokům, nezvratně mu patří červený dres. Také organizátoři oslavují: Byl to vynikající, dramatický ročník mnoha hvězd. Připomeňme si ještě reportážně poslední dva dny na cyklistické pouti do Santiaga de Compostela.

Sobota v horách: Contador mimo dosah

Fanoušci si dobírají blonďatého ruského magnáta:
„Olegu, kde máš Alberta?“
„Leží v autobuse.“
„Proč leží?“
„Bolí ho břicho, snědl včera moc zmrzliny.“

Je sobotní dopoledne a Oleg Tiňkov, majitel týmu Tinkoff-Saxo, rozehrává na startu předposlední, 20. etapy Vuelty svoji show.

„Olegu, zavolej Vamos.“
„Vamos! Vamos, Alberto,“ vykřikne na požádání.

Jeho trumfové eso Alberto Contador pochopitelně neúpí po zmrzlině, naopak právě přichází, úsměv na rtech, i červené a žluté tejpy na nohách sladěné s barvami dresu a stáje. Jsme v obci Santo Estevo, na startu etapy, která má (může?) rozhodnout. „Taktika je prostá. Držet se Froomova kola,“ říká Španěl.

Z autobusu stáje Sky zatím vycházejí Dave Brailsford a Dario Cioni, dva vážní muži v černém, mozkový trust týmu. Dlouhá porada právě skončila. Oba hned zamíří do svých vozů, lejstra v rukách. Jejich Sky je týmem, který teď musí útočit a bořit Contadorův náskok 1:19 minuty.

Peloton se vydává na východ, na konec Galicie (doslova) a konec světa (obrazně). Puerto de Ancares je zapomenutý horský kraj, kde v hlubokých lesích žijí medvědi, domorodci hovoří podivným dialektem chapurreao a kruhové kamenné chýše jako by kdosi vystřihl z učebnic o starověku.

Pouhé tři metry široká silnička, vinoucí se mezi kapradím a fanoušky a zarůstající travou, tu zavede cyklisty do cíle.
Na boční silnici k vrcholu nastává dopravní kolaps, auta v obou směrech tu hledají poslední místa na zaparkování a blokují se tím navzájem. Cestu do tiskového střediska pro změnu přehradí stádo krav, odmítající ji opustit, navzdory snahám bělovlasého staříka.

Parta Sky rozehrává partii, se kterou každý počítal: utahat a utavit Contadora. Na cílovém kopci zbývá vpředu posledních pět jezdců, pět nejlepších v celkovém pořadí. Jak příznačné. Froome stupňuje tempo. Šest kilometrů před metou přichází ta chvíle. Další Britův útok. Kdo se ho zachytí? Jedině Contador, jak jinak.

GEJZÍR ŠTĚSTÍ. Alberto Contador slaví po vítězství ve 20. etapě Vuelty.

GEJZÍR ŠTĚSTÍ. Alberto Contador slaví po vítězství ve 20. etapě Vuelty.

A JE TO. Alberto Contador v cíli dvacáté etapy Vuelty.

A JE TO. Alberto Contador v cíli dvacáté etapy Vuelty.

Dojedou Joaquima Rodrígueze, osamoceně šlapajícího před nimi. Katalánec nemá šanci zachytit se jich. „Byli jiná liga,“ řekne později.

Tak tedy znovu duel velikánů. Froome se ohlédne, pak znovu, zkoumá tvář soka. Kolik máš sil? Spoustu, dává najevo Contador, neustále v ¬závěsu. Má jich tolik, že 600 metrů před cílem vystrčí nos zpoza Britova kola, ujíždí – a je pryč.

Jak snadné se to zdá. Španěl má při útoku tradičně zaťaté zuby, nebo snad... Ne, to je úsměv! Na posledních metrech ničivého stoupání se skutečně usmívá. Před cílem zatne pěst, bouchne se do prsou, rozpřáhne ruce. Já, král.

„Grande Contador!“
„Contador out of reach.“
„Ritmo furioso.“

Z reportérských stanovišť i úst hlasatele hřmí slova obdivu. Ano, potřetí vyhraje Vueltu, nikdo už nepochybuje. „Froome je měřítkem všech věcí. A já ho porazil,“ jásá Contador. „Loni se zdálo, že má nejlepší léta jsou pryč. Ale nikdy jsem nepracoval tak tvrdě jako letos.“

Brit, jenž proťal cíl o 16 vteřin po něm, je bledý, potácí se. „Vyprázdnil jsem nádrž až na dno,“ říká velký poražený. Kráčí kolem Contadora, který už debatuje s novináři, a poplácá ho po zádech. Je to tvoje, chlape.
Vuelta je rozhodnuta.

Týmové autobusy čekají v údolí, protože po těch malých silničkách by se k cíli nevydrápaly. Začíná průtrž mračen, další kolaps, jen velmi pomalu se auta s jezdci trousí k autobusům. Dvousetkilometrový přesun do Santiaga de Compostela následuje. Dvě hodiny před půlnocí jsou tam.

Tiňkov má už jediný problém: „Burgundské, nebo vodka?“
Večer si připíjejí burgundským. „Vodka bude zítra, slibuju.“

Contador jde spát a ví: "Jedině fatální chyba v časovce by mě mohla ještě o titul připravit."

Neděle v Santiagu: Spanilá jízda krále

Před katedrálou všech poutníků, kde jsou schraňovány ostatky svatého Jakuba, roste obří červené pódium a další scéna pro rockový koncert. V nedělním dopoledni opět hustě prší, ale dlouho před startem závěrečné časovky se vyčasí. Adriano Malori z Movistaru do ní vyráží jako 44. v pořadí, využívá relativně suché silnice a zajíždí čas, který už nikdo nedokáže pokořit. Zvlášť když je Santiago vzápětí opět zkrápěno krátkou, ale prudkou bouřkou.

Chris Froome bojuje až do konce, umaže z Contadorova náskoku nyní už jen kosmetických 27 vteřin a říká: "Nemohu se sebou být nespokojen. Udělal jsem na této Vueltě vše, co jsem mohl. Ničeho nelituji. Celý náš tým tlačil na Alberta, seč mohl." Ať už se jeho pragmatický styl jízdy fanouškům líbí či ne, nesporně přispěl obrovskou měrou k jedinečné show, v jakou se tento závod proměnil.

Alberto Contador si zapózoval v oltáři chrámu v Santiagu de Compostela.

Alberto Contador si zapózoval v oltáři chrámu všech poutníků ve španělském Santiagu de Compostela.

Alberto Contador si vychutnává svůj triumf na Vueltě před chrámem v Santiagu de...

Alberto Contador si vychutnává svůj triumf na Vueltě před chrámem v Santiagu de Compostela.


Na každé Grand Tour, kterou od roku 2011 dokončil, skončil Froome nejhůře čtvrtý. Ze španělské Grand Tour už má dvě druhá a jedno čtvrté místo. "Jednou bych se rád vrátil, abych tu konečně vyhrál," pousměje se.

Ze 198 jezdců, kteří vyrazili z Jerezu de la Frontera do Santiaga, jich zbylo 159. Na zastávkách své pouti Vuelta poztrácela Pinota, Quintanu, Sagana, Cancellaru, Boonena a mnohé další, dobrovolně ji opustil nepřízní osudu stíhaný Gesink, nedobrovolně byli vykázáni Brambilla a Rovnyj.

A pak už se čeká jen na jednoho cyklistu. Tisíce lidí na přeplněném náměstí jej vyhlížejí. Alberto Contador pumpuje pěstí už před cílem. Král na své spanilé pouti. Se širokým úsměvem mizí v chumlu čekajících reportérů. Nejsilnější cyklista této Vuelty. Po právu je jejím šampionem, pošesté v kariéře na podnicích Grand Tour.

K červenému dresu šampiona dostává i starodávný plášť, klobouk a hůl, trofeje pro nejlepšího z cyklistických poutníků. "O takovém konci jsem mohl na startu Vuelty jen snít. Doopravdy jsem tomu nevěřil," tvrdí.

Vuelta 2014 končí. Svojí dramatičností se stala nejzajímavějším podnikem Grand Tour sezony, byť věhlas Tour nikdy nemůže pokořit.

Organizátoři si gratulují. Povedlo se nám to. Oleg Tiňkov konečně rozlévá vodku. List Marca přichází s titulkem "Contador, Patron de Espaňa" a uvnitř vydání vykreslí šampiona coby apoštola.

A apoštol Contador prozrazuje svůj další sen: "Rád bych absolvoval všechny tři Grand Tour v jedné sezoně a bojoval na nich o titul. Ale je to natolik komplikované, že to asi nikdy nebudu moci uskutečnit."

Ačkoliv... v jeho případě bychom ani žádné zdánlivě nereálné sny neměli odepisovat předčasně.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze