Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Do Paříže zbývalo jen 328 kilometrů. Vzdát je těžší psychicky, říká Cink

Tak přijel Ondřej Cink do cíle 19. etapy - v týmovém autě Bahrain Merida. Na snímku s lékařem týmu carlem Guardascionem. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

22 2017
Salon-en-Provence (Od našeho zpravodaje) - Byl tak blízko od Paříže – a přece tak daleko. Ondřej Cink měl už v nohách 3 212 kilometrů své premiérové Tour, posledních 328 jich zbývalo. Přesto musel říci: Dost.

„Takový kousek mi chyběl,“ posteskl si Ondřej Cink. Zanícené levé koleno pobolívající od minulého týdne jej ze závodu vyhnalo.

Už po čtvrtečním výšlapu na Izoard nesmírně trpěl. „Ve dvou dnech absolvoval v Alpách 58 a 50 kilometrů stoupání, což mohlo stav kolena výrazně ovlivnit,“ obával se Carlo Guardascione, lékař týmu Bahrain Merida.

Domlouvali kolenu ledem, elektroléčbou, injekcemi proti bolesti, fyzioterapeutickými tejpy. Bohužel, bolest neustupovala. Možná měl odstoupit už v pátečním dopoledni. Řekněte však závodníkovi před startem etapy, že nesmí jet.

Cink to chtěl aspoň zkusit. „Ale pokud bude bolesti příliš, musíš odstoupit. Mysli na další sezonu, na možné komplikace,“ nabádal jej na startu v Embrunu týmový lékař.

Bolesti bylo skutečně příliš, jak poznal už na druhém kilometru a ještě citelněji při úvodním stoupání. Z nejdelší etapy tohoto ročníku, dlouhé 222,5 kilometru, jich závodníci neukrojili ještě ani dvacet a Cink musel sám sobě přiznat nevyhnutelné: „Končím! Dalších dvě stě kiláků bych s tím neujel.“

Stal se 30. cyklistou, který letošní Tour vzdal. Nastoupil do vozu sportovního ředitele, na sedadle spolujezdce prožil devatenácté dějství závodu, který tolik chtěl dokončit. „Je to teď pro mě těžší psychicky než fyzicky,“ přiznal.

Za cílem v Salon-de-Provence vystoupil z týmového vozu, který jej sem přivezl, chvíli pohovořil s doktorem, potom s novináři. Pohodil hlavou, usmál se. Už byl smířený.

Tak přijel Ondřej Cink do cíle 19. etapy - v týmovém autě Bahrain Merida. Na...
Tak přijel Ondřej Cink do cíle 19. etapy - v týmovém autě Bahrain Merida. Na...

NA KONCI. Příjezd do cíle etapy týmovým vozem a následná debata s novináři.

„Nastoupil jsem dnes pod prášky a doufal, že to půjde,“ vyprávěl. „Jenže marně. Nic nepomohlo.“

Ještě ve středeční etapě přes Galibier, během níž odhodlaně šlapal v úniku i s Contadorem nebo Rogličem, dokázala euforie překrýt bolest. „Tam jsem měl takovou motivaci a takový adrenalin, že jsem na bolest úplně zapomínal.“

Na alpských svazích Telegraphu a Galibieru, povzbuzován desetitisíci fanoušků, zažil své nejkrásnější chvíle na této Tour.

Přesto v Cinkově teprve sedmiměsíční silničářské kariéře přišla možná Tour na řadu až příliš rychle. „Nikdy předtím nezažil delší než týdenní závod, nikdy nejel tak těžké etapy jako tady,“ připomněl jeho lékař. Po prvním týdnu navíc řešil trable s oteklými prsty.

Ondřej Cink přijel do cíle 19. etapy v týmovém autě Bahrain Merida. Na snímku...

OSUDNÉ KOLENO. To levé, zatejpované Cinka do Paříže nepustilo.

„Asi toho bylo na mě v prvním roce mezi silničáři moc a mé tělo vše nevstřebalo,“ usoudil Cink.

Tělo teď dostane nařízeny tři dny kompletního odpočinku bez pohybu. Snad během nich zánět odezní. „Pokud ne, uděláme další vyšetření,“ byl připraven lékař.

Šestadvacetiletý Ondřej Cink nicméně navzdory všem potížím prokázal, že v budoucnu může být cyklistou pro třítýdenní závody. „V to pevně věřím.“

Kolegové z týmu Bahrain Merida dnes vyrazí na trať časovky v Marseille a zítra konečně do Paříže. On s nimi nebude. „Už teď mi tým zařizuje letenku z Marseille domů.“

Tour se vám může zdát nekonečně dlouhá. Když ji však předčasně opouštíte, bývá to velmi rychlé.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze