Tony Martin, trojnásobný mistr světa v časovce, se při tréninku natočí ke svému českému parťákovi a povídá: „Pojď, Štyby, dáme závod tady na ten vršek.“
„No tak dobře,“ odvětí Zdeněk Štybar.
Martin mu nastoupí a on ho urputně stíhá, než si na počítači všimne: Tepovka 175. „Tony, víš co, v klidu. Já končím,“ oznámí. Nic se nemá přehánět, zvlášť v lednu.
„Tony je namotivovaný. Chce jet letos poprvé kostkové klasiky, těší se a trochu blbne,“ vypráví později Štybar.
Další den ale spolu závodí zase. Ostatní se přidají. Zatímco prosincový kemp v Denie byl ještě pohodový, teď jako by byli všichni nabití energií. „Nebo mají kluci po svátcích výčitky,“ usměje se Štybar. Zároveň hned ujistí, že on je na tom s váhou naopak dobře.
Přímořské letovisko Calpe, 120 kilometrů jižně od Valencie, se v posledních letech stává vyhledávaným tréninkovým rájem mnoha stájí. Ve čtyřhvězdičkovém hotelu Sol y Mar bydlí při soustředění parta Etixxu-Quick Step i jeho farmářský tým. Už brzy dorazí Astana. A v blízkém hotelu Diamante rozložily tábor Kaťuša a polské CCC.
No není tu hezky? Zdeněk Štybar a další jezdci Etixxu u hotelového bazénu v Calpe
Štybar se velkou část zimy připravuje na Mallorce, kde si zakoupil apartmán. „Ale když tam vyjedu z domu, musím nejdřív šlapat 60 kiláků po rovině, při kterých si pomalu mohu zdřímnout. Zato v Calpe doopravdy celý den trénujeme.“
Teploměr ukazuje 19 stupňů, silnice se vlní nahoru dolů, stočená do klubka zatáček, a míjí i apartmán exmistra světa Michala Kwiatkowského. Polák si ho ponechal i poté, co z Etixxu na podzim přestoupil do týmu Sky. Dole ve městě nabízejí místní realitní kanceláře dvoupokojové byty nedaleko od moře za ceny od 120 tisíc eur.
„Z okolních hor je nejvyšší Aitana, ta má zhruba tisíc metrů,“ ukazuje Štybar. Letos v září právě Alto de Aitana přivítá poslední horský dojezd Vuelty.
Jenže to bude až na konci sezony.
Teď jsou na začátku. A už nyní je i trénink velkou vědou.
Nová posila Dan Martin (vlevo), trumf pro kostkové klasiky, a Zdeněk Štybar se chystají na trénink. A parta Etixxu šlape na silnicích v okolí Calpe (vpravo).
„Za mých časů každý používal jen měřiče tepů, zatímco powermetry byly teprve v počátcích,“ vzpomíná na první léta 21. století René Andrle, kdysi v dresu stáje ONCE aktér Tour a nyní šéf týmu Klein Constantia, farmy Etixxu.
„Na kempech se tehdy najezdilo víc kilometrů. Dnes jsou tréninky kratší, zato intenzivnější a víc specializované. Rozepisují jim, kdo má jet na špici kolik tepů, ale i wattů. Díky informatice to všechno šlo neskutečně nahoru.“
Denní dávka: až 185 kilometrů
Štybarův tréninkový den v Calpe začíná v 7.45. Většinou se probouzí sám, ačkoliv pro jistotu si nyní nastavuje i budíka. Půlroční syn Lewis mu totiž doma poněkud rozbil zaběhlý režim. „Vstávání je s ním nestabilní. Jednou se vzbudí v šest, jindy v osm a jindy uprostřed noci. Ovšem to má službu manželka.“
Od osmi ráno jezdci Etixxu provádějí v sále pod dohledem fyzioterapeuta půlhodinové rozcvičení. „Stabilizační cviky a strečink. Abychom se probrali a nastartovali svaly.“
O deváté snídají. Štybar si naloží omeletu, dva chleby se šunkou a sýrem, kousek melounu, ananas. A kafe. „Piju dvě denně.“
Druhé si dopřeje o chvíli později už v dresu, u mechaniků. Stovka kol trůní v suterénu hotelu.
„Třeba Tony Martin má nejen silniční a časovkářské, ale i speciální silniční kolo s časovkářským posedem na úniky v rovinatých etapách,“ popisuje Andrle.
V deset vyrážejí na trénink, rozděleni do dvou či tří skupin dle zaměření. Štybar pro tentokrát s vrchaři. Tréninkové bloky jsou zpravidla na kempu třídenní, pak vždy následuje den volna.
„První dva dny jsme jeli čtyři hodiny a třetí den šest hodin.“ Což obnáší denní dávky 130 až 185 kilometrů nebo, chcete-li, 2 500 až 3 200 výškových metrů.
Tak ta řidítka upravíme, Tome. Po tréninku je slavný Tom Boonen v péči mechanika., Belgičan závodí možná poslední sezonu.
Po návratu se těší na pozdní oběd. „Teď je naše strava víc o proteinech. Při závodech bude o co nejrychlejší regeneraci,“ říká Štybar a bloumá po jídelně, kde mají hoteloví hosté k dispozici rozsáhlý bufet. Co já si jen dám?
„Vypadá to, že na hotelu je jídla hodně, ale pro nás ho zase až tak moc není,“ vysvětluje.
Nakládá si velký salát, do něj nahází ořechy, zalije je olejem. Zato robustní sprinter Marcel Kittel, vítěz osmi etap na Tour, se nikterak nešetří. Pro kolikátý plný talíř že už si kráčí? Pro třetí?
S pomocí kamery vyhledá Štybar spojení s domovem. Syn Lewis se doma právě vzbudil, na dálku se na něj usměje. „Co jsem tátou, je mnohem těžší odjíždět od rodiny,“ přiznává. „Naštěstí čas na kempu utíká rychle.“
Tak znovu do práce. Odpoledne opět cvičí, tentokrát sám sestavu stabilizačních cviků od osobního fyzioterapeuta. „Trochu těžší než ráno.“
S činkami se navrch obden zoceluje v posilovně. „Loni jsem do ní po operaci kolene skoro nechodil, letos je jí víc,“ porovnává. Ale půl hodiny stačí. „Jinak bych neobjel další tréninky.“
Regeneruje v sauně a na masážním stole. Na každého z masérů Etixxu připadají tři jezdci. Štybar nezneužívá role jednoho z lídrů a nediktuje si, v kolik hodin si masáž přeje. „Klidně si dáme s klukama i přednost, když je potřeba.“
Today ergometer test with @marcelkittel. We will see who of us was serious during the holidays. ;-) @Etixx_QuickStep pic.twitter.com/QMDmF7oVj4
Etixx - Quick Step koneckonců ani nepatří mezi týmy soustředěné jen okolo jediné hvězdy. „Nikdo si tady nehraje na šéfa,“ vyzdvihuje Kittel, jenž po minulé sezoně přišel z Giantu Alpecin.
Volný den? Teď mluví dietolog
Kittel si sám čistí boty, na tváři úsměv před tréninkem i po něm. Do týmu, kde vystřídal v roli sprintera číslo 1 Marka Cavendishe, zapadl. „Povahou je spíš skromný pohodář. Není tak výbušný jako Cav,“ srovnává Štybar.
Místo šamponu Alpecin bude teď Němec propagovat řetězec Lidl, nového sponzora Etixxu, kvůli kterému se měnila i vizáž a barva dresů. „Ale vlasů mám pořád dost, podívejte se,“ vtipkuje s odkazem na šampon.
Boty si čistím sám. Marcel Kittel před tréninkem
Na večeři přichází Kittel mezi prvními, opět hladový. Štybar opět zkoumá jídlo: „Jsou tu ryba, paella, dobré to je. Jen těstoviny nemají nejlepší.“
Pak už toho český cyklista moc nestihne. Zavolá manželce Ine, projede e-maily a po desáté jde spát, zatímco Španělsko teprve ožívá a někteří odvážlivci se na pláži před hotelem dokonce vrhají do mořských vln, noci i lednu navzdory.
„Vždycky se těším, že si na kempu přečtu nějakou knížku, a vždycky to ztroskotá,“ nezastírá.
Při prvním soustředění v Denie obýval pokoj s Petrem Vakočem, ten však už odlétl do Austrálie, kde se chystá na závod Tour Down Under. V Calpe tedy bydlel s nadějným Lucemburčanem Bobem Jungelsem. „Jenže ten dneska celou noc prozvracel, tak jsem se radši odstěhoval.“ Pro tentokrát k belgickému veteránovi Giannimu Meersmanovi.
Ani volný den po třídenním zápřahu nemají nakonec úplně volný. Farmářský tým Etixxu, i s českým talentem Schlegelem, dopoledne usedá k dvouhodinové přednášce dietologa Paraskevopulose. Co, kdy a jak moc jíst. Kafe maximálně čtyři denně. Nekalorických tekutin aspoň 1,5 litru. Sportovní omeletou je míněno jedno celé vejce plus dva bílky. Dvakrát týdně si dejte rybu, dvakrát kuře, jen jednou červené maso.
„Kdo z vás to splňuje?“ ptá se dietolog. Nezvedne se ani polovina rukou. Načež na mladíky dopadá mohutný příval dalších informací. Včetně rad, jak poznat stav vlastního těla dle barvy moči.
„Když jsem závodil já, měli jsme maximálně schůzi o doplňcích stravy,“ srovnává Andrle. „Teď se pořádají schůze i o tom, jak mají kluci používat sociální sítě. A s týmem jezdí psychologové.“
Tony Martin, trojnásobný mistr světa v časovce: "Favoritem té olympijské bude Chris Froome, je kopcovitá. Ale v Kataru bych chtěl získat zpět titul mistra světa."
„Volno“ elitní party Etixxu se pro změnu mění v mediální den. „Zase pojedeme na vyjížďku rychlostí 10 km/h kvůli fotografům. To mě moc nebaví,“ říká Štybar.
Seriál rozhovorů s elitními jezdci stáje následuje. Kvinteto jezdců Marcel Kittel, Tom Boonen, Zdeněk Štybar, Tony Martin a Dan Martin je nejžádanější. A pak je tu samozřejmě šéf stáje Patrick Lefevere.
„Čtvrtým rokem po sobě jsme byli týmem, který dosáhl za sezonu nejvíce vítězství,“ připomíná Lefevere. Loni se zastavili až na čísle 56.
Za pět dnů začne na silnici závodní sezona 2016.
Tolik snů i plánů do sebe brzy narazí.
