Při pádu se uhodil do temena hlavy a narazil si páteř. Pětačtyřicet minut ležel v bezvědomí na silnici, než ho našel řidič projíždějícího auta. Přišel o mobil, fotoaparát a peníze. "Aspoň kolo mi nechali," povzdychne si. Zůstal totiž pevně „zacvaknut“ v pedálech a útočníci je nemohli odnést... "Ještě že ho nesnědli," vtipkuje už dnes týmový kapitán Lubor Tesař.
Po otřesu a krvácení do mozku strávil Zerzan týden v jihoafrické nemocnici, teprve poté odcestoval domů. Dalších šestnáct dní zůstal ve vojenské nemocnici v Plzni. Nelituje afrického dobrodružství? "Stalo se to v místech, kde už léta tráví tréninkové kempy plno cyklistů. Žádná divočina. Já sám tam byl už loni."
Potíže mu nyní způsobuje poškozený nerv mezi mozkem a okem. "Bolí mě hlava a vidím dvojitě," popisuje trable čtyřiadvacetiletý závodník českého profitýmu eD'system-ZVVZ. "Chodím po specialistech a beru léky. Prý to chce klid, ale může se to srovnat třeba až za půl roku."
Smolař, dá se říct. Po dvou sezonách v rezervě prvodivizní stáje Mapei, když se okoukal a nakročil k úspěchům, skončil, protože odešel hlavní sponzor. Přitom do Itálie zamířil už ve dvaceti. Bývalý jezdec plzeňského Trendtexu, Dukly a Joka tam prošel tvrdou školou u mladíčků v MG Boys.
Pak si ho všimli v Mapei, pro něž vyhrál jednu etapu Gira d'Italia do 26 let. "Byla to nádherná zkušenost. Okolo cyklistiky je v Itálii perfektní atmosféra. Lidi ji milují hned po fotbale," vzpomíná, jak jezdil po boku hvězd Freireho, Bettiniho nebo Martineze.
Letos v únoru, už v bleděmodrých barvách nového zaměstnavatele, byl druhý nejlepší z týmu v etapách Kolem Rhodosu. Teď jen pohlédne do startovní listiny Závodu míru. Hledá známá jména a uznale pokyvuje nad jejich výsledky: Ital Bartogliati vyhrál etapu na Tour de France, Hondo je mistrem Německa, stáj Tiscali přiveze jako šéf Bjarne Rijs, dánský vítěz Tour. "Těšil jsem se, protože myslím, že máme silný tým, který je schopen někoho dovézt k individuálnímu úspěchu."
