Za jeden týden totiž jednadvacetiletý cyklista na tomto poutním místě u Olomouce dvakrát vykřičel do světa své jméno.
Nejprve na pásce vyhrál poslední etapu Czech Cycling Tour a napodruhé si dospurtoval pro stříbrnou medaili na mistrovství Evropy do 23 let za Belgičanem De Biem. "Je to paráda. V medaili jsem doufal, ale byl to spíš sen," přiznal talentovaný český reprezentant.
Kam tento úspěch ve své kariéře řadíte?
Je to určitě můj největší úspěch v jednorázovém závodu.
Nerodil se ale jednoduše, v úvodu peloton potkal pád, po němž řada jezdců odstoupila.
Byl vepředu v balíku někde na třicáté pozici, těsně přede mnou a tak tak jsem se mu vyhnul. Asi půl kola mi trvalo, než jsem se dostal zpátky do balíku. Naštěstí tam byli kluci od nás z týmu, kteří mi pomohli.
Dá se na takové situace nějak připravit a snížit jejich riziko?
Měli jsme za úkol držet se co nejvíc vepředu, zejména já v prvních kolech. Bylo to důležité místo, kde být vepředu.
A také se pokusit o únik? Podařilo se vám odjet v osmičlenné skupince.
Podařilo se nám to na vrcholku Svatého Kopečku, když zbývaly čtyři kola do cíle. Viděl jsem, že většina jezdců je dost unavená a nastupovali lidi, které jsem si chtěl hlídat. Věděl jsem, že jsou dobří, takže jsem věřil, že by to mohl být rozhodující únik.
Už předtím ale bylo několik pokusů o únik, ve kterých byli i vaši kolegové z reprezentace.
Hlavně Honza Hirt s Pepou Černým jeli skvěle. Měli za úkol být v únicích od začátku, což se jim perfektně dařilo.
Jen vaše skupina ale dokázala ostatním ujet a o titulu s rozhodovalo ve spurtu. Jak jste si ho rozmýšlel?
Chtěl jsem začít ze druhého nebo třetího místa, ale v boji o pozici se mi to úplně nepodařilo a začínal jsem až jako čtvrtý. Byl jsem na levé straně, tak jsem měl strach, že budu zavřený, a začal jsem o něco dřív, než bylo potřeba. Jinak jsem tam ale taky mohl zůstat.
Pomohlo vám, že jste na Svatém Kopečku o týden dříve vyhrál spurt na Czech Cycling Tour?
Moc. Škoda že nebyl cíl ve stejném místě, pak bych si věřil ještě víc.
Díky vám má Česko druhou medaili z mistrovství Evropy, tu první, zlatou, získal před osmi lety František Raboň v Moskvě. Je to důkaz, že by po tak dlouhém čekání mohla jít tuzemská cyklistika nahoru?
Letos je třiadvacítkový tým neskutečně silný. Plno kluků je ve velkých týmech nebo ve farmářských týmech velkých týmů. Opravdu jde úroveň nahoru.
