Jako podklad pro odrazový můstek posloužila sláma - 16 velkých kulatých balíků plus šedesát menších krychlových. Na to pak organizátoři navezli 40 nákladních tater sněhu, který sbírali po polích v celém okolí. Na odrazový můstek závodníky roztahovaly lanem motorky, aby získali velkou nájezdovou rychlost.
„Splnil se nám velký sen,“ pozoroval sněhový můstek hlavní pořadatel Jaromír Bůbal před svým obchodem se snowboardovým zbožím. V prodejně stála za oknem třiadvacetiletá Iva Sklenářová a skrz záclonu smutně pozorovala kamarády na prknech ve vzduchu. „Dneska musím vynechat, protože před týdnem jsem se vybourala a modřiny ještě bolí. Budu alespoň fotit a fandit,“ říká.
Ještě než v pravé poledne začaly tréninky, někteří mladíci skákali se snowboardem po gumové trampolíně. „Zkusíte si tu věci, které se na sněhu bojíte udělat,“ vysvětloval Miroslav Hrabý ze Sušice. I to ale může být někdy málo platné.
Hned z počátku vyplašil diváky vedoucí závodník celého seriálu Kentoya, zkušený Josef Samek, jenž po dlouhém skoku sněhovou pyramidu přeletěl. Ohromnou nájezdovou rychlostí se vřítil na skokanský můstek, ve vzduchu udělal akrobatický obrat a rukou si sáhl na prkno. Půlkou těla však dopadl natvrdo na zem, až za měkké žíněnky. Celé náměstí v tu chvíli ztichlo, nikdo strachy ani nedýchal.
Po chvíli se ale Samek za potlesku zvedl a postavil na nohy. Organizátoři narychlo přidali pár žíněnek a závodilo se dál. Už bez problémů. V nemocnici Samkovi ošetřili oteklé oko, a když se po pár hodinách vrátil, už zase závodil. „Neuvěřitelné, asi mu chybí pud sebezáchovy,“ kroutila hlavou divačka Monika Hálová, když viděla zraněného mladíka znovu na prkně.
V neděli se už na Velkém náměstí zase pracovalo. Parta mladíků s lopatami odvážela sníh a slámu, aby v pondělí nikdo nic nepoznal. „Beru to jako brigádu, dostanu tričko,“ tlačil kolečko se sněhem Jan Limpouch.
 Na náměstí ve Strakonicích létali snowboardisté těsně kolem oken domů. |
