Co že to učinilo z nenápadného chlapíka idol davů? Maličkost sportovní souprava s nápisem "wushu" na zádech. Právě v tomhle bojovém sportu Wolf reprezentoval Českou republiku na mistrovství světa ve Vietnamu.
V tvrdé konkurenci asijských bojovníků si vedl obstojně - skončil devátý. "V Asii je wushu oblíbené, zápasy přenášela živě televize," žasl nad popularitou sportu, který se nesmělými krůčky snaží prosadit také v Česku.
Zde se ovšem exotické umění nazývá čínský box. "Tenhle název táhne lidi. Jsou zvědaví, co to vlastně je," vypráví Miloš Šnédar, Wolfův trenér z týmu Arena Team X Brno.
Co se tedy skrývá za tajemným označením? "Hodně náročné a komplexní umění, které spojuje prvky kickboxu a dalších bojových sportů," přibližuje Wolf.
"A také sport, který má nakročeno na olympiádu," doplňuje Šnédar.
Narozdíl od podobných bojových odvětví totiž arénu pro čínský box netvoří ring, nýbrž podium, na němž se válečníci musí udržet.
To jej činí spolu s ojedinělou technikou výjimečným a odlišuje jej od příbuzných odvětví. "Kromě kopů a úderů na všechna pásma jsou povoleny také hody. Je to trošku krvavej sport," usmívá seWolf.
Krvavý, ovšem ne brutální. "Po zápase je člověk oteklej, ale dá se to přežít," vykládá český šampion. "Proč to vlastně dělám? Přemýšlel jsem nad tím celkem dlouho. Asi je to v tom, že máme rytířskou krev. Aby člověk mohl překonat soupeře, tak musí překonat nejdřív sám sebe," tvrdí Wolf.
Sám nikdy nebyl rváč, ale v patnácti se přihlásil do Areny Brno na kickbox. "Vůbec jsem to nechápal," vzpomíná jeho trenér. "Běhal dlouhé tratě, ale když přišlo na boj, byl nejslabší. Ale hnala ho touha něco dokázat."
Lukáši Wolfovi to netrvalo dlouho. Po čtyřech letech byl doma kickboxerským šampionem a když se před dvěma roky poprvé konalo mistrovství republiky v čínském boxu, neváhal se přihlásit. "Chtěl jsem to zkusit. A hned jsem vyhrál," líčí dvaadvacetiletý student.
Nezvyklý sport nabízí velké možnosti tomu, kdo jej zvládne. "A naučí člověka bojovat. I v běžném životě," říká Wolf.
