Tak zní úkol od strany a vlády. I proto došlo k podpisu vládni smlouvy o spolupráci v přípravě s Ruskem. „Hry budou tou nejlepší příležitostí, jak ukázat světu, že jsme moderní a dynamickou zemí,“ říká Ťiang Siao-j, viceprezident organizačního výboru.
Číňané nyní dobývají čelné pozice i ve sportech, kde si je ještě nedávno nikdo nedokázal v popředí představit – třeba v tenisu či veslování.
Co za tím vězí? Běžný doping? Či dokonce genový doping? Pochybnosti existují. Ale důkazy chybějí. A pozitivních čínských dopingových testů je poskrovnu. „Díky velkým lekcím, které jsme dostali, jsme zvýšili naše úsilí v této oblasti,“ říká Tchu Ming-te, jenž v pozici šéfa olympijského výboru zažil dopingové skandály čínských plavců, atletů a vzpěračů v 90. letech.
Posledním velkým případem byl loňský pozitivní test nejlepší maratonkyně Sun Jing-ťie na Národních hrách. Od trestu ji neuchránilo ani podivné přiznání soupeřky, která jí údajně zakázaný steroid androsteron úmyslně zamíchala do džusu.
Spíše než doping však za současným vzestupem čínského sportu hledejme obrovský lidský potenciál, státem řízený systém sportu, takřka neomezené finanční prostředky a ukrutnou tréninkovou dřinu.
Čtyřnásobný olympijský vítěz, britský veslař Matthew Pinsent, navštívil tréninková centra, kde se připravují čínské olympijské naděje. „Byl jsem tam šokován drastickými metodami,“ řekl reportérovi BBC.
Ovšem Čína je zemí s jinou mentalitou. Co Evropanovi připadá drastické, je pro čínské sportovce běžné. Vždyť vidina slávy a lepších životních podmínek je tak lákavá.
