„Jedeme z mírného kopce, ohlédnu se a asi padesát metrů za sebou vidím bílé auto. Ještě jsem si liboval, že není velký provoz. Jenže najednou rána zezadu, náraz a ležel jsem na zemi,“ vrací se k osudovým okamžikům závodník z Jablonce nad Nisou, člen klubu Triatlon Praha. Bílý vůz ho nabral blatníkem a srazil z kola.
V první chvíli si Chroustovský myslel, že následky nehody nebudou tak hrozné a nezabrání mu ve startu v sobotním závodě. „Ve čtvrtek jsem se byl rozhýbat na kole a zdálo se, že by to mohlo jít. Ale do závodu mi oteklo koleno a rány bolely, sotva jsem se hýbal. Vážně to nešlo.“
A co řidič, který nehodu zavinil? „Ten vystoupil z auta a nechápal, co se stalo. Byl to takový sedmdesátiletý děda,“ říká Štěpán Chroustovský. Problém je v tom, že v oblasti americké Alpharette, která leží asi třicet kilometrů od olympijské Atlanty, na silnicích cyklistu nepotkáte. „Všichni jezdí v autech,“ vysvětluje závodník.
Svou nehodu popisuje Chroustovský už klidně. V úterý přiletěl domů a se vším se stačil smířit. Pod povrchem však bublá zklamání. „Měl jsem velkou šanci skončit v první desítce na světě, možná v první pětce,“ tvrdí.
Když viděl, že do desátého místa končí borci, které s přehledem porazil na evropském šampionátu, kde skončil čtvrtý, byl hodně smutný. Nejlepší z Čechů Fekl vybojoval čtrnáctou pozici, aniž by předvedl nějak oslnivý výkon. „Letos jsem měl celkově špatný rok,“ utrousí Chroustovský.
Sezona pro něj skončila. Měsíc se teď bude kurýrovat ze svých zranění. A pak se znovu vrhne do tréninku. Příští sezona pro něj bude opět „dvoukolejná“. Kromě duatlonu se bude dál snažit šlapat na paty i nejlepším triatlonistům. „Budu to dál zkoušet, snad dopadnu líp než letos,“ doufá Štěpán Chroustovský.
