Časem 1:29:05 hod si výrazně zlepšila osobní rekord, vyrovnala národní maximum - a skončila sedmá. "Až jsem se v cíli divila, co z toho bylo za čas," řekla osmnáctiletá Anežka Drahotová.
Dlouho jste s Italkou Rigaudovou chodecký závod vedly. Jak jste se cítila v čele?
Bylo to trochu stresující. Trenér mi dával pokyny, že nemám být zaskočená, když nás skupina pohltí. Doufala jsem, že se pak chytnu někoho kolem mě. Ale bohužel.
Užila jste si premiéru na seniorském mistrovství světa?
Moc. Jsem spokojená, byť mě ke konci ty dvě místa trochu zamrzí. Ale je to dobrá zkušenost.
Pomyslela jste v průběhu závodu, že by to na medaili mohlo opravdu vyjít?
Kolem třináctého kilometru jsem se cítila opravdu výborně, říkala jsem si, že to snad ani není možný. Ale na dvacítce se únava projeví až na tom šestnáctém - sedmnáctém kilometru. Kolem toho třináctého jsem si říkala, že by to bylo hodně snový. Ale jsem spokojená.
Jak tvrdý byl závod v horkém moskevském dopoledni?
Vysilující to je, ale sluníčko nebylo tak ostrý. Já ani podmínky tolik nevnímám, nemůžu si stěžovat. Pravidelně jsem se i občerstvovala, byť jsem žízeň neměla.
Byl to váš nejnáročnější závod?
Určitě. Šla jsem do toho s tím, že chci podat co nejlepší výkon, dostat ze sebe všechno a snad se mi to povedlo.
Uvědomila jste si hned, že jste vyrovnala národní rekord Barbory Dibelkové z MS v Helsinkách 2005?
S trenérem jsme se před startem smáli, že uvidíme, kdo bude lepší. Před závodem jsem věděla, že mám na dobrý čas, ale v cíli jsem se divila, co z toho bylo.
Nemrzí vás nějaká ta vteřina, čímž byste rekord překonala?
Ale já to opravdu nevěděla, čas nesleduju. A už jsem toho měla plný zuby.
V cíli vám zdravotníci pomáhali na nohy. Už jste někdy po závodě byla tak zničená?
Před dvěma lety na mistrovství Evropy juniorek v Tallinu, kde jsem byla ještě žákyně, jsem to opravdu přepálila. To byl srovnatelný pocit. A když to srovnám s cyklistikou, v časovce je také možnost hecnout se víc. Vydat ze sebe víc než to maximum.
To vás baví? Vyžíváte se v tom?
Nevím, jestli vyžívám, ale je moje výhoda, že se dokážu dostat přes hranici svých možností.
