Jenže od toho je Brňan závodící za AK Kroměříž zatím daleko. Přes osmimetrovou hranici se přenesl naposledy na konci května a před odjezdem na šampionát přiznal, že se v přípravě trápil. "Snažil jsem se ladit formu, takže jsem nečekal nějaké velké výkony. Ale že mi to až tak nepůjde, to mě překvapilo," kroutil hlavou Novotný, který vstoupí do dálkařské kvalifikace ve čtvrtek.
Osmimetrovou hranici jste letos na závodech pod širým nebem přeskočil jen třikrát. Skutečně se vám tak nedařilo nebo výkonnost záměrně směřujete až na berlínský šampionát?
Hlavní cíl je předvést něco v Berlíně. Ale nečekal jsem, že to bude tak zlé. Podle mě byla chyba v tom, že jsem absolvoval příliš mnoho startů. První tři byly za osm metrů, ale pak následovalo strašně moc dalších závodů a už jsem to přestal zvládat. Výkonnost šla rychle dolů. Potom jsem se s trenérem Pogánym dohodli, že nepojedeme všude, hodně jsme pracovali na technice a začalo se to lepšit. Na posledním závodě v Kodani už jsem se cítil dobře. Vypadá to, že jsme formu tak tak stihli vyladit.
V květnu na Strahově jste skočil 816 centimetrů, ale od té doby jste se přes osm metrů nepřenesl. Nevyděsilo vás to?
Musím říct, že ano.
Jak na to reagoval trenér? Snažil se vás uklidňovat nebo sám přemýšlel, jestli nedělá něco špatně?
Trenér byl klidnější než já, snažil se mě povzbuzovat.
S čím jste se tak pral?
Se vším. Nic nefungovalo tak, jak mělo. Pak už jsem nad tím moc přemýšlel a přidalo se vyčerpání ze všech těch závodů a alergie.
Cítíte na sebe po skvělém olympijském výsledku tlak, abyste podobný výkon zopakoval?
Když se mi teď nedařilo, tak zájem o mě trochu ustal. Ale já samozřejmě jedu do Berlína s tím, že chci postoupit do finále. Doufám, že to vyjde.
Ještě začátkem června jste tvrdil, že letos máte na to, abyste skočil 830 centimetrů. Pořád si za těmito slovy stojíte?
Stále si myslím, že to ve mně je. I letos jsem si ověřil, že na to mám a musím jen čekat. Když to nevyjde letos, tak se mi to podaří snad příští rok.
S jakým výsledkem budete na mistrovství světa spokojený?
S postupem do finále. Je mi jedno, kolik skočím. Všechno se bude odvíjet od toho, kolik bude potřeba na postup do finále.
Kolik tipujete?
Řekl bych, že tak 805 centimetrů.
Závodil jste někdy v Berlíně? Máte s Olympijským stadionem nějaké zkušenosti?
Právě že ne. Letos se tam sice konal mítink Zlaté ligy, jenže tam jsem nemohl, protože jsem dal přednost domácí Zlaté tretře. Na Olympijském stadionu jsem v životě nezávodil, ale co jsem viděl, tak je moc pěkný. Navíc to vypadá, že by mohlo být vyprodáno. Devadesát procent atletů má rádo, když je na stadionu co nejvíc lidí, a já určitě patřím mezi ně.
Atletický svaz rozhodl, že na šampionát pojedete vlakem. Jaká byla vaše první reakce, když jste se to dozvěděl?
Myslím, že to všechny překvapilo. Ale chápu vysvětlení, že když se letí letadlem, tak cesta sice trvá hodinu, jenže na letišti musí člověk být aspoň dvě hodiny předem kvůli odbavování. Takže to bude asi pohodlnější. Ve vlaku se člověk může aspoň trochu projít.
Kdy jste jel naposledy vlakem?
Už si nevzpomínám. Asi ve čtrnácti (směje se).
A čím jste si nyní krátil cestu?
Konečně jsem si pořádně popovídal se svým velkým kamarádem Petrem Svobodou. V letadle bývá velký hluk, tam se moc povídat nedá.
