On, mistr Evropy pod otevřeným nebem, se bude muset v hale Scandinavium poprat s největší specialitou, jakou halové běžecké závody přinášejí. Na běžném stadionu si od startu do cíle pádí ve své dráze a po rovině, v Göteborgu však čekají na čtvrtkařského experta dva běžecké okruhy = čtyři zatáčky a navrch v každém ohybu nejdřív výběh do kopce a na druhé straně zase svažující se dráha.
A to nesedne každému. Jde o zvyk, taky o somatotyp závodníka, protože ti lehčí dokážou seběh využít. "A to mně jde, protože jsem menší," tvrdil Maslák.
"Takoví umí v hale běhat lepší časy než venku," přidal se šéftrenér reprezentace Tomáš Dvořák. "Někdo není naopak schopen potkat se s technikou. Ale Pavlovi a našim čtvrtkařkám by to mohlo vyhovovat."
V halových závodech, konkrétně čtyřstovkách, které budou Čechy v Göteborgu nejvíce sledované, se dokážou prosadit taky ti, kterým nevadí změna rytmu. Na venkovním stadionu se běží na plný kotel po celou dobu, hala může být víc o taktizování. První dvoustovku, po níž se z drah sbíhá do jednoho chumlu, musí napálit všichni, pokud chtějí co nejlepší pozici.
Ta druhá už může být hodně o ostrých loktech. "Zatím jsem je měla vždycky a snad budu mít i dál," doufala Denisa Rosolová. "Jsem taková drzejší." Právě její nepoddajnost ji vynesla až na vrchol - před dvěma lety v Paříži se po loktovém souboji v cílové rovince stala evropskou halovou šampionkou.
HALOVÉ TLAČENICE. Denise Rosolové i Pavlu Maslákovi halové závody sedí. Uspějí v Göteborgu?
"Mám ráda kontaktní sporty, proto i ráda běhám štafety. Když jsem s někým v kontaktu, tak se přece jen běží jinak. Já to prostě sama neumím," pokračovala Rosolová. "Není to jenom o tom, jak je na tom člověk fyzicky, musí do toho jít i hlavou. Vědět, kde se zařadit, kdy a jak obíhat. Na úspěchu se podílí víc aspektů a to mi vyhovuje."
Jenže příliš těsný kontakt může být někdy i na škodu, to když je na tom závodník sebelíp a nechá se zavřít v pozici, ze které už není úniku. Medaili pak může získat i ten, co by za normálních okolností, kdyby se běželo v drahách, neměl mezi rychlejšími soupeři velkou šanci.
"V halové čtvrtce člověk nikdy neví," varovala Zuzana Hejnová, další z medailových adeptek pro Göteborg. "Já jsem se o tom přesvědčila na posledním mítinku ve Stockholmu, kde jsem určitě měla na to zvítězit, ale nemohla jsem se svou pozicí v průběhu závodu vůbec nic udělat. V hale nemusím předvést to, na co opravdu mám. Na druhou stranu je to docela atraktivní, zajímavá soutěž pro diváky."
"Diváci jsou důvod, proč halu miluju," doplnila tyčkařka Jiřina Svobodová. "Miluju kontakt s lidmi, jsou blíž než na stadionu, tam se všechno ztratí. Je škoda, že halová sezona je tak krátká, odskáčeme v ní pět šest závodů. Já bych brala čtyři měsíce, to by mi nevadilo."
