Povedlo se mu to před dlouhými jedenácti lety, zrovna v Austrálii.
I ta prodleva je podle Kordy důkazem, že není co slavit. Moc optimismu nemá bývalý šampion ani do začínající sezony.
Štěpánek před pár dny vyhrál turnaj v Brisbane. Pro vás to není signál, že je český tenis zdravý?
Jedno turnajové vítězství nezaručuje úspěšnost českého tenisu.
Co se tedy podle vás s českým tenisem děje?
Stačí se na to podrobně podívat. V první stovce (světového žebříčku) nemáme skoro žádné juniory. Jestli tam jsou jeden, dva... Naše dominance bývala větší. V Davis Cupu jsou Berdych se Štěpánkem, na kterých je všechno postavené. Po nich? Velká mezera.
A mezi tenistkami?
V holkách je to lepší, jenže český tenis byl zvyklý na lepší výsledky. Možná se mnou bude někdo nesouhlasit, ale já stále nevidím talenty, které by v Česku vycházely z tréninkových středisek mládeže. Ukažte mi je. Chci je vidět.
Bojíte se tedy, že brzy nastane temná éra českého tenisu?
Myslím, že už je tady. Možná je to proto, že jsme asi jediný stát na světě, ve kterém bývalí hráči nejsou zapojení do tenisového hnutí. Proč? Na to byste se měl zeptat na tenisovém svazu.
Myslíte svazového šéfa Kaderku?
Jistě, pan prezident Kaderka je logicky jedním z nich.
Bavili jste se někdy třeba právě vy dva o bližší spolupráci?
Vůbec, nikdy. Ale nejsem v tom sám. Zeptejte se Mandlíkové a spol., řeknou vám asi to samé. Dívám se na to spíš z pozice fandy. Před sedmi lety jsem vytáhl Radka Štěpánka, abych mu pomohl. Kdybych to neudělal, bude ve špičce jen Berdych.
Logická otázka: Zkoušel jste sám český tenis kontaktovat?
Ne, mně stačí, když si přečtu, že pan Kodeš měl na Davis Cupu problémy s lístky od svazu. Přijde mi to divné a dostatečně výmluvné. Ten muž vyhrál Wimbledon, proboha! Kolik takových po Česku běhá? Neříkám, že by ho měli nosit na rukou. Ale o světovém tenisu ví moře věcí, všude má respekt. Možná nám bývalým hráčům škodí, že se nesehneme a nebojíme se říct vlastní názor. To se možná někomu nelíbí.
Takže do toho už ani nechcete jít?
Chci se věnovat tomu, co mám. Třem dětem a jednomu polovičnímu – Radku Štěpánkovi. V tomhle světě se cítím bezpečně. V něm mě nikdo nemůže plácat přes prsty. Chci, aby se moje děti postavily ve sportu na své nohy.
A pak?
Budu je jako rodič za plotem okukovat. Abych dostával na hubu od někoho z tenisového svazu, když nemám důvod dávat hlavu na špalek, to ne. Tam mě může bouchnout každý. (odmlčí se) Tuším, že není jednoduché řídit český tenis. Ale beru to jako fanda, který snad tenisu sakramentsky rozumí. A nějakou zvláštní perspektivu nevidím. Když mě někdo přesvědčí, velmi rád to vezmu zpátky. Dobře, mezi mladými jsou třeba jeden dva nadějní. Ale to je strašně málo. Potřebovali bychom jich aspoň deset, aby někdo z nich prorazil.
Sám to připouštíte – talenty jsou. Takové Kvitové stačí dát pár let času, ne?
Jenže já se nebavím o profesionálech, ale o juniorech. Chci vidět novou generaci, která bude Štěpánkovi s Berdychem šlapat na záda. To by pomohlo i těm dvěma. Jistě, máme Berdycha, ten je mladý. Ale pak už jen Štěpánka, kterému je třicet let. Nedejbože až Radek jednou zvedne ruku a řekne na shledanou. Pak tam bude Berdych úplně sám. Ano, ženy jsou na tom lépe, ale při vší úctě: nikdo typu Mandlíková, Novotná, Suková mezi nejlepšími nehraje.
V čem je celý problém?
Spousta kvalitních trenérů odešla po revoluci do zahraničí a tato trenérská generace myslím hodně chybí.
Český tenis vkládá naděje do Berdycha, Vaidišové. Oba se však nyní zasekli. Jste optimista, že se ještě zvednou?
Na to, aby šli dopředu, potřebují, aby jim někdo zezadu šlapal na paty. Když vezmu Radka jako figurku pryč ze šachovnice, Berdych je číslo dvacet dva (ve světovém žebříčku) a další hráč je třicátník Hernych někde kolem osmdesátky. Ta díra je strašně velká, nikdo z mladých. Podívejte se na Rusko nebo na země bývalé Jugoslávie.
Na co má váš svěřenec Štěpánek?
Mohl by dosáhnout o hodně víc. Ono záleží, jak na tom bude zdravotně. Musí si sám rozhodnout, co bude chtít: úspěch individuální, úspěch v Davis Cupu, nebo někde relaxovat. Je mu třicet, už musí začít poslouchat svoje tělo. Zatím ho moc neposlouchá.
Takže mu poradíte, aby s Davis Cupem skončil?
Davis Cup jsem mu nikdy nerozmlouval. Radek ho chce hrát, to respektuji. Sám se rozhodne podle svého.
Nechal by si do toho vůbec mluvit?
Radek má něco odehráno. Přesto si myslím, že jsem toho odehrál trochu víc, dokázal jsem toho taky trochu víc. Vím, jak moje tělo fungovalo ve třiceti. To on teprve poznává. Tohle je jedna z věcí, kde mohu hodně pomoci.
Čtěte v páteční MF DNES
TENIS speciál: vyjde zvláštní příloha k začátku tenisové sezony. Přečtěte si, jak reportér MF DNES navštívil proslulou Bolettieriho akademii na Floridě, rozhovor s Radkem Štěpánkem a další zajímavosti ze zákulisí světového tenisu.
