Ani sobotní vítěz jízd ledovým korytem na pražském Vyšehradě nepřišel zkrátka, dostal auto v hodnotě 300 tisíc korun. Ato není nic proti Philu Taylorovi, nejlepšímu profesionálnímu hráči šipek v historii, který sebral přes milion liber (takřka 32 milionů korun) a stal se celebritou. Když před pár dny vyšel 48letý Angličan v Los Angeles na ulici s Robbiem Williamsem, obklopily ho nadšené davy, zatímco zpěváka si nikdo nevšiml.
Znáte šampiony v timbersportu, snookeru, pokeru, wrestlingu či šipkách? |
"Robbieho to trochu rozhodilo, ale já popularitu miluji!" smál se Taylor. "Už jsem chtěl několikrát se šipkami skončit, ale kvůli obdivu lidí jsem se vracel častěji než Sylvester Stallone do role Rockyho."
O šipkách, hurlingu, ale také kriketu, wrestlingu, snookeru, pokeru, siláckých soutěžích a dalších sportech není v Česku zrovna mnoho informací. Ale to neznamená, že nevzrušují spoustu lidí a že se jimi nedá dobře živit.
Wrestling před Obamou
V jednom obecně málo známém sportu má dokonce Česko šampiona. Martin Komárek je jedním z nejlepších mužů na světě v timbersportu. V timber... čem? Pro orientaci bude asi snazší říct, žeKomárek děsí konkurenci v měření sil v dřevorubeckých disciplínách, přenosy z nich jsou čas od času k vidění na stanici Eurosport.
"To našemu sportu určitě pomohlo, vešel ve větší známost," netají Komárek. Pomohlo to i jemu? Jsou v timbersportu takovému peníze, aby nemusel dělat Komárek nic jiného? "Víceméně ano, i když mě živí také vyřezávání soch motorovou pilou," vypráví čtyřnásobný mistr Evropy, který má zároveň stříbro a bronz ze světového šampionátu.
"Navíc žiju skromně, nepotřebuju toho moc." Kdyby byl Komárek například Kanaďan, Američan nebo Novozélanďan, hrnuly by se k němu větší peníze. Proslulost sportů občas určuje právě místo, v němž se odehrávají.
Tak třeba wrestling: komiksové divadlo v ringu zajímá v Evropě pouze vyložené fajnšmekry, ostatní na ně hledí víceméně jako na kuriozitu. Kdežto v Americe tento sport letí.
Podle zprávy z loňského prosince vyhledávali Američané na internetu nejčastěji zpěvačku Britney Spearsovou, hned po ní wrestlingovou asociaci a teprve pak tehdy budoucího prezidenta země Baracka Obamu. Zhusta bizarně vystupující zápasníci, kteří v aranžovaných show účinkují, jsou bezpochyby boháči.
Televize pomáhá
I wrestling je díky placeným sportovním kanálům v Česku k vidění. Na obrazovkách běží poměrně často poker, snooker či šipky, známost těchto sportů je najednou vyšší než dřív.
Když v listopadu přijel z Británie do Prahy nejlepší hráč snookeru O’Sullivan k exhibičnímu souboji s Australanem Robertsonem, zaplnila se navzdory velmi drahým lístkům hala hokejové Sparty.
O několik dnů později se zájmu těšil i pokerový turnaj v Praze, mezi 570 účastníky čtyřdenního klání bylo i 20 Čechů. Zvítězil profesionál Salvatore Bonavena z Itálie a domů si odvezl přes 20 milionů korun.
Nejen velké peníze způsobují, že pro leckoho nově objevené sporty jsou vzrušující záležitostí. Je fascinující hledět, jak špičkoví hráči neomylně posílají šipky či koule na kulečníku přesně tam, kam potřebují. Je také fascinující hledět na blufy nejlepších pokerových karbaníků.
A je svým způsobem fascinující dívat se na soutěže siláků, jejichž ikonou je polská "hora" Mariusz Pudzianowski, pětinásobný vítěz soutěže World’s Strongest Man, kde nabušení muži s naběhlými žilami na krku tahají na laně kamion nebo přenášejí těžké balvany.
"Svět se víc točí kolem fotbalistů, ale padat na něj nebeská klenba, byl by to Mariusz, kdo by ho mohl zachránit," prohlásil Polákův předchůdce Magnus Samuelsson ze Švédska.
Doletí šipky na olympiádu?
Díváte-li se dál na "podivné" sporty se shovívavým úsměvem nebo rovnou despektem, může jít jen o současný a dočasný úhel pohledu. Vždyť jak je to dlouho, co se nebralo příliš vážně akrobatické lyžování...
A od roku 2002 má Česko v tomto odvětví olympijského vítěze.
Šipky chtějí aspoň jako ukázkový sport proniknout na hry do Londýna 2012, mocně za to lobbuje bývalý oštěpař Steve Backley, jenž jim propadl a úspěšně je hází na štědře dotovaných turnajích osobností. "Budu rád, když budou šipky součástí londýnské olympiády," tvrdí někdejší soupeř Jana Železného.
V době olympiády v Anglii potáhne hvězdnému Taylorovi na dvaapadesát. "Olympiáda? Proč ne?" říká. "Asi bychom sice při ní nemohli popíjet alkohol, ale tak by to vlastně bylo správné."
Komárek došel z lesa k medailímPro většinu veřejnosti je Martin Komárek tak trochu utajený šampion. Stejně utajený, jako je utajený celý jeho sport. Ale řekněte, kolik má tato země čtyřnásobných mistrů Evropy? Kolik medailistů z mistrovství světa? Navíc 32letý muž z Oseku u Milevska plánuje: "Pokud to půjde, ve špičce se ještě zkusím udržet." Komárek už vystupoval i před třicetitisícovým zástupem, na timbersport si lidé navykli chodit, přesto asi nebude k zahození drobné vysvětlení, v čem to vlastně dominuje: jde o šest dřevorubeckých disciplín, při nichž se používá motorová i ruční pila a sekyra. Na čas se kupříkladu přeřezává nebo přesekává ležící i stojící kmen. Český pořízek je v tomhle takřka k nepřekonání. "Není důležitá jen síla, ale také správná technika, přesné úhly a milimetrové záseky. Když timbersport začal dělat německý šampion v kulturistice, trvalo mu tři roky, než našel správnou techniku, hrubá síla mu byla k ničemu." Kvůli dokonalé technice trávil Komárek nějaký čas na Novém Zélandu: sám si zaplatil cestu na druhý konec světa, aby se učil u vyhlášených mistrů, právě proto je vyučený hajný nyní mezi elitou. Než se do ní začal prosazovat, živil se Komárek v lese jako dřevorubec. "Pak už se to nedalo stíhat," vypravuje. "Teď se považuji za poloprofesionála: závodím, pořádám soutěže i tréninkové kempy. Coby trenér připravuje Komárek národní týmy Česka a Polska. Jak mu to jde? Na loňském mistrovství Evropy stála proti sobě obě mužstva ve finále... "Modlil jsem se, ať vyhrají Češi, v opačném případě bych musel poslouchat, že to venku dělám líp než doma." Povedlo se, Češi triumfovali. Vzorně reprezentovali, stejně jako vzorně reprezentuje Komárek. Mimochodem, neměl by ho podporovat stát? Pozor, "reprezentovat" a "být reprezentantem" jsou v Komárkově případě dvě odlišné věci. "Před pěti lety jsem od ministerstva zemědělství potřeboval potvrzení, že jsem reprezentant, protože se mi třeba stalo, že mi na celnici zadrželi sekyry," líčí šampion se špetkou trpkosti. "Potvrzení jsem nedostal a neoficiální cestou se ke mně doneslo, že to bylo právě proto, abych nemohl dostávat dotace. Ale nedělám z toho vědu, timbersport je pro mě hlavně srdeční záležitost." |
Klidně podletím i Karlův most, tvrdí bláznivý pilot |
Hlavou dolů skočil z vrcholu Matterhornu, a než se mu otevřel padák, užíval si dlouhé vteřiny volného pádu. "Tehdy jsem opravdu riskoval život, šlo to přes limit," tvrdí. Jindy se jen s padákem na zádech dostával z rakouských Alp až do Monackého knížectví. Teď je 41letý Rakušan Hannes Arch úřadujícím vítězem bláznivého leteckého seriálu Red Bull Air Race. Seriálu, ve kterém se podlétají mosty a dělají piruety mezi mrakodrapy.
Kdyby se jeden ze závodů uskutečnil v Praze, troufl byste si podletět Karlův most?
Pokud by to bylo součástí trati, šel bych do toho a šel bych do toho rád. Miluji extrém a vyjma Budapešti se nikde mosty nepodlétají, jenže je to velká propagace pro náš sport.
Při loňském finále v Perthu závod sledovalo 200 tisíc diváků, ale v Česku se o seriálu moc neví...
Máte spoustu skvělých pilotů, a kdyby se jeden z nich dostal do seriálu, šíleli byste z toho. Protože to není jen skvělá show, ale i sport. Často se nám přezdívá formule 1 ve vzduchu a mám pocit, že se to skutečně F1 blíží. Je to stejně atraktivní, i tady jsou peníze, i když zatím ne tak velké. Ale náš sport je mladý, musíme si se vším ještě víc pohrát, aby si nás média všimla, ale jsme na dobré cestě. Lidi milují rychlost, adrenalin a tady vše je.
Když mluvíte o popularitě, jak moc vás lidi v Rakousku poznávají?
Rakušané jsou na mě pyšní, jsem jeden z nejpopulárnějších lidí v zemi. Když jdu na večeři, lidi si se mnou povídají, chtějí autogram. Než jsem vyhrál, udělal jsem spoustu šílených věcí, třeba ten Matterhorn, ale neštěkl po mně ani pes. I to dokazuje sílu Air Race.
Tak tedy, kdo je teď v Rakousku populárnější: vy, nebo pan Brückner?
Promiňte, pan kdo?
Pan Brückner, kouč rakouské fotbalové reprezentace...
To je trenér? Tak to vůbec nevím.
Jaký jste vlastně pasažér v letadle?
Ten, co okamžitě usne. Jedině když nastanou velké turbulence, tak si to užiju. Jestli po přistání tleskám? Jasně. A když pilotuju já, tak se snažím, aby měli pasažéři dobrý pocit. Kdybych letěl sám pro sebe, asi by ztratili vědomí.
ROBERT SÁRA
