A ony? Ony by si zase klidně odepřely mnohdy úmornou dřinu a stovky hodin zabité cestováním. Oželely by balení domácnosti do jedné tašky, mučivou samotu, sžíravou trému a žal z častých porážek.
Lucie Hradecká, Klára Koukalová, Barbora Strýcová a Petra Cetkovská už patří - bez urážky - mezi veteránky okruhu WTA.
Tři překročily třicítku, Strýcovou to čeká za dva měsíce.
Většina jejich příbuzných a kamarádek v minulých dnech klepala kosu v české kotlině, zatímco ony je strávily v létě, opečovávané milými organizátory Australian Open, na němž si vydělají velmi slušné peníze.
Co umí uřvaný parchoš
Žijí atraktivním stylem a zatím ho nehodlají opustit. Na jejich tělech se však objevují známky opotřebení. Z různých koutů světa se rojí protivnice, které je touží z turnajů vystrnadit. Proto si začínají připouštět, že v dohledné době nastane zlomová chvíle.
A začne jim život po životě. S odlišnou náplní. Bez kočování. S vlastní rodinou. S dětmi.
„Chtěla bych dvě,“ tvrdí Lucie Hradecká (30). „Aby si spolu mohly hrát. Jedináček, to není ono. Všechna pozornost se soustředí na něj. Líbily by se mi i tři, ale to si povíme až po prvním!“
„Mateřství? Zatím mě to straší,“ říká Petra Cetkovská (30). „Vidím hezkou holčičku nebo hodného chlapečka a trkne mě: Jé, to by bylo fajn! Ale pak potkám uřvaného parchoše a zase jsem vyléčená.“
Klára Koukalová na turnaji v Indian Wells
S potomky vlastně docela předbíháme. Zůstaňme tedy ještě chvíli v současnosti. Přes veškeré zápory svého povolání si zmíněné dámy váží příležitosti zúčastnit se akcí, jako je Australian Open. Vždyť třeba další jejich vrstevnice, Lucie Šafářová, jíž bude začátkem února 29 let, se z něj s těžkým srdcem odhlašovala, neboť se stále složitě kurýrovala z vážné nemoci.
Zdraví je vzácnou a klíčovou podmínkou setrvání v tenisovém cirkusu. Strýcovou tíží chronické trable s patou. Koukalovou (33) bolí rameno a sužuje ji alergie. Hradecká měla před časem zraněné zápěstí a v Melbourne zavázané stehno.
A Cetkovská? To je chodící chorobopis. „Občas je toho léčení a bolesti hodně, napadá mě, že se na to vybodnu. Ale když se vrátím na kurt, zase se cítím nádherně. Fakt mám tenis ráda.“
Rovněž ona však tuší, že závěr kariéry už čeká někde za obzorem. „Bude to smutné, ale prostě sklopím hlavu.“
Cetkovská i Koukalová hodlají oddalovat odchod do penze, dokud se na žebříčku udrží v elitní stovce, což zaručuje místenku na grandslamy, ty nejprestižnější a nejvýnosnější podniky.
Šafářová si dřív malovala, že v osmadvaceti sekne s raketou a založí rodinu. Jenže loni prorazila do top 10, s kanadským koučem Robem Steckleym věří v další úspěchy a těší se na srpnovou olympiádu. „A tak bych ráda ještě tři čtyři roky hrála,“ pravila.
Krušné vztahy na dálku
Také Strýcová s Hradeckou se upínají k Riu, kde by první z nich ráda nastoupila ve dvouhře a ta druhá v deblu s parťačkou Andreou Hlaváčkovou.
„Potřebuju motivaci, abych nedělala tenis z nějaké povinnosti,“ říká Strýcová. „Už to není jako ve dvaceti, kdy jsem měla spoustu elánu a víru, že budu dobrá. Ale i tady v Melbourne, kde jsem počtrnácté, jsem se probudila a povídám si: Užívej si to! Každý den. Zápas i trénink. Jak se o nás starají. Přepychové hotely a přistavená auta. To jednou nebude.“
Česká tenistka Barbora Strýcová v duelu s Američankou Vaniou Kingovou.
Sem tam se k nadšení z téhle profese přemlouvá. Pocítila její neblahé důsledky. Stejně jako Koukalová je rozvedená, drásavé rozchody za sebou má i Cetkovská. „Je těžké udržovat vážnější vztah,“ říká Koukalová. „Ne každý kluk snese to, že jeho holka je deset měsíců v roce pryč. Nevidí se, věci řeší po telefonu.“
Cenným vkladem do budoucnosti jsou naopak naspořené finance, které poskytnou vysloužilým tenistkám přinejmenším v úvodu příštího života čas pátrat po jeho nové náplni.
„Ještě si neumím představit, jak to bude vypadat. Nejsem na to vůbec připravená,“ tvrdí Strýcová.
„U tenisu zůstanu, naše školička je dobře rozjetá,“ prohlašuje Hradecká. „Nedávno jsem s dětmi strávila odpoledne a bavilo mě to. Pár hodin denně bych to zvládla.“
„Mně by se líbilo komentování,“ říká Koukalová.
„To já bych se ráda naučila něco jiného než bušení do míče. Třeba bych pomáhala s organizací nějaké akademie nebo jiného projektu,“ přemítá Cetkovská. „A vždycky mě bavilo zařizování nemovitostí a jejich dekorace.“
Česká tenistka Lucie Hradecká v duelu s Australankou Gavrilovovou.
Život profesionálních sportovců se prodlužuje. Oddalují důchod stejně jako současné ženy všeobecně odkládají mateřství. Ten život je jaksi návykový. Ve všem tom vzrušení, radosti, zklamání, vyčerpání a nevšednosti k osloveným tenistkám leckdy ani nedoléhá tikání biologických hodin. I když občas ho přece zaslechnou.
„Jednou bych chtěla žít jako normální člověk, být doma, mít rodinu a tak,“ říká zasněně Koukalová. „Když vidím své neteře, tak nevím, jestli chci být máma,“ žertuje Strýcová. „Ne, já děti miluju. Ale že bych končila s tenisem, abych mohla mít dítě? To určitě ne!“
