Čtvrtfinále bylo v posledních letech na velkých akcích prokletím českých reprezentačních týmu 3x3. Snad letos juniorky tuto neprostupnou zeď zbořily, když si poradily s Novým Zélandem.
Začátek byl pro oba celky plný nervozity. Češky si často musely proti fyzické hře soupeřek pomáhat fauly, a tak brzo nasbíraly čtyři týmové osobní chyby. Navíc faulovaly až v závěru útoku, takže soupeřkám nabízely trestné hody.
Jen na chvíli pustily české basketbalistky soupeřky do vedení, ale vzaly si ho rychle zpět. V závěrečných minutách se pak vrátily ke hře, která jim přinášela úspěchy v základní skupině.
Útok byl plný nájezdů, které Češky buď šikovně zakončovaly nebo vyhazovaly ven na střelu za dva body. Po jedné takové akci v poslední minutě vedly o čtyři body. Reprezentantky Nového Zélandu ale rychle kontrovaly také dvojkou, ale víc už jim české basketbalistky nedovolily. Vyhrály 13:11.
„Byla to úplně ta největší radost. Věděly jsme, že to proti Novému Zélandu bude těžké, ale ony nad námi neměly výškovou převahu jako ostatní týmy. Na jejich hru jsme byly dobře připravené. Vyrovnaly jsme se s jejich tvrdostí a padaly nám i střely z dlouhé vzdálenosti. Radovaly jsme se, jako kdybychom vyhrály titul,“ smála se trenérka českého výběru Michaela Uhrová.
V semifinále pak Češky narazily na reprezentantky USA. I když prakticky celý zápas svěřenkyně Michaely Uhrové ztrácely, musely se mít Američanky na pozoru a definitivně o svém vítězství 19:15 rozhodly až v závěrečné fázi utkání.
Pokud Češky chtěly medaili, musely tak porazit v zápase o bronz Španělky, které v semifinále s Francií padly rozdílem jediného bodu. Soupeřky ale vstoupily do utkání o něco lépe a ujaly se rychle vedení. Češky však zabraly a střední pasáž zápasu se vyznačovala velkou vyrovnaností. Až do stavu 11:12 z českého pohledu. Závěrečné dějství totiž opět patřilo Španělkám a vyhrály jej 1:6. Celkově pak zápas ovládly 18:12.
„Chyběly nám centimetry a nějaká ta kila navíc. Vyloženě nás nikdo neobcházel, ale utlačily nás svojí silou. Narozdíl od Nového Zélandu měly i pár centimetrů navíc. Když už jsme napoprvé ubránily, ony si míč doskočily. Dělaly jsme spoustu taktických chyb. Nedokázaly jsme je zastavit faulem dřív než se dostaly pod koš. Na druhou stranu prohrát s Amerikou o čtyři body je pro nás úspěch. Dlouho jsme se jí držely a vypadalo to, že zápas můžeme zlomit. Bohužel nám tam v posledních dvou zápasech nepadaly trojky,“ hledala příčiny dvou porážek na závěr turnaje Uhrová.
„Čtvrté místo hodnotím jako obrovský úspěch, který jsem ani ve snu nečekala, že bychom s tímto týmem mohly udělat. Je ale vidět, že v trojkovém basketu je možné cokoliv. Když se bojuje a stojí u nás štěstí při střelbě z dálky, dá se hrát s kýmkoliv. Bohužel v těch posledních dvou zápasech se projevil náš výškový handicap. Já jsem na holky hrdá, že dokázaly vybojovat čtvrté místo. Byly jsme tu hodnocení jako nejsympatičtější tým. Holky si to zasloužily a já jim to přeju. Je to zatím největší úspěch v trojkovém basketbalu, který jsme udělaly,“ byla za končené umístění velmi ráda trenérka.
Češky rozhodně patřily k příjemným překvapením turnaje. To podtrhla navíc Sára Krumpholcová, která byla nejen druhou nejlepší střelkyní turnaje, ale také byla zvolena do nejlepšího týmu světového šampionátu.
Spolu s ní tvořily český celek Anna Pavlicová, Terezie Frgalová a Erika Vitásková.
Zlato si odvážejí Francouzky, které ve finále přehrály výběr Spojených států 21:12.
