Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bázeň stranou, baseballisté se nelekli ani miliardáře

Český pálkař Přemek Chroust v akci. | foto: Profimedia.cz

24 2016
Na jedné straně superhvězda, která za bouchání pálkou do míčku pobírá 21 milionů dolarů za sezonu. Proti ní chlapíci, kteří se sportu věnují až ve volném čase po práci. Těžko si ve sportovním světě lze představit nerovnější souboj.

Přesto z něj čeští baseballisté dokázali udělat drama. Svým vystoupením v kvalifikačním turnaji World Baseball Classic (WBC) zaskočili nejen domácí Mexiko, ale i zástupy expertů a fanoušků po celé planetě.

„Jsme hrdí na to, co jsme předvedli. Ukázali jsme, že jsme konkurenceschopní a můžeme porazit mnohem lepší týmy, než jsme my. Přesto u nás převládá smutek,“ posteskl si Martin Schneider, jeden z osmi brněnských Draků v národním týmu.

World Baseball Classic

Turnaj hraný teprve od roku 2006 přinesl do baseballu revoluci, protože za národní týmy mohli poprvé nastoupit i hráči z americké Major League Baseball. V současnosti je do hlavní soutěže nasazeno 12 nejlepších týmů planety, o další čtyři místa se hraje v kvalifikačních turnajích. Češi se poprvé zúčastnili před čtyřmi lety, kdy oba své zápasy vysoko prohráli. Nyní měli na dosah postup do kvalifikačního finále, které nakonec vyhrálo Mexiko.

Co naplat, že se Mexičané na stadionu napěchovaném svými divokými fanoušky třásli o těsnou výhru 2:1 do posledního autu. Že sebevědomé Německo odeslali Češi domů s výpraskem 3:15. A že s týmem Nikaraguy, nabitým profíky, (vy)padli až po urputné bitvě 6:7 v nastavené směně.

Smělý český výběr si na největší reprezentační akci troufal na víc – prahnul po postupu do hlavní soutěže příští rok na jaře. „Většina lidí nám asi nevěřila, ale my tam jeli s tím, že turnaj vyhrajeme,“ hlásí Schneider.

Jak vidno, přehnanou bázní rozhodně čeští hráči netrpí. Možná si vzpomenete, jak se plzeňští fotbalisté před lety honili za dresem Lionela Messiho. To baseballisty nevyvedla z míry ani situace zmíněná v úvodu článku, kdy proti nim stál mexický „El Titán“ Adrian Gonzalez.

I on přitom mohl působit jako zjevení z jiné planety – na jeho roční gáži by musel průměrně vydělávající Čech dřít víc než 1 500 let. „Vnímali jsme ho jako každého jiného soupeře. Je to sice hvězda a všichni ho tak brali, ale rozhodně jsme na něj nekoukali s otevřenou pusou. Pokud vím, tak pro podpis nebo fotku si za ním nikdo z nás nešel,“ popisuje Schneider. „I když jsme se samozřejmě dívali, jakou má předzápasovou rutinu a jak se připravuje. Sledováním kluků, co mají víc zkušeností i talentu, můžete pochytit věci, které jinak vidíte jen v televizi. To jsou detaily, které nás můžou posunout dát.“

Právě tyto lekce spolu s nebojácnou mentalitou ženou český baseball kupředu. „Nejezdíme na turnaje s tím, že uvidíme, jak to dopadne, a třeba něco uhrajeme,“ přibližuje třicetiletý nadhazovač. „Podařilo se nám změnit mentalitu natolik, že tam jezdíme vyhrát. A časem se nám to snad opravdu bude dařit.“

Už teď ovšem pokrok bije do očí. Ještě před čtyřmi roky byli Češi na WBC za otloukánky, nyní už se statečně prali s mužstvy, která sice (až na Gonzaleze) nejsou prošpikovaná hráči ze slovutné MLB, ale jejich reprezentanti se pálením a obíháním met slušně živí. „Vydobyli jsme si respekt. A to soupeři nejspíš nevěděli, že většina z nás normálně chodí do práce. Jinak by byli překvapení ještě víc,“ podotýká brněnský hasič Schneider.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze